Dřevo, kámen a teplo kamen. Architekt pro sebe navrhnul chalupu, která pouští do světnice celé Krkonoše

Jak to vypadá, když architekt navrhuje chalupu pro sebe a rodinu? Lokální pravidla a stavební materiály snoubil se současným přístupem.

rcahitektova-chalupa3

Foto: Anna Pleslová

Novodobá horská bouda v Krkonoších

0Zobrazit komentáře

Horní Malá Úpa nabízí krásné výhledy na Sněžku a další skvosty Krkonoš. Kochat se jimi mohou i majitelé chalupy s pláštěm z opalovaného modřínového dřeva a velkými okny, které pouští hory doprostřed světnice. Objevte více příkladů zajímavé architektury v našem pravidelném newsletteru Arch, k jehož odběru se můžete přihlásit v boxu níže.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Obec Horní Malá Úpa si zakládá na udržení svého osobitého horského rázu, který dotváří i místní stavení. Obec má proto jasně daný manuál, jaké objekty mohou v obci vznikat, a jaké nikoliv. Tento manuál navíc doplňují i striktní požadavky KRNAPu. Vyžadovány jsou sedlové střechy, konkrétní tvary a velikosti domů i jejich oken.

Tímto manuálem se tak museli řídit i architekti z ateliéru Ok Plan Architects, respektive jeho zakladatel Luděk Rýzner, který horskou chalupu navrhl pro sebe a svou rodinu.

Majitelé přezdívají domu „rodinná bouda“, byť o klasickou horskou boudu se rozhodně nejedná. Spíš o velmi příjemné horské útočiště, ve kterém dostaly hlavní slovo lokální materiály, tedy dřevo a kámen. Ty se objevují v exteriéru i interiéru, ve kterém se snoubí i s výhledy na panorama blízkého údolí a vrcholky hor v čele se Sněžkou.

Okolní hory do interiéru domu pouští především velkoformátové okno, které se stalo centrálním motivem obytného podlaží. Architekti kvůli němu vedli dlouhou debatu s obcí, nakonec se však tuto moderní výjimku podařilo prosadit.

Vše ostatní však maximálně ctí tradici. Dům stojí na základové desce, která byla zvolena z důvodu skalnatého podloží. Objekt se částečně vnořil do blízkého příkrého svahu a upraveno bylo jeho blízké okolí. Okolní plochy byly zpevněny žulovým dlážděním a z místního kamene byly vystavěny i opěrné zídky.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Na základové desce vyrostlo zděné podlaží obložené opalovaným modřínovým dřevem. Podkroví bylo řešeno klasickým hambálkovým krovem a sedlová střecha dostala plechovou krytinu v antracitovém odstínu. Na od cesty odvrácené straně střechy je také umístěno několik fotovoltaických panelů, které doplňuje tepelné čerpadlo.

Teplo ale zajišťují i kachlová kamna, stačí jen škrtnout sirkou. Bílá barva jejich obkladu je kontrastem k masivu, který definuje celý vnitřní prostor. Dřevěné obklady jsou na stropě i stěnách a z parket je tvořena také podlaha.

Z masivu jsou i některé kusy nábytku v čele s jídelním stolem. Nicméně nejvíce pozornosti na sebe v interiéru strhává kuchyňský ostrůvek. Ten je obložen nahrubo štípaným kamenem. Linku doplňují další výrazné detaily, jako jsou lustry v černé barvě. V horních patrech je míra použitého dřeva nižší, přesto si stále uchovávají charakter horské chalupy.

Den architektury nabídne antarktický modul i vnitrobloky. Přinášíme ty nejlepší tipy z festivalu

Festival otevírá budovy, které jsou jinak uzavřené, a vypráví o běžných místech v novém kontextu. Vybrali jsme pět zajímavých objektů v Praze a Brně.

Eliška NováEliška Nová

Vršovické vnitrobloky

Foto: Den architektury

Vršovické vnitrobloky

0Zobrazit komentáře

Každý rok tento festival zaměří pozornost na město a architektonické skvosty v něm. Den architektury začíná už tento pátek a v následujících sedmi dnech poukáže na to nejlepší z českých měst. Připraveno je na pět stovek akcí ve 120 městech v Česku a na Slovensku. Letošní čtrnáctý ročník se zaměří na místo spojené se spisovatelem Franzem Kafkou, architektem Karlem Hubáčkem a barokním představitelem řemesla Františkem Maxmiliánem Kaňkou.

Na programu je ale také spousta procházek, prohlídek a možností navštívit budovy, které míjíme na každodenních cestách ulicemi. CzechCrunch vybral pět tipů na to nejlepší, co lze vidět v Praze a Brně. Nad rámec těch nejzajímavějších domů, urbanistických počinů a městských zákoutí lze navštívit také architektonický pub kvíz, který se koná v sobotu v Praze.

Praha

Staroměstská tržnice

Staroměstská tržnice

Foto: Den architektury

Staroměstská tržnice

Už čtyři roky je uzavřená a dostat se do ní dá jen díky různým akcím, jako je právě Den architektury. Praha už dlouho plánuje Staroměstskou tržnici opravit, nic konkrétního se ale neděje. Zato se dá podívat dovnitř. Tentokrát je pro budovu připraveno několik performativních akcí. Jsou připravené na míru prostoru, ve kterém návštěvníci narazí na rybí trhy, supermarket nebo prodejnu trpaslíků. Staroměstská tržnice vznikla na místě čtyř stržených domů jako náhrada za venkovní trhy. Postavená byla v roce 1896, přitom už v té době měla chladírnu a elektrárnu. Stavba Jindřicha Fialky rozhodně stojí za vidění. Do tržnice je možné se podívat v sobotu a v neděli, jen je potřeba mít lístky.

Florenc

FLorenc

Foto: Den architektury

Florenc

Je sotva pár minut od historického centra Prahy, přesto to tu nevypadá nijak honosně. Florenc utrpěla v průběhu posledních pár desítek let několik zásahů, ať už to bylo zbourání nádraží Těšnov nebo s tím související výstavba magistrály. To, co se s územím dá dělat, už představili architekti z ateliéru Unit v urbanistické soutěži Florenc 21. Podle nich se má v budoucnu místo proměnit na kvalitní část města.

Než se tak stane, je možné si v rámci Dne architektury projít Florenc se zakladatelem iniciativy Prázdné domy Petrem Zemanem a podívat se na zdejší prostor. Tvoří ho zbytky městských parků, ale i ony prázdné domy. Pořadatel slibuje i to, že se podaří nahlédnout dovnitř. Kam konkrétně, to je už překvapení. Procházka proběhne ve středu odpoledne.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vnitrobloky

Tvoří velkou část hlavního města a ukrývají různé věci. Vnitrobloky jsou folklorem blokové zástavby. Někde se proměnily na odpadiště domovních provozů, jinde jde o zelený plac bez života. A někde si tuhle městskou oázu střeží a pečují o ni. Nahlédnout bude možné do dvou vršovických vnitrobloků, které jdou příkladem.

První je v Bulharské ulici, kde obyvatelé vnitroblok nejen obývají, ale dokonce na něm i zahradničí, a budují tak sousedské vztahy a vztah k místu. Původně byly přitom ve vnitrobloku v Bulharské beton, auta a zanedbané křoví. S pomocí spolku Biano se podařilo místo přeměnit a jsou tu kompostéry, příbytek pro čmeláky a posezení pro obyvatele domu. Druhý vnitroblok v ulici Pod Rapidem je naopak živoucím místem už sto let. Zelené středy městských bloků mají do budoucna důležitou roli ve vytváření příjemného mikroklimatu ve městě. Ve Vršovicích je možné se v neděli podívat, jak mohou vypadat.

Brno

Nová Zbrojovka

Nová Zbrojovka

Foto: Den architektury

Nová Zbrojovka

Před dvěma lety, kdy skupina CPI Property Group začala v areálu Nové Zbrojovky stavět první projekt, se areál také začal pomalu měnit. Přestavba ale potrvá ještě příštích dvanáct let, a tak je stále možné prohlédnout si tento rozlehlý brownfield v jeho surových krásách. Den architektury návštěvníky zavede do běžně nepřístupných historických objektů areálu. Prohlédnout si bude možné kotelnu s ikonickým zbrojováckým komínem, ZET.office, který vznikl rekonstrukcí bývalé nářaďovny, a také Halu 76, která se promění ve velký kreativní hub. Cesta povede také do HRADu, jak se říkalo bývalému ředitelství původní Zbrojovky. Lidé se dozví, jak by areál měl vypadat v budoucnu, a to v sobotu v deset a ve dvanáct.

Polární stanice

Antarktické moduly

Foto: Den architektury

Antarktické moduly

Vysoké učení technické v Brně je technologickým partnerem Českého antarktického výzkumného programu, který sídlí na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Pracoviště společně nově postavila modul, který je určen pro testování architektonicko-technických řešení navrhovaných brněnskou Fakultou architektury. V modulu jsou zdroje energie a materiály šetrné k přírodě, to všechno je zároveň schopné odolat extrémním podmínkám. Modul slouží k prezentaci českého antarktického výzkumu. V budoucnu by ve stejné podobě mohl sloužit jako výzkumná stanice vědců na Nelsonově ostrově v Antarktidě. Modul je možné si prohlédnout ve čtvrtek od deseti do patnácti hodin.