Druhý Joker je muzikál i soudní drama. První recenze nadšené nejsou, chválí ale Phoenixe a Lady Gaga

Na festivalu v Benátkách měl ve středu premiéru očekávaný Joker: Folie à Deux. První ohlasy jsou smíšené, chválí odvahu tvůrců, ale mluví o nudě.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

Screenshot

Reprofoto: Warner Bros. Pictures/YouTube

Lady Gaga a Joaquin Phoenix ve filmu Joker: Folie à Deux

0Zobrazit komentáře

V italských Benátkách právě probíhá jeden z celosvětově nejvýznamnějších filmových festivalů a ve středu zde mělo v rámci hlavní soutěže světovou premiéru očekávané pokračování komiksového hitu Joker: Folie à Deux. První recenze chválí herecké výkony Joaquina Phoenixe i Lady Gaga v hlavních rolích a potvrzují zvěsti, že jde z velké části o muzikál. Naneštěstí většina kritiků zatím dochází k závěru, že to není příliš dobrý film.

Než ovšem začneme procházet recenze na Folie à Deux, je potřeba si připomenout reakce na první snímek. Byly totiž poměrně chaotické. Joker překvapil – režisér Todd Phillips, jehož předchozí kariéru definovala komediální trilogie Pařba, přetavil původně komiksovou látku do zcela seriózního psychologického dramatu, který s žánrem ovládaným Iron Manem, Doctorem Strangem a Spider-Manem sdílel pouze jména postav a základní souvislosti. V zásadě znovu, snad i na vyšší úrovni, se mu podařilo to, co o dekádu dříve udělal Christopher Nolan s Batmanem.

Díky tomu se Joker stal prvním snímkem na motivy komiksu, který se nejen objevil v hlavní soutěži prestižního filmového festivalu, ale dokonce vyhrál hlavní cenu. Poměrně velký risk studia, kdy před globální premiérou a širokým uvedením uběhl více než měsíc, se tak skvěle vyplatil. Phillipsova ambiciózní novinka mezitím stihla posbírat i nadšené reakce některých novinářů a stala se z ní významná kulturní událost.

Vnímání filmu se ale časem začalo měnit. Nejdříve se začalo diskutovat o tom, jestli se nemůže stát nebezpečnou inspirací pro lidi v podobné situaci, jako je jeho hlavní postava, následovala očividná srovnání s Taxikářem a Králem komedie od Martina Scorseseho a kritické ohlasy byly čím dál viditelnější. Dnes má Joker status poněkud kontroverzního, byť finančně fantasticky úspěšného díla.

Ať už Zlatý lev z Benátek připadne komukoliv, Folie à Deux podobnou trajektorii následovat nemůže. Todd Phillips si to přitom dobře uvědomuje a tuto skutečnost zapracoval i do svého filmu, který se má vyjadřovat k tématům řešeným po uvedení prvního Jokera. Jeho pokračování Arthura Flecka alias titulního klauna doslova staví před soud.

Před ním ale titulní hrdina tráví dlouhé roky zavřený v ústavu pro mentálně choré, kde je většinu času zavřený sám v cele, propadá depresi a šikanují ho stráže. Věci se začnou měnit, když ho jeden z hlídačů přihlásí na muzikoterapii. Arthur se zde seznámí s jeho samozvanou největší obdivovatelkou Harleen „Lee“ Quinzel a oba spolu započnou velký, šílený, poněkud toxický, muzikálový milostný vztah. Nedlouho poté přichází série soudních slyšení – má se rozhodnout, zda je Arthur šílený, nebo nese za vraždy spáchané před několika lety plnou zodpovědnost.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Film samotný tuto otázku zprostředkovává pomocí kontrastu mezi realitou a převážně fantazijními muzikálovými čísly, kde se z Arthura stává Joker. Ještě důležitější otázkou ale je, zda si Joker zasloužil odsouzení za svoje provokativní hledání empatie k vraždícímu šílenci. Podle nemalé části kritiků se Phillips v Folie à Deux až úzkostlivě snaží přesvědčit, že ne. A to je velká chyba.

Pokračování totiž prý chybí neustálý pocit nepříjemného napětí a nebezpečí, kterým si první film diváky omotal kolem prstu. „Joker: Folie à Deux je možná ambiciózní a povrchně pobuřující, ale v základu je to příliš opatrné pokračování,“ píše Owen Gleiberman v recenzi pro Variety. „Phillips natočil film, kde Arthur je opravdu jen chudák Arthur; nedělá nic špatného a neohrožuje ničí morálku,“ dodává.

David Ehrlich píšící pro IndieWire je podstatně ostřejší. Režisér se podle něj rozhodl k umělecky velice odvážnému kroku, když podvrací očekávání publika i kritiky záměrně nudným a nezajímavým filmem. „Jeho snímek má dostatek odvahy na to, aby nenaplnil očekávání (a dostatek samolibosti na to, aby si užíval rostoucí frustraci, kterou tím vytváří), ale není ani zdaleka dostatečně promyšlený na to, aby místo nich nabídnul něco zajímavějšího,“ shrnuje Ehrlich. 

joker

Foto: Vertical Entertainment

Lady Gaga a Joaquin Phoenix ve snímku Joker: Folie à Deux

Obecně mezi řadou ohlasů převládá dojem, že muzikálovým číslům chybí kreativita, jakou by vztah Jokera a Lee potřeboval, zatěžuje je zvláštní retro výběr písní, příběh se příliš nevyvíjí nebo naopak nastává náhodně působící skok a talenty Lady Gaga nejsou dostatečně využity. Jelikož se zásadní část děje odehrává v soudní síni – Folie à Deux je podle všeho soudní drama stejně, jako je to muzikál – trávíme desítky minut propíráním toho, co řešil už původní film, a o hlavní postavě se dozvíme minimum nového. V nejslabší recenzi Vanity Fair stojí: „Je to až zarážející nuda, zbytečný procedurální příběh, který jako by pohrdal svým publikem.“

Novince se nicméně dostává i kladných recenzí a někteří ji označují za lepší, než byl první snímek. Nejčastěji přitom zaznívá chvála herectví Joaquina Phoenixe. „Phoenixův výkon je opět silný a strhující. Jeho genialita spočívá v tom, že nám na Arthurovi navzdory jeho ubohosti a vyšinutosti nemůže nezáležet,“ poznamenává Geoffrey Macnab pro The Independent. William Bibbiani zase v recenzi serveru TheWrap píše: „Na druhém Jokerovi je nejpůsobivější to, jak Phillips ochotně podkopává svůj vlastní miliardový trhák. Dívá se do nitra. Arthur se dívá do nitra. Snad se tam zaměří i diváci a budou se ptát, proč jim vůbec na Arthuru Fleckovi tolik záleží.“

Zajímavý je také vztah Jokera a Lee, který do značné míry reflektuje témata toxického fanouškovství nebo společenského vlivu slavných osobností či kulturních ikon. Pozitivní hlasy obecně vyzdvihují ochotu filmařů vydat se nečekaným směrem, technické zpracování, herectví (Lee v podání Lady Gaga je celistvá postava i přes relativně malý prostor, který dostane) i některé z předkládaných myšlenek.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Autor Hry o trůny zkritizoval Rod draka: V dalších řadách přijdou toxické změny, jednodušší není lepší

Co se nelíbí G. R. R. Martinovi na seriálové adaptaci jeho knihy Oheň a krev? Zdánlivé maličkosti, které ale prý budou mít obrovský dopad později.

Michal MančařMichal Mančař

grr-martin

Foto: Foto: Depositphotos & Warner Bros.

George R. R. Martin, autor předlohy Hry o trůny i Rodu draka

0Zobrazit komentáře

Spisovatel George R. R. Martin patří k velikánům žánru fantasy. Dal světu Píseň ledu a ohně, ságu známou i díky seriálovému zpracování podle titulu první knihy jako Hra o trůny. Tu stále ještě nedokončil, našel si však čas zkritizovat adaptaci prequelu Rod draka. Jeho ostrý názor ale na blogu nevydržel dlouho, autor ho smazal a zatím nevrátil…

Znáte efekt motýlích křídel? Zjednodušeně řečeno popisuje skutečnost, že i maličká změna (jako mávnutí křídel motýla) může mít v budoucnu nedozírné následky. Právě tenhle jev si G. R. R. Martin vypůjčil, aby se s fanoušky podělil o to, jak filmaři z HBO v čele s Ryanem Condalem změnili detaily děje Rodu draka. A podle něj nikoliv k lepšímu.

Příspěvek na Martinově blogu zůstal jen pár hodin, díky internetovému archivu si ho ale můžete celý přečíst. Svou nespokojenost spisovatel zatím spojil s první epizodou osmidílné druhé řady Rodu draka, která právě na HBO či online na Maxu skončila. Díl s názvem Syn za syna podle Martina navzdory některým změnám oproti předloze nebyl špatný – jenže vyslal seriál nedobrým směrem. A prý bude ještě hůř.

Jestli dojde na některé ze zamýšlených změn ve třetí a čtvrté řadě, dočkáme se ještě větších a toxičtějších motýlů.

V knize Oheň a krev, podle níž je Rod draka natočen, donutí dvojice vrahounů královnu Helaenu ke strašlivé volbě, kterého ze dvou synů obětuje. Zato v seriálu postava druhého prince Maelora chybí. „V knize jsou mu jen dva roky, ale jako onen motýl má disproporčně velký dopad na celý příběh,“ napsal Martin.

Helaena má v Rodu draka jen dvě, nikoliv tři děti. Jsou to dvojčata, chlapec a dívka. „Jeden z vrahů je nedokáže rozeznat, tak se Helaeny zeptá, které z nich je kluk. Mysleli byste si, že by stačilo se podívat pod pyžamo…“ dodal brzy šestasedmdesátiletý autor. Je to silný okamžik, ale podle Martina mohl být silnější.

„Ona pomyslná Sofiina volba byla na téhle pasáži to nejsilnější, nejtemnější, nejkrutější. Vadilo mi, že jsme o ni přišli. A podle komentářů na internetu se mnou většina fanoušků souhlasila,“ uvedl na blogu. „Když mi zhruba před dvěma lety Ryan Condal řekl, co má v plánu, snažil jsem se mu oponovat. Byť ne silně. Změna tu scénu oslabila, ale zase ne kdovíjak moc,“ napsal Martin.

Showrunner seriálu měl i podle spisovatele pochopitelné praktické důvody, například obtíže s castingem a zapojením dvouletého dítěte a další nárůst rozpočtu. „Navíc mě Ryan ujistil, že o prince Maelora nepřijdeme. Že ho jen odložíme. Královna by mohla porodit ve třetí řadě. To mi dávalo smysl, tak jsem své námitky stáhl,“ zavzpomínal Martin, který jinak samotnou epizodu i krutou scénu pochválil.

Jenže tyhle změny zahýbaly těmi motýlími křídly, o kterých byla řeč. Podle autora totiž filmaři nakonec rozhodli, že Maelor nebude odložen do budoucích epizod. A že v seriálu se vůbec nenarodí. Čímž podle Martina Rod draka přijde o – pozor, do konce odstavce dojde na spoilery – tragickou scénu spojenou se snahou mladého prince zachránit před blížícími se vojsky, která skončí jeho krutou smrtí v rozzuřeném davu, což má nedozírné následky i pro Rhaenyru.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Dál už bez spoilerů. „Objeví se tohle v seriálu? Možná, ale popravdě nevím, jak by mohl. Mohli byste některé postavy zaměnit, jenže jejich osud nemůže být stejný. Nevím, co má Ryan v plánu – pokud něco vůbec v plánu má –, ale nejjednodušší by bylo prostě Maelora kompletně vyškrtnout. Podle toho, co vím, přesně tohle Ryan dělá,“ uvedl Martin.

„Je to nejjednodušší řešení, navíc dává smysl s ohledem na rozpočet a harmonogram natáčení. Ale jednodušší není lepší. Ta scéna má napětí, akci, krev, trochu hrdinství a spoustu tragédie,“ vyjmenoval G. R. R. Martin důvody nespokojenosti s narušením svého příběhu.

Těch důvodů Martinovy kritiky je ale ještě víc. A opět se to neobejde bez prozrazení děje, takže přijdou další tři odstavce se spoilery. „Motýlí efekt ale nekončí. V knize se o princově strašlivé smrti dozví královna Helaena a právě tahle událost ji vede k sebevraždě. Už po její volbě, kdy si musela vybrat mezi svými dvěma syny, se Maelorovi nemohla podívat do očí. Po jeho smrti už je na ni viny a smutku příliš.“

„Také v Ryanových plánech se Helaena zabije… jenže bez nějakého důvodu. Nedostihne ji hrůzný čin, není tam žádný spouštěč, který by křehkou královnu k sebevraždě dohnal,“ popsal autor. To však stále není vše. „Helaena byla jemná duše, kterou běžný lid Králova přístaviště miloval. Na rozdíl od Rhaenyry. Takže když se začaly šířit zvěsti o tom, že Helaenu nechala zabít, lidé tomu uvěřili a došlo ke krvavému povstání,“ uvedl. Což Rhaenyru vyžene z města a skrz další události to vede až k její vlastní smrti.

Postava prince Maelora není klíčová. Ale bez něj přijdeme o několik důležitých událostí – a to už velká ztráta je.

„Maelor sám o sobě moc neznamená. Nemá ani větu dialogu, nic nevykoná, jen zemře. Ale kdy a kde a jak, na tom už záleží. Jeho absence oslabila scénu s královninou volbou a dvěma vrahy. Také to znamená, že nedojde k jeho hrůzné smrti. Helaena tím ztratí důvod k sebevraždě. Ta tedy nevyžene tisícovky lidí volajících po spravedlnosti do ulic. Nic z toho asi není klíčové… Ale všechno to má svůj důvod,“ napsal Martin.

Nyní už zase bez spoilerů. Spisovatel na blogu zmiňuje, že netuší, čeho se fanoušci místo popsaného příběhu dočkají. S Ryanem Condalem o tom prý nehovořili. „Sám Maelor není klíčový. Ale bez něj přijdeme o několik důležitých událostí – a to už znatelná ztráta je,“ dodal.

A jestli byste si mysleli, že tím svou kritiku ukončil, tak si spisovatel – který sám čelí kritice, že za 13 let od zatím poslední knihy Písně ledu a ohně nedopsal pokračování Vichry zimy – připravil ještě jedno nedobré proroctví. „Jestli dojde na některé ze zamýšlených změn ve třetí a čtvrté řadě, dočkáme se ještě větších a toxičtějších motýlů,“ uzavřel G. R. R. Martin.

Námitky měl i ke Hře o trůny

Navzdory kritice se Rod draka na HBO a streamovací službě Max těší solidní sledovanosti. Finálovou epizodu druhé řady si v okamžiku premiéry pustilo 8,9 milionu diváků. Což podle Warner Bros. Discovery znamenalo dosud nejsledovanější den pro streamovací službu Max vůbec. A to jak v USA, tak ve zbytku světa. Zároveň šlo o nárůst oproti úvodnímu dílu sezony s 7,8 milionu nedočkavými diváky.

Ve srovnání s premiérou první řady to nicméně byl mírný pokles, ta při svém uvedení přilákala deset milionů lidí, zatímco závěr předchozí série zajímal 9,3 milionu nedočkavých sledujících. Celkově si každá epizoda druhé řady Rodu draka přišla v průměru na téměř 25 milionů sledujících napříč všemi platformami, první lákala zhruba o čtyři miliony diváků více. V plánech HBO jsou právě ony zmiňované dvě další řady Rodu draka. Na té třetí zrovna scenáristé pracují, produkce má začít zkraje příštího roku.

m-o-v-i-e-s

Přečtěte si takéFilmy a seriály na září 2024: Beetlejuice 2, Penguin nebo AgathaFilmy a seriály v září: Pokračování Beetlejuice, budoucnost očima Billa Gatese a další vrazi po Dahmerovi

Martin se už dříve vymezil proti seriálové Hře o trůny, byť ne tak ostře. Ta se v posledních sezonách odklonila od jeho knih a záměrů – a spisovatelovo tempo tvorby nestačilo tomu televiznímu. Filmařská dvojice David Benioff a D. B. Weiss schytala od fanoušků za závěr seriálu ostrou kritiku, kvalita scénářů šla bez pevných základů knižní předlohy rapidně dolů. Podle Martina neodpovídala jejich vize jeho vlastním příběhovým plánům a konec byl příliš překotný.

Nicméně se chce dodat, že to alespoň nějaký konec byl. Zatímco Vichry zimy zůstávají stále nedokončené. Přitom mají být teprve předposlední knihou ságy Písně ledu a ohně – od autora, jenž za pár dní oslaví sedmašedesát let… –, kterou má uzavřít Sen o jaru. Snad nezůstane jen snem.