Plýtvání potravinami je celosvětový problém. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) skončí na cestě od zemědělců na stůl spotřebitelů přibližně třetina potravin jako odpad. Jen v Evropě jde asi o 87,6 milionu tun potravin ročně, v globálním měřítku je řeč o 1,3 miliardy tun. Podle nového průzkumu agentury IPSOS, který vznikl jako součást projektu proti plýtvání potravinami pro značku Hellmann’s, jsou ale Češi v konzumaci potravin svědomití – 81 procent uvedlo, že jídlo nevyhazuje nikdy nebo jen velmi sporadicky. A když už se tak stane, je to kvůli nedostatku inspirace pro vaření nebo kvůli fenoménu lednicové slepoty.

Pokud jste o pojmu lednicová slepota ještě neslyšeli, nemusíte se obávat toho, že by šlo o novou zdravotní komplikaci spojenou s přílišným koukáním do lednice. Jde o fenomén přehlížení potravin, které nevědomky přehlížíme a místo nich jíme jiné. Může jít třeba o potraviny, které pro nás nejsou v porovnání se zbylým obsahem lednice tak přitažlivé, nebo už jsou připravené ke konzumaci. Často je tak přehlížíme do doby, než se zkazí a musíme je vyhodit.

„91 procent z lidí, kteří si uvědomují problém lednicové slepoty, jsou ochotní ho řešit tím, že budou více plánovat své nákupy – než vyrazí na nákup, podívají se, co vlastně v lednici mají, a podle toho poskládají nákupní seznam. Až 31 procent dotazovaných zároveň uvedlo, že by hledali recepty, podle kterých by mohli vařit v souvislosti s tím, co jim v lednici zůstává,“ vysvětluje Martina Popenková z průzkumné agentury IPSOS.

I o tomto fenoménu se snaží dlouhodobě informovat společnost Unilever, mimo jiné prostřednictvím značky Hellmann’s v kampani Jídlo je příliš dobré na to, aby se jím plýtvalo. Tou se snaží bojovat i s dalším problémem, který podle výzkumu nejčastěji způsobuje, že zakoupené potraviny skončí v koši, nikoliv na talíři. Mezi hlavní zmiňované příčiny plýtvání potravinami totiž patří nedostatek inspirace pro vaření.

Foto: IPSOS

Shrnutí výsledků nového průzkumu

„Vaření se oproti době před covidem proměnilo. Dříve ho lidé vnímali jako příjemný čas, který mohou strávit s rodinou nebo partnerem, nebo jako chvíli, kdy mohou být kreativní. Po covidu ho ale vnímají spíše racionálně, především jako úsporu peněz. Když jsme se lidí ptali, co nejvíce brání tomu, aby doma vařili ještě častěji, ve většině případů zmiňovali, že neví, co vařit,“ dodává Popenková.

I přes lednicovou slepotu a nedostatečnou inspiraci však z letošního průzkumu vyplývá, že 81 procent Čechů zřídka (nebo nikdy) nevyhazuje jídlo. V porovnání s rokem 2019, kdy byl realizován identický výzkum, jde nárůst o tři procenta. A ti, kteří se k tomuto kroku někdy uchýlí, se nejčastěji zbavují ovoce, zeleniny a pečiva. Devatenáct procent dotazovaných lidí dokonce uvedlo, že přímo z lednice potraviny nevyhazují nikdy.

„Dnes ale oproti roku 2019 lidé uvádějí, že zeleninu, pečivo, ale také maso a uzeniny vyhazují mnohem méně, což může být navázáno i na rostoucí ceny potravin. A když už k plýtvání dochází, lidé se shodují na tom, že je jim jednak líto, že plýtvají finanční zdroje, jednak cítí vinu. Chápou, že má jejich chování vliv na životní prostředí a vědí, že by potraviny mohl využít někdo jiný,“ dodává Popenková.

Problém vyhazování potravin sahá hluboko. S každým vyhozeným kouskem zeleniny, ovoce nebo masa přijdou vniveč veškeré zdroje, které padly na jeho vyprodukování – tedy voda, půda, energie, ale také potřebná hnojiva, stroje a samozřejmě lidská práce. A když začnou potraviny hnít na skládkách, uvolňují metan, tedy skleníkový plyn, který je více než 25krát silnější než oxid uhličitý.

Zdá se ale, že v Česku jsou spotřebitelé zodpovědní. Ke zlepšení situace na domácím trhu přispívá podle průzkumu také fakt, že stále více dotazovaných (68 procent) chápe a zná rozdíl mezi termíny minimální trvanlivost a datum spotřeby. Počet lidí, kteří nevyhodí jídlo po datu jeho spotřeby, stoupl mezi roky 2019 a 2023 z 54 procent na 65 procent. Počet těch, kteří jídlo nevyhodí po lhůtě jeho minimální trvanlivosti, se také zvýšil: ze 75 procent na 82 procent.

A pokud patříte mezi procento populace, které v rozdílech stále tápou: minimální trvanlivost je možná trochu zavádějící, jelikož označuje pouze den, ve kterém potravina může ztratit svou deklarovanou kvalitu, mohou změnit svou konzistenci a chuť, kdežto termín spotřebujte do už skutečně označuje datum, do kterého můžete potravinu sníst bez obav, že by ohrozila vaše zdraví.

Podle průzkumu se také ukazuje, že Češi jsou národ, který je zvyklý se stravovat doma: 82 procent populace jí doma uvařené jídlo alespoň třikrát týdně. Oproti roku 2019 se méně často stravují mimo domov – v roce 2023 je to 22 procent dotazovaných, před třemi roky to bylo 30 procent. Na změnu v tomto trendu mají vliv rostoucí ceny v restauracích. I majitelé gastronomických provozů se shodují, že obědy v pracovní době jsou stále méně dostupné a lidé budou stále více přemýšlet i nad tím, zda si mohou dovolit zážitek v podobě příjemné večeře.