Od příštího roku budou moci čeští videoherní vývojáři žádat o dotace na svou tvorbu. Podobně, jako to do teď mohli dělat filmaři. Současný Státní fond kinematografie se totiž promění na fond audiovize. K filmu se přidají tři další pilíře – seriály, audiovizuální infrastruktura a právě videohry spolu s animovanou tvorbou. V radách jednotlivých pilířů sice usednou odborníci z oboru, rozdělení peněz ale bude mít pod palcem ještě jiný orgán.

Jak budou dotace pro české hry – které domácí vývojáře názorově rozdělily – fungovat? Každý ze zmiňovaných pilířů bude zastřešen pětičlennou radou. Členy rady volí a odvolává parlament na návrh ministra kultury, kterému uznávané osobnosti v oboru navrhují profesní organizace. Například v případě videoher Asociace českých herních vývojářů. „Ministerstvo kultury by se na nás mělo obrátit při nominaci expertů za herní sektor,“ uvádí pro CzechCrunch předseda Asociace Pavel Barák.

Tyto rady posuzují jednotlivé projekty a rozhodují o podmínkách a výši státní podpory. Nemají tedy jen poradní hlas. A mimochodem, taková zajímavost – členové rad jsou zodpovědní za případnou škodu, kterou by fondu audiovize způsobili, jako by byli jeho zaměstnanci. Každopádně zde domácí herní průmysl své zastoupení mít bude, ale o stupeň výš už jeden háček je.

Herní (a animační) rada sice bude prostým většinovým hlasováním rozhodovat o formě dotací pro české videohry, ale z jak velkého pytle peněz bude rozdávat, na to už zástupci českého videoherního průmyslu přímý vliv mít spíš nebudou. O tom, kolik peněz půjde na filmy a kolik zase na videohry, totiž rozhoduje představenstvo postavené nad čtyřmi radami.

Jenže české hry, na rozdíl od filmů a nově také streamovacích služeb, do fondu nepřispívají a přinejmenším prozatím přispívat nebudou. A to může být znát. „Vhledem k tomu, že herní průmysl nebude odvádět žádný parafiskální poplatek, neboť takový nelze stanovit jako například u streamovacích platforem procentem předplatného, nebude mít žádného zástupce v představenstvu,“ vysvětluje pro CzechCrunch náměstek ministra kultury Michal Šašek, jenž má audiovizi ve své kompetenci.

Představenstvo bude mít patnáct členů, hlasuje při účasti aspoň osmi z nich většinově. Čtyři členové představenstva jsou předsedové jednotlivých rad (tedy včetně jednoho za hry a animace, což teoretická šance pro přímé zastoupení her je), zbytek jmenuje ministr. A do této jedenáctky se dostanou zástupci provozovatelů kin, filmové distribuce, producentů, televizního vysílání… Prostě povětšinou zástupci míst, z nichž do fondu proudí peníze z audiovizuálních poplatků.

To může být pro podporu herního průmyslu ne úplně skvělá zpráva. Fond totiž bude disponovat klidně i stovkami milionů korun a těžko si představit, že se platící členové budou chtít s videoherními kolegy (či spíš konkurenty?) snadno dělit. Pro rok 2023 operoval ještě jen filmový fond s rozpočtem pro podporu kinematografie 376,8 milionu korun, do budoucna se navíc přidají nové poplatky. „Výše prostředků bude ovlivněna nejen zpoplatněním zahraničních streamovacích platforem. Predikce počítá s navýšením odvodu od poplatníků o cca 150 milionů korun,“ říká Šašek.

Alespoň nějak videohry do fondu ale přece jen přispějí. Nový zákon specificky uvádí, že podpora pro videohry bude poskytována pouze formou investičních dotací s podílem na zisku. „To je zásadní rozdíl oproti ostatním selektivním podporám včetně animace. Tento rozdílný přístup opět souvisí s tím, že není možné získat do fondu žádný parafiskální poplatek z prodeje her,“ uvádí náměstek.

Těžko si navíc představit, že by podíl na zisku titulů, na které fond nejvíce míří, byl v kontextu třeba audiovizuálních poplatků včetně procent od Netflixu významný. „Fond by měl minimálně v úvodu primárně podporovat malá herní studia, kromě přímé podpory by měl pomoci rozvinout i ekosystém herního průmyslu podporou vzdělávacích aktivit, festivalů, konferencí a dalších akcí, jako to funguje u filmu,“ popisuje smysl fondu pro hry Pavel Barák z vývojářské asociace.

Legislativní a administrativní realita nového nastavení audiovizuálního fondu tak silně koriguje bláhové myšlenky či obavy z nevyčerpatelného penězovodu od státu do herního průmyslu. A i když její finální podoba bude nejspíš omezenější, než by si někteří vývojáři představovali, podporu videoher přinejmenším ve svých prohlášeních vnímá vláda vážně.

A to i kvůli tomu, že v Evropě je státní podpora herního průmyslu prakticky standardem. „Hry bývají součástí státních fondů pro podporu filmu a televize, v některých případech mají dokonce vlastní úřad. Často dochází k podpoře i prostřednictvím pobídkového systému. V českých podmínkách dosud žádná státní podpora videoher neexistovala, což domácím firmám v evropském kontextu snižuje konkurenceschopnost,“ uvádí Šašek.

„Audiovizuální trh se na celém světě zásadně proměňuje. Interaktivní média se poslední dobou emancipují jako informační nosiče do mnoha oblastí; stále častěji jsou také součástí umění a instalací. Výtvarné řešení her je v mnoha případech umělecky pojaté. Takzvané ‚serious games‘ mají přesah do problémů současného světa, jako je například klimatická krize nebo třeba politický radikalismus,“ uzavírá náměstek ministra kultury.