Domácnosti mají dostat slevu na topení plynem či elektřinou, vláda si na to vezme peníze i z ČEZu
Rodiny, které vytápí větší dům, by mohly získat až devět tisíc korun. Dividenda ČEZu má vzrůst o dvě miliardy.
Po týdnech váhání a lavírování se vláda Petra Fialy odhodlala k prvním razantnějším krokům na pomoc domácnostem stiženým drastickým růstem cen energií. Kabinet projedná zavedení speciálního úsporného tarifu pro ty, kdo topí plynem nebo elektřinou. Na opatření, které bude stát desítky miliard korun, chce získat peníze mimo jiné vyšší dividendou od polostátní společnosti ČEZ. Obě opatření na sebe ale strhávají vlnu kritiky.
Michal Šnobr, známý investor a menšinový akcionář ČEZu, dlouhodobě upozorňoval, že stát si může z energetického kolosu vytáhnout několik desítek miliard korun, které půjde použít na zmenšení dopadů drahých energií.
A zároveň se tím bude dát předejít tomu, co jej jako minoritáře moc netěší. Totiž úvahám o tom, že by se podnik neuváženě rozděloval. „Stát si může na roční dividendě vzít z ČEZ klidně 50 miliard korun, stačí se jen inspirovat v Rakousku,“ napsal na Twitter.
Ministerstvo financí, které vykonává akcionářská práva státu v ČEZu, kde vláda drží dvoutřetinový podíl, jako by jej vyslyšelo. Ale jen napůl. Úřad vedený Zbyňkem Stanjurou z ODS oznámil, že navrhne zvýšení dividendy – ze 44 na 48 korun na akcii. Takže oproti tomu, co prosazuje vedení samotné firmy, by se výplata zvýšila z 23,7 na 25,8 miliardy korun.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsTakže žádné desítky miliard navíc, jak navrhoval Šnobr. Také to hned zkritizoval: „Návrh dividendy 48 Kč za akcii ČEZ. Jako fakt?“ Podobně reagoval například analytik Komerční banky Bohumil Trampota: „Optimisticky jsem čekal podstatně vyšší protinávrh. Mělo by to pomoci řešit složitou situaci, která tady je. Podstatné je to, že to je velmi jednoduché řešení – navrhnou si svou dividendu a silou 70 procent si ji prosadí.“ Valná hromada akcionářů ČEZu, kde se o dividendě, tedy výplatě zisku, rozhodne, proběhne 28. června.
Součástí návrhu ministerstva financí je i poznámka, že výplata dividendy zvýšené o pouhé 2,1 miliardy, z čehož ve státním rozpočtu skončí 1,5 miliardy, by měla být rozložená na delší časový úsek o tři měsíce do 1. listopadu 2022. „Všechny energetické společnosti v Evropě nyní čelí tlaku na cash flow z důvodu vysokých maržových vkladů na energetických burzách, které plynou z hrozby nedostatku zemního plynu a s tím souvisejícího prudkého nárůstu cen elektřiny na trzích,“ argumentuje ministr financí Stanjura.
Šnobra a další analytiky takový krok ale zaskočil a začali se dožadovat detailnějších zpráv o kondici ČEZu. Není totiž jasné, proč by pro tak velký podnik s ročními tržbami ve stovkách miliard korun mělo být navýšení výplaty dividendy o nízké jednotky miliard komplikací.
Vzhledem k protinávrhu @MinFinCZ @Zbynek_Stanjura ve věci dividendy @SkupinaCEZ a jejího zdůvodnění, které zpochybňuje solventnost #ČEZ vyplatit 44 Kč k 1.8. tímto žádáme o okamžité zveřejnění info o finanční pozici ČEZ. Upozorňujeme, že MinFin hazarduje s dobrým jménem spol. ?
— Michal Šnobr (@michalsnobr) June 20, 2022
Peníze, které chce vláda skrze vyšší dividendu získat, plánuje použít na pomoc lidem, jejichž rodinné rozpočty zatěžují vysoké ceny energií. Ministr průmyslu Jozef Síkela z hnutí STAN už nachystal po týdnech nekonkrétních slibů první jasnější opatření. Domácnosti, které topí plynem nebo elektřinou, by mohly dostat až devět tisíc korun, uvedla Česká televize. Síkela řekl, že u malých domácností s nízkou spotřebou to budou řádově tisíce korun, u velkých domácností s velkou spotřebou se bude částka v tisících blížit dvoucifernému číslu.
Úsporný energetický tarif pro domácnosti vláda podle ministra průmyslu projedná ve středu 22. června. Stát by měl lidem na část spotřeby zajistit slevu 15 až 20 procent, tarif má platit od nadcházející topné sezony, nejspíš od 1. října 2022 do 1. října 2023. Náklady státního rozpočtu na tuto pomoc Síkela odhadl mezi 16 až 24 miliardami korun.
Jakou pomoc vláda nabídne firmám, které jsou na plynu také závislé, zatím nikdo neupřesnil. Zároveň si na ni nebudou moct sáhnout lidé, kteří bydlí třeba v panelácích nebo jsou závislí na teplárnách. Návrh už zkritizovala jak politická opozice, tak třeba bývalý premiér Mirek Topolánek, který stojí v čele Teplárenského sdružení.
S využitím ČTK.