Zatímco jinde ve světě se ze dřeva staví i výškové budovy, u nás máme dřevostavbu spojenou spíše s klasickým rodinným domem. To by se však mohlo v budoucnu měnit, myslí si Tomáš Nemrava. Jeho společnost Nema u nás aktuálně patří mezi hrstku těch, které jsou schopny vyrábět a dodávat materiál potřebný k rozbití omezených představ o využití dřeva ve stavebnictví.

Tomáš Nemrava se okolo dřeva motal již odmala. Jeho otec vlastnil v jihočeské Olešnici truhlárnu, do které jej často brával, případně spolu jezdili těžit dříví do lesa. Už od relativně útlého věku se tak učil zacházet s truhlářskými nástroji a rozumět dřevu. K truhlárně se později připojila také pila a díky tomu se dostal i k těžké technice.

Jak sám říká, v životě nebyl ani na žádné jiné brigádě, protože byl vždy potřeba v rodinném podniku. Když ovšem nastal čas rozhodnout se, čemu se bude věnovat profesně, rodiče chtěli, aby to byl jiný stavební materiál než dřevo, konkrétně beton. A protože jej bavilo počítání, vybral si obor zabývající se budováním betonových mostů.

Jenže dřevo nakonec přeci jen zvítězilo a po studiích se opět zapojil do chodu rodinného podniku. Když nastoupil, firma měla dva katry, řezala dřevo přímo pro tesaře, kteří od ní mohli odebírat materiál na krovy, a také vyráběla palety. „Když jsem nastoupil, začal jsem dělat vedoucího na pile. Jezdil jsem s Tatrou, vozil dříví z lesa a po dvou letech jsem dospěl do stavu, kdy mě to přestalo bavit,“ vzpomíná Nemrava.

Proto šel za svým otcem, kterému řekl, že nechce vyrábět palety a že by vystudovanou stavařinu možná přeci jen zkusil. V ten moment jeho otec sáhl do šuplíku, ze kterého vytáhl cédéčko. „To cédéčko vrazil do počítače a ukázal mi video CNC stroje, který dokázal z dřevěného trámu udělat krov s čepy, vývrty, vlastně takovou LEGO skládačku. A řekl mi, že bychom mohli takový stroj koupit a spojit moji stavařinu dohromady se dřevem,“ vzpomíná Nemrava.

Tak se v roce 2007 ze společnosti Nema stala jedna z prvních českých firem, které začaly pracovat s CNC technologií, jež dokáže dle dat zadaných do počítače automaticky opracovat dřevo i další materiály. Dvě další firmy, které u nás tuto technologii měly, využívaly CNC stroje pro svou vlastní výrobu. A Nema tedy byla v podstatě první, kdo u nás dřevo opracované pomocí CNC nabídl veřejnosti.

Ještě předtím se však museli s CNC a softwarem vůbec naučit pracovat. „Já jsem byl na začátku jak Alenka v říši Divů. Něco jsem věděl o předpjatém betonu, uměl jsem spočítat ztráty a postavit most, o programování CNC a tesařině jsem nevěděl vůbec nic,“ vzpomíná s úsměvem Nemrava na začátky. Proto za ním jezdili tesaři z celých jižních Čech, aby ho všechno učili, kreslili mu konstrukce a on jejich návrhy následně přenášel do softwaru.

Z výrobce palet a dodavatele krovního materiálu se pomalu stala společnost, která byla schopna tesařům a pokrývačům dodávat na míru připravený konstrukční dřevěný materiál. K tomu se posléze přidal také materiál pro stavbu roubených domů a vše se z Olešnice začalo vyvážet do celé republiky. Později se přidali i zákazníci z nedalekého Rakouska či Německa.

Nema postupně vyrostla ve společnost, která má dnes něco ke stovce zaměstnanců. Dokáže nabídnout kompletní střešní skladbu od krovů a vazníků až po střešní panely u zděných staveb. V nabídce jsou dále roubené konstrukce, stěnové panely pro dřevostavby, dokonce i celé rodinné domy. A v neposlední řadě umí Nema dodávat i komplexní modulové řešení pro velké bytové či kancelářské domy.

Díky nové hale je dnes Nema schopna vyrábět i takzvané KVH a BSH hranoly, tedy klíčové konstrukční prvky tvořené technikou lepení a křížení menších dřevěných hranolů. Výsledkem je stavební materiál o libovolné délce a síle, který vyniká vyšší pevností, než nabízí klasické řezivo.

Trochu jiné dřevostavby

Když před nedávnem architektonické studio Mjölk představilo svůj návrh nového bytového domu v samotném centru Liberce, celou stavbu koncipovalo jako modulární dřevostavbu. A hned od počátku vědělo, že s její stavbou jim dokáže pomoci jen jedna jediná firma u nás, a to právě Nema.

Ta totiž investovala 250 milionů korun do výstavby zcela nové výrobní haly a vybavení, díky kterým se jí rozvázaly ruce, co se možností produkce prefabrikovaného materiálu týče. Nyní je firma schopna vyrábět dřevěná konstrukční řešení v daleko větších rozměrech než původně. Dnes umí přímo u sebe v hale vybudovat 40 metrů dlouhou a 15 metrů širokou dvoupatrovou dřevostavbu a tu následně rovnou převézt na místo výstavby.

Tímto způsobem tu jsou schopni vytvořit i celý modul výškové dřevostavby. „Do modulů u nás rovnou namontujeme záchody, umyvadla, vnitřní dveře a příčky, třeba i s dlaždičkami – a to přivezeme na stavbu. Tam jednotlivé moduly jen pospojujeme, což je ta nejekonomičtější varianta, díky které se dům postaví v podstatně kratším čase než standardními stavebními metodami,“ vysvětluje Nemrava.

Přímou zkušenost s výstavbou takových domů má Nema prozatím jen v zahraničí. Jak ovšem i návrh Mjölk architektů prozrazuje, brzy by měly první výškové dřevostavby postavené pomocí modulů vznikat i u nás. „Momentálně se staví čtyři velké domy v České republice. A jen v Praze jich jsou nakreslená kvanta. Pro příští rok jsou naprojektované desítky bytových domů ze dřeva, takže už i u nás to pomalu začíná nacházet uplatnění,“ popisuje Nemrava měnící se situaci v České republice.

Kromě výškových budov ze dřeva by díky materiálu, který Nema produkuje, mohly časem ve větší míře vznikat také dřevěné mosty i velké výrobní haly. Aby se ovšem mohlo začít dřevo využívat ve velkém, je podle Nemravy nutné zlepšit celkové povědomí o dřevostavbách a vyvrátit některé mýty, které okolo nich stále panují.

„Tím prvním je hlučnost dřevostavby, kdy si lidé myslí, že to různě vrže a praská a že je v takovém domě všechno slyšet. To je ale samozřejmě nesmysl. Pokud je dřevostavba vyrobená ze správného a dobře vysušeného materiálu, není šance, že by dům dál nějak pracoval. Stejně i příčky jsou koncipované tak, aby se jimi nenesl hluk a nic tedy slyšet není,“ vysvětluje Nemrava.

Spolu s tím poukazuje i na výhody, které dřevostavba nabízí. Mezi ty největší zařazuje podstatně čistší výstavbu, bez prachu a hluku, než u klasických zděných domů. Tou největší je ovšem podle něj rychlost stavění, přičemž se může bydlet za šest měsíců, zatímco u zděného domu trvá kompletace podstatně déle.

A pak je tu otázka peněz. Podle Nemravy se dnes dá dřevostavba postavit za stejné peníze jako zděný dům. Jde to ovšem i dráž, ale také levněji, pokud například není fasáda obkládána dřevem, ale klasickým polystyrenem s točenou omítkou. Samotná cena dřeva se však oproti extrémnímu růstu z posledních let umoudřila a dnes se opět pohybuje ve stejných hladinách jako před dvěma lety.

Jen předat klíče

I proto dnes dřevostavby zajímají stále větší množství investorů a architektů než dříve a některé realizace ve světě ukazují, že ze dřeva lze stavět skutečně všechno možné. „V Norsku například stojí hotel s osmnácti patry, který je celý dřevostavbou. V pozemním stavitelství se toho dnes dá se dřevem díky technologiím vymýšlet spoustu,“ demonstruje schopnosti dřeva Nemrava.

Dřevo na stavbách šetří čas a je také méně náročné na pracovní sílu, jelikož valná část materiálu může být dopředu prefabrikována a připravena k montáži již v halách výrobních podniků, jako je Nema. Nemrava však připomíná, že byť se postupy zpracování dřeva změnily, některé tradiční tesařské principy zůstávají. Jen dnes rybinové spoje, díky kterým není nutné používat kovové hřeby či skoby, nedělá zručný tesař, ale ještě zručnější stroj.  V neposlední řadě pak Nemrava připomíná i udržitelnost celé věci, dřevo je obnovitelný a relativně snadno recyklovatelný materiál, který můžeme mít za pár let růstu v lese zpět. A ještě dokáže zadržovat oxid uhličitý.

I to jsou důvody, proč je dnes v Německu či Rakousku až 55 procent staveb právě ze dřeva. Zahraniční zakázky představovaly v loňském roce pro Nemu zhruba 20 procent z celkového obratu, který se vyšplhal na 320 milionů korun. V letošním roce Tomáš Nemrava předpokládá, že by mělo být toto číslo podobné a v následujících letech růst.

Důležitým faktorem je ovšem i to, aby se pozměnila legislativa ve spojitosti s dřevostavbami, která u nás aktuálně nedovoluje stavět dřevěné budovy vyšší jak čtyři patra. A problémem jsou také některé požární normy.

Ty se v některých ohledech nezměnily od 60. let, jenže stavebnictví od té doby ušlo výrazný krok dopředu a Tomáš Nemrava doufá, že progres bude pokračovat i nadále. Byl by rád, kdyby Nema byla jeho součástí. Jeho snem je proto jednou nabídnout investorům a architektům nástroj, se kterým budou moci v reálném čase společně navrhovat dům. Na základě toho umělá inteligence dokáže vybírat jednotlivé komponenty z nabídky Nemy a vkládat jim je do virtuálního košíku.

„Vpravo nahoře jim poběží cena a člověk bude hned vědět, kolik ho bude vybraná stavba stát. Poběží tam i ekologická stopa, takže bude rovnou vědět, jak moc pomáhá planetě. A pak se to všechno rozběhne do našich hal, kde budou vše vyrábět roboti. Lidé na ně budou jen dohlížet. A nejhezčí by bylo, kdyby se toho na konci člověk dotknul jen tak, že předá zákazníkovi klíčky,“ uzavírá svou vizi pohádkové budoucnosti Nemrava.