Ne, že by se v Česku nestavělo ze dřeva, beton a ocel ale v posledních desetiletích stavebnictví naprosto ovládly. Dřevo, aby člověk na staré chatě pohledal. Na dřevostavby začali lidé sázet teprve před pár lety. I tak ale v tuzemsku existují firmy, které se jimi zabývají už od devadesátek. Mezi ně patří společnost Atrium, která ročně vybuduje přes osmdesát rodinných domů, ale staví i školky nebo hotely.

Začátky nebyly jednoduché. Právě kvůli tomu, že šlo o dobu, kdy dřevostavby lidé vnímali s odstupem. Oldřich Šebek je ale stavěl v zahraničí, a tak se v Česku rozhodl založit si firmu postavenou na tom nejvoňavějším byznysu. „Založil ji v prosinci 1993 a je to tátovo první dítě. Já jsem to druhé, protože jsem se narodil až v únoru 1994. V té době se o moderních dřevostavbách nevědělo skoro nic, byť už nějaké firmy, které se tím zabývaly, existovaly,“ líčí dnes syn zakladatele Atria Jan.

Oldřich Šebek si tehdy pronajal část haly v zemědělském družstvu, a zatímco na jedné polovině se vyráběly domy ze dřeva, na druhé se opravovala zemědělská technika. „Vůbec si nedovedu představit, jak to tenkrát dělali,“ říká Šebek mladší. Zkušenosti měl jeho otec z firmy, která stavěla v Nizozemsku. Nelíbilo se mu ale jak. Čtyři roky nato už si Atrium mohlo dovolit koupit halu v Horažďovicích v Plzeňském kraji, v níž sídlí dodnes, a to s osmdesátkou zaměstnanců, projekčním oddělením, výrobou, čtyřmi stavbyvedoucími a reklamačním a servisním oddělením.

Už ve svých začátcích vsadilo Atrium na prefabrikované díly, jde o tradici převzatou ze zemí, které mají s dřevostavbami velké zkušenosti. „Není to tedy něco, co bychom vymysleli, snažíme se ale produkt někam posouvat,“ líčí šéf výroby Václav Brejcha, který je ve firmě už dvacet let.

Foto: Atrium

+8

Díky tomu, že se většina dílů připraví už ve výrobě, je samotná stavba velmi rychlá. Zatímco v pondělí přijede firma na pozemek, ve čtvrtek už je hotová střecha. Tím stavbě nehrozí velké riziko, že do ní kvůli dešti nebo sněhu zateče. „Byli jsme jednou na Pardubicku, kde na pozemku vedle nás stavěli zděnou stavbu. Když jsme jeli montovat, měli připravené lešení na fasádu. Blížili se tedy konci. Když jsme předávali, ještě nebyli hotoví,“ vypráví Šebek.

Rychlost souvisí právě s prefabrikovanými díly. Někteří dřevostavbaři si na staveniště přivezou řezivo a dům staví sloup po sloupku. Atrium vše připraví do takové míry, že jsou jednotlivé díly připravené včetně osazených oken, vchodových dveří nebo parapetů. Je to obálka, kterou stačí poskládat. Udělá i základovou desku, přípojky inženýrských sítí a vrchní stavbu včetně koupelny, může ale dodat také jen hrubou stavbu.

Horažďovická společnost staví především rodinné domy, posledních deset let jich vyrobí kolem osmdesáti až devadesáti ročně. Co dům, to originál. „Ke každému domu přistupujeme individuálně. I když si člověk vybere typovku, nestává se, že by ji jen mírně upravil. Většinou se ze vzoru jen vychází a pak se projekt přepracovává podle představ zákazníka. Třetí cesta je, že si s sebou člověk přinese malůvku na papíře,“ říká Šebek mladší. „Hodně oblíbená je Vela 115, která je obdélníkového tvaru. Postavíme jich patnáct až dvacet za rok, i tady ale platí, že má každá jiné řešení,“ dodává Brejcha.

Základní nosnou konstrukci tvoří KVH profily, což je stoprocentní smrkové dřevo a ve spodní části modřín, jenž daleko víc odolává změnám vlhkosti. Dále jsou díly vybaveny minerální vatou, zvenku je dřevovláknitá deska, což jsou v podstatě slisované piliny. Vnitřek tvoří speciální deska, která zajišťuje regulaci vodních par. „Používáme desku, nikoli folii, protože má protipožární, difuzní, ale i statickou funkci. Ojediněle ji někdo v Česku použije na jednotlivé projekty, ale my jsme asi jediní, kdo ji používá na každý,“ říká Šebek mladší. Zbytek stavby tvoří instalační předstěna, v níž je vedená voda či elektřina, a nakonec přijde sádrovláknitá deska, která má opět protipožární, ale také statické vlastnosti.

Už od roku 2013 pak Atrium vyrábí domy s difuzně otevřenou konstrukcí, která se v domě stará o odvětrání vodní páry a navíc vytváří příjemné celoroční klima. „Právě tahle změna v technologii byla tím nejzásadnějším krokem, který ovlivnil vnímání zákazníků a také jejich zájem,“ míní Šebek.

Výhod má dřevostavba několik. Stěny jsou tenké, v základu mají 34 centimetrů. Aby zděná stavba měla stejné tepelně-technické parametry, musel by to být přibližně dvojnásobek. Na zhruba sto metrech čtverečních se díky dřevu ušetří až deset metrů čtverečních plochy, tedy v zásadě jeden pokoj. Navzdory přesvědčení některých lidí mohou mít dřevostavby díky vývoji materiálů také lepší akustiku. Snáz se i likvidují nebo rozebírají a převážejí na jiné místo.

A co nebezpečí požáru? „Dřevařské státy, jako je Rakousko, Švédsko nebo Norsko, znají rozdíl mezi hořlavostí a požární odolností. U ocele si řeknete, že není hořlavá, na požární odolnost je to ale absolutní katastrofa. Často se lidí ptám, jestli někdy byli na pálení čarodějnic, kde se zapaluje v podstatě dřevěná konstrukce s velmi hořlavou výplní. Určitě víte, co ráno zbyde. Konstrukce stojí, protože dřevo odhořívá postupně,“ líčí Šebek s tím, že podobné je to i v domě, kde jsou navíc protipožární sádrovláknité desky. Zatímco uvnitř jsou hořlavé věci jako skříně, koberce a další, obálka domu je ona nosná konstrukce, která vydrží, a tak lidé stihnou uniknout.

K rodinným domům nyní Atrium přidává i další stavby, firma zaznamenala boom ve veřejných zakázkách. Je to dílem energetické situace a udržitelnosti v celé Evropě. V tom dřevo dominuje. V současné době tak společnost připravuje mateřskou školu, společenské centrum nebo hotelový komplex. V zakázkách nepřekáží ani soutěžení na cenu. Zatímco dřív vycházely dřevostavby dráž, teď se to vyrovnává. Nepočítá se totiž jen samotný materiál a práce, byť už i to začíná být srovnatelné, ale také ona energetická náročnost nebo to, jak dlouho se staví.

Částečně i proto má za sebou Atrium rekordní rok, kdy obrat dosáhl bezmála 400 milionů korun. Před tím to bylo několik let zhruba o sto milionů méně. Kromě Česka má firma jednu pobočku na Slovensku, devadesát procent budov ale postaví právě doma. Slovensko je na tom zatím podobně jako Česko před pár lety – má radši beton a cihly.