Družic ve vesmíru raketově přibývá, komunikace s nimi vázne. Startup Slováků v Brně našel řešení
S družicemi mohou běžné týmy komunikovat jen v krátkých časových oknech méně než hodinu denně. Startup Groundcom proto staví globální síť antén.
Jakub Lajmon, spoluzakladatel startupu Groundcom
Jeden v Německu pracuje jako operátor mezinárodní vesmírní stanice. Druhý v Nizozemí pro Evropskou kosmickou agenturu zkoumal pokročilé anténní systémy. Třetí dělal high-tech obchoďáka v Asii. A čtvrtý má v Bratislavě úspěšnou vývojářskou agenturu. Všichni čtyři jsou přitom Slováci, kteří se dali dohromady, aby založili nový startup. Kde? V Brně, ale na geografické lokaci v tomto případě tolik nezáleží. Jejich projektem je totiž už teď rozkročen od Finska přes Saúdskou Arábii až po Keňu. A jejich působnost doslova nezná žádné hranice, protože umožňují komunikovat s vesmírem.
Startup Groundcom vyvíjí, staví a provozuje antény, takzvané pozemní stanice, které umožní řízení družic. Když společně sedíme nad šálkem kávy, spoluzakladatel Jakub Lajmon si při vysvětlování pomáhá připodobněním s mobily. Na jedné straně jsou uživatelé, na druhé straně telekomunikační operátoři a mezi nimi jsou vysílací věže, tedy provozovatelé infrastruktury. „Právě tyto ‚věže‘ dělá Groundcom pro družice,“ shrnuje.
Dvaatřicetiletý podnikatel na trhu vidí velkou příležitost. V posledních letech totiž dochází doslova k boomu využívání komerčních družic, díky klesajícím nákladům již dávno nejde jen o výsadu armád nebo vládami sponzorovaných organizací. Jejich počet se má do roku 2030 více než zešestinásobit – podle dat britské vlády letos v dubnu kolem Země kroužilo asi devět tisíc satelitů, za šest let jich má být šedesát tisíc.
„Představte si, že se v Praze bude v příštích letech očekávat nárůst využívání mobilů o stovky procent. Hodně firem uvidí příležitost a začne vyrábět nové modely od nejlevnějších po luxusní, operátoři začnou vymýšlet nové nabídky,“ popisuje Lajmon s tím, že do stavby vysílacích věží se v takovém případě moc společností nevrhne.
Proč? Důvod je prostý. „Není to tak cool, protože jsme v podstatě neviditelní. Lidé vystudovaní v oboru vesmírných technologiích chtějí většinou pracovat na sexy věcech jako vývoji družic, raket, jejich motorů… ale bez technologií, jako je ta naše, by celý systém nedokázal fungovat,“ vysvětluje dvaatřicetiletý spoluzakladatel Groundcomu. Stav, kdy tato část trhu není dostatečně „cool“, ale přináší další výhodu: „Na tomto trhu není takový přetlak, konkurence je relativně málo.“
Když družici vypustíte do vesmíru, dokážete s ní komunikovat možná tak hodinu denně.
V praxi Groundcom řeší zásadní problém. Výzkumné týmy nebo různé typy společností běžně na vývoj či budování vlastní družice tráví i roky a investice se pohybují minimálně v desítkách milionů korun. „Když ji pak vypustíte do vesmíru, dokážete s ní komunikovat možná tak hodinu denně. Z operačního střediska zadáváte příkazy v párminutových oknech, když se družice nachází na místě, odkud se dokáže přímo spojit s pozemní stanicí. A pak čekáte desítky minut na nové komunikační okno,“ přibližuje Lajmon.
Díky tomu přišel na nápad, zda by jednotlivé řídící týmy nemohly kapacity svých pozemních stanic sdílet. Pokud dokáže firma v Česku svou anténu využívat jen hodinu denně, dalších dvacet tři hodin ji může propůjčit například někomu v Japonsku, a naopak tamní tým může svoji anténu pronajmout Čechům. Když se takovým způsobem spojí dostatek zařízení, vznikne síť, která týmům umožní komunikovat se svými družicemi kdykoliv.
Lajmon přitom přiznává, že podobná řešení již existují. Na trhu ale působí buď agentury typu NASA, ESA či další velcí operátoři, kteří stavěli infrastrukturu pro vládní mise, a teď ji komercializují. Na opačné straně trhu pak působí radioamatéři, kteří se s družicemi dokáží spojit také, ale jde jen o nadšence či třeba studenty s velmi nízkou kapacitou.
„Groundcom je něco mezi těmito póly, kde téměř nikdo aktuálně nepůsobí,“ vypráví Jakub Lajmon, jenž tento startup společně s kolegy rozběhl v roce 2020. Tehdy se přihlásili a uspěli ve vesmírném akcelerátoru ESA BIC, což bylo pro malý tým potvrzením, že se svým nápadem jdou správným směrem.
Původní nápad ale zahrnoval čistě vývoj softwaru pro vzájemnou integraci již existujících pozemních stanic, které by případně nakupovali také na vlastní náklady. „Jedna taková stanice ale vyjde na statisíce až miliony eur, nebo bychom se museli spoléhat na radioamatéry. A ani jedna z těchto možností nám nepřišla vhodná,“ popisuje Lajmon rozhodnutí, že si Groundcom začne vlastní antény vyrábět.
„Vybrali jsme si tu nejtěžší cestu,“ směje se nyní, nicméně již s vědomím, že po třech letech má jeho firma již vyvinuté, otestované a nasazené v praxi dva produkty. Sedm antén je kromě Česka nasazených ve Finsku, Saúdské Arábii či Keni, čtyři z nich vypadají jako disky o velikosti něco přes tři metry, další jsou pak tyčové antény. Své konkrétní zákazníky Groundcom sice nezmiňuje, Lajmon ale zdůrazňuje, že jejich technologie není tzv. dual use, tedy neslouží pro armádní, nýbrž čistě pro komerční účely.
Aktuálně brněnský startup své stanice také prodává zákazníkům, aby mohl financovat svůj další vývoj, a může je také díky tomu pronajímat dalším zákazníkům. Do budoucna chce ale provozovat zejména vlastní síť. „Naše největší bariéra bylo ukázat, že naše technologie bude fungovat. Teď se soustředíme hlavně na byznys, který bude podle objednávek přirozeně síť stanic rozšiřovat,“ doplňuje Lajmon.
Od agentury přes helikoptéry k družicím
Pro Jakuba Lajmona není Groundcom prvním byznysem, programování se začal věnovat ve dvanácti letech a od patnácti na zakázkách pro klienty začal také vydělávat. Během studia na Masarykově univerzitě v Brně, kde poslední čtyři roky působí i jako externí lektor, pak rozběhl vlastní vývojářskou agenturu IN Solutions, kterou o několik let později přestěhoval do Bratislavy.
„Díky této štaci jsem si uvědomil, jak těžké je škálovat agenturní byznys. Jeden klient přijde, další odejde… proto jsem raději firmu stabilizoval, máme dlouhodobé klienty a vyděláváme,“ říká Lajmon, jenž asi před pěti lety opustil aktivní exekutivu ve firmě a akorát si jednou týdně zavolá s manažerem, zda všechno funguje, jak má.
Další byznys pak v roce 2018 rozběhl se známým ze Švýcarska, kdy je spojila záliba v létání (on sám je držitelem pilotního průkazu). Ve společnosti MyAirSeat nabízí k pronájmu volná místa v letech vrtulníkem, Lajmon přitom platformu naprogramoval a jeho kolega přinesl kontakty na potenciální klienty i přístup k helikoptérám.
„Asi po pěti měsících pilotního provozu vše fungovalo, jak mělo, a byli jsme v provozním zisku. Velkou chybou bylo, že jsme se tehdy ani jeden nezačali tomuto byznysu věnovat naplno a nevyužili tak plný potenciál,“ přiznává. MyAirSeat sice funguje i nadále a dokáže si na svůj provoz vydělat, ovšem jde o relativně malé částky. „Spíš než pro peníze je to hlavně zábava. Když jsem byl s rodinou na výletě ve Švýcarsku, mohl jsem je vzít na vyhlídkový let kolem Matterhornu,“ usmívá se Lajmon.