V průběhu celého loňského roku postupně klesala stavební produkce, stejně tak se snižoval i počet vydaných stavebních povolení. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu. Už od jara bylo patrné, že developeři začínají ve výstavbě zpomalovat, na což měla vliv zejména nižší dostupnost hypoték a s tím spojená negativní očekávání. K těm stále přispívá i energetická krize a válka na Ukrajině. Stavební společnosti tak pro rok 2023 predikují propad trhu o 4,6 procenta.

Za loňský rok se v hlavním městě povolilo jen 4 569 nových bytů, což je v porovnání s rokem 2021 propad o 43 procent. Přitom aby se trend dostupnosti bydlení v Praze otočil, je podle společné studie Institutu plánování a rozvoje a ČVUT potřeba ročně stavět minimálně 10 tisíc bytů. Dlouhodobě se však povoluje a staví průměrně jen kolem 3,5 tisíce bytů.

V roce 2021 se přitom v Praze povolil rekordní počet nových bytů – v bytových domech jich bylo 8 283, nejvíce od roku 2000. Zpětně se ale ukazuje, že šlo o jev způsobený pandemií covidu. V roce 2020 totiž povolovací procesy stagnovaly kvůli omezením v administrativě. Některé stavební projekty se tak pozdržely a jejich povolení bylo odsunuto až na následující rok.

„Loni povolené byty v Praze znamenají možnost nového bydlení jen pro zhruba 9,5 tisíce lidí. Deficit nového bydlení v metropoli tak stále narůstá,“ říká výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.

V roce 2021 se dala pohybu výstavba v rámci velkých brownfieldů

V roce 2021 se dala do pohybu výstavba v rámci velkých brownfieldů, například projekt Rohan City společnosti Sekyra Group nebo Tesla Hloubětín v portfoliu Central Group. Lze tak očekávat, že tyto rozsáhlé projekty příznivě ovlivní hodnoty dokončených bytů v letošním a následujícím roce, loňské zpomalení ale bytové situaci v hlavním městě ani ekonomické situaci v Česku dlouhodobě příliš neprospěje.

„Rychlejší povolování je i ve velkém ekonomickém zájmu státu. Bytová výstavba je totiž nejsilnějším segmentem stavebnictví s největším potenciálním přínosem pro ekonomiku. Ze všech 137 tisíc připravovaných bytů v Praze by získal stát jen na DPH přes 190 miliard korun,“ dodává pro kontext Tomášková.

K dalšímu zpomalení mohou podle průzkumu společnosti CEEC mezi více než stovkou hráčů ve stavebnickém sektoru přispět také obavy z dalšího zdražování a nedostatku materiálů, které mohou vést i k pozastavování již rozestavěných projektů. Kromě energií se zdražují zejména železné komponenty a sklo. Dotazovaní očekávají propad trhu o více než 4 procenta, zároveň odhadují, že dojde k poklesu vytíženosti jejich kapacit – ze současných 97 procent na 85 procent.

„V porovnání s rokem 2021 loni došlo k poklesu počtu zahájených bytů z takřka 45 tisíc na zhruba 41,5 tisíce. Počet zahájených bytů byl loni na poměry tohoto milénia stále znatelně nadprůměrný, to je však dáno značnou setrvačností stavebnictví jako takového. Pozastavování některých developerských projektů a obecně útlum v oblasti rezidenční výstavby v budoucnu vytvoří další tlak na růst cen realit,“ doplňuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Současná situace tak zhoršuje dostupnost vlastního bydlení nejen v hlavním městě, ale na celém území Česka. Mírné zlepšení situace stavební firmy očekávají v roce 2024, kdy odhadují růst trhu stavebních prací o 0,1 procenta. K nejistotě a pomalému tempu ale stále přispívá odkládání nového stavebního zákona.

V říjnu 2022 vláda schválila jeho novelu, specializovaný a odvolací stavební úřad by měl začít fungovat od poloviny příštího roku, ale na starosti bude mít velké infrastrukturní stavby, například dálnice, celostátní železnice nebo elektrárny. Ostatní stavby budou do 30. června 2024 podléhat povolování podle dosavadních předpisů.