Domluví se svět na záchraně planety? Aneb 8 důvodů, proč (ne)sledovat klimatickou konferenci v Glasgow

O čem bude letošní klimatický summit ve Skotsku?

Foto: Piro4D/Pixabay

Klimatické změny. Téma, které je ožehavé už dlouhé roky, následujících dvanáct dní však bude rezonovat ještě více. Do Skotska se totiž sjíždí světoví lídři i známí aktivisté, kteří budou o řadě problémů a výzev mluvit na klimatickém summitu COP26. Co se bude řešit? O jaké hrozbě se mluví? A pro koho to bude příležitost?

CzechCrunch přináší osm důvodů, proč (ne)sledovat klimatický summit v Glasgow. A to rovnou s komentářem toho nejpovolanějšího – šéfa Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Michala Marka.

1. Mnoho důležitých lidí na jednom místě

Do letadla nasedl americký prezident Joe Biden i australský premiér Scott Morrison. O něco blíž to měl britský premiér Boris Johnson a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Afrika už nechce čekat,“ prohlásil pro Financial Times další z návštěvníků, prezident Demokratické republiky Kongo a předseda Africké unie Felix Tshisekedi s tím, že Afrika má plán, jak se vypořádat nejen s klimatickými výzvami, ale i s epidemií covidu – bude prý ovšem potřebovat pomoc od zbytku světa.

Do Glasgow zamířil i David Attenborough, britský přírodovědec, jehož filmy přitáhly k tématu životního prostředí nejednoho zeleného skeptika, a samozřejmě i Greta Thunberg, švédská aktivistka, která ještě před svými osmnáctými narozeninami vyburcovala svět.

2. Nedorazili všichni

Svá očekávání nenaplní ti, kdo se těšili na britskou královnu Alžbětu II., byť v jejím případě dorazí alespoň náhrada v podobě prince Charlese. Nepřijede ani papež František. Co je však o mnoho důležitější, na summitu chybí představitelé států, které patří k největším znečišťovatelům životního prostředí. Do diskuze se nezapojila Čína, Rusko ani Brazílie.

3. Co se bude řešit

Vše, co už se řešilo v minulosti, jen znova, lépe a jinak. Státy se tak budou bavit o tom, jak rychle snižovat emise, kdy má dojít k ekologizaci automobilového průmyslu, kdy odstoupit od fosilních paliv nebo jak se postavit k odlesňování a emisím metanu. Tématem bude i to, jak naložit s finančními příspěvky rozvojovým zemím.

marek

Michal Marek, ředitel výzkumné instituce CzechGlobe při AVČR

Foto: AVČR

„Mělo by proběhnout jedno z prvních zhodnocení toho, co se domluvilo v Paříži v roce 2015, přičemž zjistíme, že příliš se toho nedodrželo. Stanoví se také další cíle, které by měly zabránit dalšímu oteplení přes kritickou hodnotu o jeden a půl stupně, nebo mechanismy kontroly,“ líčí pro CzechCrunch Michal Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd – CzechGlobe.

4. Na čem se státy nemohou shodnout

V zásadě na všem výše řečeném. Cíle nejsou problém, spíš to, jak jich dosáhnout. Státy mají totiž logicky rozdílné zájmy. Například Polsko bude chtít co nejvíce oddálit úplný konec fosilních paliv, protože je závislé na uhlí. Ostrovy, které pomalu pohlcuje voda, mají samozřejmě úplně jiný názor a chtějí, aby se s opatřeními začalo co nejdříve.

„Jako kdybych vás pozval na Plzeň, vy jste odmítla, že pijete jen Budvar, přitom oba říkáme, že máme rádi pivo. Stejné je to i ve vztahu ke globální změně. Všichni proklamujeme, že je tady problém, každý ho chce ale řešit jinak,“ líčí Marek.

5. S čím jede do Glasgow Česko

Se značným skepticismem. Končící premiér Andrej Babiš (ANO) hned v úvodní den summitu prohlásil, že evropský klimatický balíček, takzvaný Green Deal, je zelená sebevražda. Změna podle něj nepřijde, aniž by se zapojili znečišťovatelé jako Čína nebo USA.

„Jsme v Evropské unii a musíme s ní držet notu, nemůžeme tedy odmítnout Green Deal, nemůžeme odmítnout navrhované kvóty. Rozhodně nejdeme do Glasgow s nějakým zásadním příspěvkem,“ říká k tomu šéf CzechGlobe.

6. Jak budou výsledky konference závazné

Summit v Glasgow by měl přinést především dohodu o tom, co se v roce 2015 dohodnout nepodařilo. Mělo by jít tedy o konečnou dohodu o důležitých a zároveň doposud neschválených prováděcích pravidlech Pařížské dohody. Michal Marek je ale skeptický. „Pařížskou dohodu také všichni podepsali, parlamenty ji ratifikovaly, jenže jedna věc je se tomu upsat, druhá, že to pak s lehkým srdcem zase odvoláme,“ říká.

„Tak to udělal Trump, všichni jsme polkli a nic se nestalo. Závazky jsou politická vůle a vize celosvětově chybí. Všichni se brání, že omezováním bude klesat naše prosperita. Argumentuji, že do mé osobní prosperity přeci patří i nárok na dobré životní prostředí. Nechci žít s obavou, že příští léto nebudu mít vodu nebo že přijde tornádo či povodně,“ líčí vědec.

7. O jaké hrozbě se mluví

Může se to zdát jako nepatrný rozdíl – oteplení o jeden a půl stupně je v pořádku, zatímco více než o dva už ne. Rozdíl je to ale obrovský. Obava je, že pokud se nestane nic, pak do konce století vzroste teplota o 2,7 stupně. Co by to tedy znamenalo? „Znamenalo by to, že by se celý klimatický systém rozhýbal,“ říká Marek.

„Celkově je to sice něco přes dva stupně, v extrémech to ale mohou být i desetistupňové, dvacetistupňové nebo třicetistupňové rozdíly. Bude teplejší atmosféra, což znamená, že do sebe bude více nasávat vodu, bude tedy víc vodní páry – to je efektivní skleníkový plyn. Může pak skutečně docházet i k tomu, že to pro nás bude smrtelné. Už nyní ve světě umírá třináct lidí každou minutu v souvislosti s globální změnou klimatu,“ udává šéf CzechGlobe.

Studie čínských, evropských a amerických vědců tento týden ukázala, že pokud se nic nestane, pak hrozí, že do roku 2070 budou tři miliardy lidí žít v klimatických podmínkách, které panují na Sahaře.

8. Pro koho to je příležitost

Zejména pro byznys. Klimatická změna dává prostor všem, kdo budou přicházet s novými nápady, které nebudou planetu zatěžovat tolik. „Jsem přesvědčen, že je to technologická výzva, protože nahrazení uhlí je především otázka technického pokroku,“ líčí Marek. Nehledě na to, jak se tedy ke globální změně klimatu staví politici a jak dopadne probíhající konference v Glasgow, prostor pro nové projekty bude obrovský.

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.