Použití prasečí srdeční chlopně místo lidské už je v lékařství celkem běžné. Ale transplantovat celé prasečí srdce, to se nepodařilo – tedy až doposud. Nyní se to povedlo lékařům v americkém Marylandu. Byť není jasné, jak se bude zdraví pacienta vyvíjet dál, už teď je to považováno za obrovský úspěch.

„Bylo to buď zemřít, nebo podstoupit tuto transplantaci. Chci žít. Vím, že je to výstřel do tmy, ale je to moje poslední šance,“ cituje deník The New York Times slova sedmapadesátiletého Davida Bennetta před operací. Ne tak ledajakou. Lékaři se rozhodli jeho srdce nahradit orgánem z geneticky modifikovaného prasete. Nic takového se nikdy v minulosti nepovedlo. Lidské tělo zatím vždy orgán jiného živočicha odmítlo.

David Bennett je ale nyní už čtyři dny po operaci a cítí se výborně. Hovoří se tak o obrovském úspěchu, který může předurčit budoucnost transplantací. Více než sedmihodinová operace se odehrála v Baltimoru v americkém státě Maryland v pátek. Pro Bennetta přitom znamenala poslední šanci na přežití. I proto získali doktoři z University od Maryland Medical Center speciální oprávnění od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv – šlo o poslední možnost.

Bennett byl upoután několik týdnů na lůžko a k přístrojům, které ho udržovaly při životě. „Těším se, až budu moci vylézt z postele,“ doufal pacient. Kdy a jestli se tak stane, se však ještě neví – Bennettovy vyhlídky jsou totiž zatím stále nejisté. I když přeci jen o píď jistější, než předtím. Lékaři se totiž kvůli jeho chatrnému zdraví rozhodli, že na lidské srdce nemá nárok. Výjimečné je to i přesto, že dílčí části prasete už se k transplantacím využívají. Například i prasečí chlopně. Tu už Bennett paradoxně před několika lety obdržel.

„Řekl jsem mu, že mu nemůžeme dát lidské srdce. Ale možná bychom mohli použít srdce zvířecí. Z prasete. Nikdo to ještě neprovedl, ale myslíme si, že by se to mohlo povést,“ vyprávěl pro New York Times vedoucí transplantačního programu marylandského centra Bartley Griffith. „Nebyl jsem si jistý, že mi pacient rozumí. Pak ale řekl: Dobře, a budu pak chrochtat?“ dodal lékař.

Použité srdce prasete bylo upraveno tak, aby ho lidské tělo neodmítalo. „Vytváří tep, vytváří tlak, je to jeho srdce. Pracuje a vypadá normálně. Jsme nadšení, i když nevíme, co přinese zítřek,“ uvedl po zákroku Griffith.

Nedostatek orgánů trápí USA i Evropu

Důležitá je zpráva ale nejen proto, že se podařilo zachránit jeden lidský život. Operace by totiž mohla znamenat i řešení krize s nedostatkem orgánů. Konkrétně ve Spojených státech to znamená, že denně zemře sedmnáct lidí čekajících na transplantaci. Na čekací listině je přitom sto tisíc lidí.

Nejsou to ale jen Spojené státy. Nedostatek orgánů vhodných k transplantaci trápí i Evropskou unii, potažmo skoro všechny její členské státy. Jak upozorňuje Evropský parlament, transplantací je čím dál více, narůstá ale i počet těch, kteří je potřebují. V EU tak každý den zemře v průměru deset pacientů čekajících na zákrok.

V Česku se transplantace nedočká v průměru šedesát lidí ročně. Čekací listina tu čítá přes tisícovku lidí. Nejčastěji se jedná o náhražku ledvin, jater, srdce, slinivky, plic nebo tenkého střeva. Nejčastějšími dárci jsou zemřelí, ročně je jich okolo dvou set. Každý přitom může pomoci až deseti dalším lidem.

Foto: University of Maryland

Lékaři z University of Maryland Medical Center

Ale zpátky do USA. Bennetta nyní lékaři bedlivě sledují, především kvůli možným známkám, že tělo srdce odmítá. Stejně tak kvůli možným infekcím. I když je to jen málo pravděpodobné, je také riziko, že by mohlo dojít k přenosu takzvaných prasečích endogenních retrovirů, které vyvolávají infekce. Kritických bylo prvních 48 hodin. A ty pacient zvládl bez komplikací. V úterý by tak mohl být odpojený od přístrojů.

U prasete, které Bennettovi zachránilo život, proběhlo dohromady deset genetických modifikací. Čtyři geny byly v podstatě „vypnuty”. Mezi nimi ten, který způsobuje v lidském těle rychlou odmítavou reakci. Stejně tak růstový gen, aby srdce po implantaci dále nerostlo. Šest genů bylo naopak do prasečího srdce „vloženo”, konkrétně šlo o geny lidské, které mají za úkol zařídit, aby se imunitní systém s částí prasete lépe vypořádal.

Dílčí úspěch zaznamenali lékaři už loni. V New Yorku provedli experiment s geneticky modifikovanou prasečí ledvinou, kterou připojili k mrtvému lidskému tělu. Pak postupně sledovali, jak ledvina začíná fungovat. Podle odborníků je však před dalším pokrokem ještě dlouhá cesta, transplantace orgánů ze zvířete na člověka mají před sebou ještě několik let výzkumu.