Druhý odsouzený v obřím podvodu ze Silicon Valley. Ředitel Theranosu má jít za mříže na 13 let
Medicínský startup se jednu dobu těšil valuaci okolo devíti miliard dolarů, pak se ale ukázalo, že jde o podvod. Vedení míří do vězení.
Startup Theranos, který s falešným příslibem revoluční medicínské technologie podvedl investory, velké firmy i pacienty, se spojuje hlavně se jménem jeho osmatřicetileté zakladatelky Elizabeth Holmesové. Velká lež by ale pravděpodobně nedošla tak daleko nebýt také ředitele Rameshe Balwaniho. Ten byl letos v červenci odsouzen ve všech bodech obžaloby, teď ho soud posílá do vězení na třináct let.
Theranos vznikl už v roce 2003 a téměř od začátku mělo být jeho cílem vytvořit na první pohled nemožné zařízení. Zatímco standardně se krevní testy provádějí ve specializovaných laboratořích na velkých, komplikovaných přístrojích, jeho řešení Edison slibovalo schopnost provádět na 240 testů prostřednictvím krabičky velikosti tiskárny. Navíc jen z několika kapek krve.
Balwani, který do firmy přišel v roce 2009, tento koncept pomáhal prodávat investorům a partnerům. Ukázalo se však, že Edison nefunguje. Loni proto před soudem stanula zakladatelka Theranosu Elizabeth Holmesová, které soudce minulý měsíc udělil trest jedenácti let ve vězení. Letos v červenci se pak své činy snažil obhájit také Balwani, ani on ale neuspěl.
Porota ho uznala vinným ve všech bodech obžaloby, konkrétně v deseti případech bankovních podvodů a dvou případech spiknutí za účelem bankovního podvodu. Na rozdíl od Holmesové byl ovšem Balwani odsouzen také z podvedení pacientů, pro něž nepřesné či falešné výsledky testů znamenaly výrazné ohrožení zdraví.
Jak uvedl deník The New York Times, dnes v noci bylo rozhodnuto, že šéf operací podvodného startupu má za své prohřešky strávit za mřížemi 155 měsíců, tedy necelých třináct let. Pak mají následovat další tři roky dozoru na svobodě.
Balwaniho obhájci soud žádali, aby dostal pouze podmíněný trest. Obžaloba naopak navrhovala patnáct let za mřížemi a zaplacení 800 milionů dolarů (1,8 miliardy korun) odškodného investorům s argumentem, že tvrdší rozsudek pomůže odradit jiné potenciální podvodníky. Důvodem pro vyšší trest než u Holmesové je nakonec fakt, že osmapadesátiletý podnikatel má větší zkušenosti s byznysem a měl na starost laboratoř, kde probíhaly vývoj a vyhodnocování krevních testů.
„Pan Balwani měl při vedení laboratoře značnou autonomii. Činil rozhodnutí, která přímo ovlivňovala informace sdělované pacientům,“ cituje deník The New York Times Jeffreyho Schenka, hlavního žalobce v případu. Právě laboratoře měly být podle Schenka zdrojem některých z největších škod, které Theranos způsobil.
Jak popisuje kniha Bad Blood od Johna Carreyroua, původem pákistánský podnikatel se s Holmesovou znal už před jejím nástupem na univerzitu v roce 2002, kdy mu bylo asi třicet sedm a jí osmnáct. Jako úspěšný byznysmen, který začínal coby softwarový vývojář v Microsoftu a pak zbohatl na internetovém startupu před prasknutím internetové bubliny na přelomu milénia, na mladou ambiciózní studentku zapůsobil a stal se jí mentorem. Později spolu navázali i romantický vztah.
Do Theranosu pak Balwani přišel bez předchozího vzdělání v oblasti medicíny, takže mu chybělo téměř jakékoliv hlubší porozumění problémů, s nimiž se vývoj zařízení Edison potýkal. To mu ovšem nebránilo startup vést velice despotickým způsobem, kdy vyhazovy a přehnaná očekávání měly být prakticky na denním pořádku.