Jeden v Německu pracuje jako operátor mezinárodní vesmírní stanice. Druhý v Nizozemí pro Evropskou kosmickou agenturu zkoumal pokročilé anténní systémy. Třetí dělal high-tech obchoďáka v Asii. A čtvrtý má v Bratislavě úspěšnou vývojářskou agenturu. Všichni čtyři jsou přitom Slováci, kteří se dali dohromady, aby založili nový startup. Kde? V Brně, ale na geografické lokaci v tomto případě tolik nezáleží. Jejich projektem je totiž už teď rozkročen od Finska přes Saúdskou Arábii až po Keňu. A jejich působnost doslova nezná žádné hranice, protože umožňují komunikovat s vesmírem.

Startup Groundcom vyvíjí, staví a provozuje antény, takzvané pozemní stanice, které umožní řízení družic. Když společně sedíme nad šálkem kávy, spoluzakladatel Jakub Lajmon si při vysvětlování pomáhá připodobněním s mobily. Na jedné straně jsou uživatelé, na druhé straně telekomunikační operátoři a mezi nimi jsou vysílací věže, tedy provozovatelé infrastruktury. „Právě tyto ‚věže‘ dělá Groundcom pro družice,“ shrnuje.

Dvaatřicetiletý podnikatel na trhu vidí velkou příležitost. V posledních letech totiž dochází doslova k boomu využívání komerčních družic, díky klesajícím nákladům již dávno nejde jen o výsadu armád nebo vládami sponzorovaných organizací. Jejich počet se má do roku 2030 více než zešestinásobit – podle dat britské vlády letos v dubnu kolem Země kroužilo asi devět tisíc satelitů, za šest let jich má být šedesát tisíc.

„Představte si, že se v Praze bude v příštích letech očekávat nárůst využívání mobilů o stovky procent. Hodně firem uvidí příležitost a začne vyrábět nové modely od nejlevnějších po luxusní, operátoři začnou vymýšlet nové nabídky,“ popisuje Lajmon s tím, že do stavby vysílacích věží se v takovém případě moc společností nevrhne.

Proč? Důvod je prostý. „Není to tak cool, protože jsme v podstatě neviditelní. Lidé vystudovaní v oboru vesmírných technologiích chtějí většinou pracovat na sexy věcech jako vývoji družic, raket, jejich motorů… ale bez technologií, jako je ta naše, by celý systém nedokázal fungovat,“ vysvětluje dvaatřicetiletý spoluzakladatel Groundcomu. Stav, kdy tato část trhu není dostatečně „cool“, ale přináší další výhodu: „Na tomto trhu není takový přetlak, konkurence je relativně málo.“

V praxi Groundcom řeší zásadní problém. Výzkumné týmy nebo různé typy společností běžně na vývoj či budování vlastní družice tráví i roky a investice se pohybují minimálně v desítkách milionů korun. „Když ji pak vypustíte do vesmíru, dokážete s ní komunikovat možná tak hodinu denně. Z operačního střediska zadáváte příkazy v párminutových oknech, když se družice nachází na místě, odkud se dokáže přímo spojit s pozemní stanicí. A pak čekáte desítky minut na nové komunikační okno,“ přibližuje Lajmon.

Díky tomu přišel na nápad, zda by jednotlivé řídící týmy nemohly kapacity svých pozemních stanic sdílet. Pokud dokáže firma v Česku svou anténu využívat jen hodinu denně, dalších dvacet tři hodin ji může propůjčit například někomu v Japonsku, a naopak tamní tým může svoji anténu pronajmout Čechům. Když se takovým způsobem spojí dostatek zařízení, vznikne síť, která týmům umožní komunikovat se svými družicemi kdykoliv.

Lajmon přitom přiznává, že podobná řešení již existují. Na trhu ale působí buď agentury typu NASA, ESA či další velcí operátoři, kteří stavěli infrastrukturu pro vládní mise, a teď ji komercializují. Na opačné straně trhu pak působí radioamatéři, kteří se s družicemi dokáží spojit také, ale jde jen o nadšence či třeba studenty s velmi nízkou kapacitou.

„Groundcom je něco mezi těmito póly, kde téměř nikdo aktuálně nepůsobí,“ vypráví Jakub Lajmon, jenž tento startup společně s kolegy rozběhl v roce 2020. Tehdy se přihlásili a uspěli ve vesmírném akcelerátoru ESA BIC, což bylo pro malý tým potvrzením, že se svým nápadem jdou správným směrem.

Původní nápad ale zahrnoval čistě vývoj softwaru pro vzájemnou integraci již existujících pozemních stanic, které by případně nakupovali také na vlastní náklady. „Jedna taková stanice ale vyjde na statisíce až miliony eur, nebo bychom se museli spoléhat na radioamatéry. A ani jedna z těchto možností nám nepřišla vhodná,“ popisuje Lajmon rozhodnutí, že si Groundcom začne vlastní antény vyrábět.

„Vybrali jsme si tu nejtěžší cestu,“ směje se nyní, nicméně již s vědomím, že po třech letech má jeho firma již vyvinuté, otestované a nasazené v praxi dva produkty. Sedm antén je kromě Česka nasazených ve Finsku, Saúdské Arábii či Keni, čtyři z nich vypadají jako disky o velikosti něco přes tři metry, další jsou pak tyčové antény. Své konkrétní zákazníky Groundcom sice nezmiňuje, Lajmon ale zdůrazňuje, že jejich technologie není tzv. dual use, tedy neslouží pro armádní, nýbrž čistě pro komerční účely.

Aktuálně brněnský startup své stanice také prodává zákazníkům, aby mohl financovat svůj další vývoj, a může je také díky tomu pronajímat dalším zákazníkům. Do budoucna chce ale provozovat zejména vlastní síť. „Naše největší bariéra bylo ukázat, že naše technologie bude fungovat. Teď se soustředíme hlavně na byznys, který bude podle objednávek přirozeně síť stanic rozšiřovat,“ doplňuje Lajmon.

Od agentury přes helikoptéry k družicím

Pro Jakuba Lajmona není Groundcom prvním byznysem, programování se začal věnovat ve dvanácti letech a od patnácti na zakázkách pro klienty začal také vydělávat. Během studia na Masarykově univerzitě v Brně, kde poslední čtyři roky působí i jako externí lektor, pak rozběhl vlastní vývojářskou agenturu IN Solutions, kterou o několik let později přestěhoval do Bratislavy.

„Díky této štaci jsem si uvědomil, jak těžké je škálovat agenturní byznys. Jeden klient přijde, další odejde… proto jsem raději firmu stabilizoval, máme dlouhodobé klienty a vyděláváme,“ říká Lajmon, jenž asi před pěti lety opustil aktivní exekutivu ve firmě a akorát si jednou týdně zavolá s manažerem, zda všechno funguje, jak má.

Další byznys pak v roce 2018 rozběhl se známým ze Švýcarska, kdy je spojila záliba v létání (on sám je držitelem pilotního průkazu). Ve společnosti MyAirSeat nabízí k pronájmu volná místa v letech vrtulníkem, Lajmon přitom platformu naprogramoval a jeho kolega přinesl kontakty na potenciální klienty i přístup k helikoptérám.

„Asi po pěti měsících pilotního provozu vše fungovalo, jak mělo, a byli jsme v provozním zisku. Velkou chybou bylo, že jsme se tehdy ani jeden nezačali tomuto byznysu věnovat naplno a nevyužili tak plný potenciál,“ přiznává. MyAirSeat sice funguje i nadále a dokáže si na svůj provoz vydělat, ovšem jde o relativně malé částky. „Spíš než pro peníze je to hlavně zábava. Když jsem byl s rodinou na výletě ve Švýcarsku, mohl jsem je vzít na vyhlídkový let kolem Matterhornu,“ usmívá se Lajmon.

Díky propojení od známého se pak před Lajmonem objevila možnost finančně i aktivně působit ve firmě, která vyrábí družice. Právě při námluvách ale zjistil, že tým s nimi dokáže komunikovat jen čtyřicet minut denně, a tak vznikla idea něco s tím udělat. Ozval se několika dalším známým a společně rozběhli Groundcom.

Kromě Lajmona v něm působí také Michal Mrnka, jenž v Nizozemí pracoval pro ESA jako výzkumník anténních systémů a jejich testování. Dále pak Matej Poliaček, který aktuálně na plný úvazek pracuje také pro DLR (Německé středisko pro letectví a kosmonautiku) jako operátor Mezinárodní vesmírné stanice v Německu a pro Groundcom je cenným poradcem se zkušenostmi z oboru. Čtveřici zakladatelů doplňuje Tomáš Murgaš s obchodními zkušenostmi z high-tech sektoru v Asii.

Na palubu se přidali také andělští investoři, kteří do Groundcomu v rámci tzv. pre-seed kola vložili první peníze. Opět jde o čtveřici Slováků, kteří mají zkušenosti z vlastních úspěšných byznysů: Šimon Šicko z Pixel Federation, Martin Valovský ze SEC Technologies, Viktor Zeman z LiveAgent a Michal Štencl ze Sygicu.

Před samotným startupem, jenž má v Brně vlastní výzkumnou laboratoř, nyní stojí několik výzev a všechny souvisí s dalším škálováním byznysu – vybudovat tým dostatečně zkušených lidí, kteří budou připraveni na to, že se jednou přesunou z technických do manažerských pozic, dotáhnout vývoj základních střev platformy, aby neobsahovala bugy a fungovala spolehlivě, a také najít další investory a uzavřít tzv. seedové investiční kolo.

„Pomáhá nám, že máme reálné tržby, téměř si dokážeme vydělat na svůj provoz a díky tomu máme v byznysu relativně komfort, což je velmi dobrá pozice. Nemáme sice vyhráno, ale nenecháme se zatlačit do kouta,“ popisuje Lajmon s tím, že kapitál Groundcom potřebuje zejména na to, aby mohl obchodní poptávky konvertovat na reálné kontrakty. Obchodní cyklus v jeho případě totiž trvá jeden až jeden a půl roku.

Jak velká by síť měla ideálně být, ale neví ani on sám. „Někteří klienti chtějí raději menší počet stanic, a tedy méně komunikačních oken, ale s o to vyšší rychlostí přenosu dat. Některým stačí i menší přenosová rychlost, ale raději se svými družicemi chtějí komunikovat mnohem častěji. Velikost sítě proto budeme ladit i podle požadavků klientů,“ vysvětluje s tím, že pro startup je důležité, že dokáže financovat budování sítě díky předobjednávkám.

Výzvou totiž také určitě je nenechat se předběhnout konkurencí. I když je jí málo, na trhu působí několik výrobců samotných antén, na druhé straně jsou pak operátoři, kteří je kupují a budují vlastní sítě na pronájem. „Hodně lidí si řekne, že nedává smysl dělat obě věci naráz, ale my to vnímáme jako největší výhodu. Hardware dokážeme optimalizovat přesně podle potřeb klienta, ale i těch našich, aby fungoval, jak má, se vzdáleným monitoringem z Brna,“ říká Lajmon.

Největší přidanou hodnotu vlastního vývoje tak vidí v autonomii stanic – aktuálně ve startupu dokončují technologické procesy, kdy se po instalaci sami vyrovnají, natočí a nasměrují správným směrem a dokáží také dělat vlastní diagnostiku. To vše snižuje náklady na provoz a na servis. „Díky tomu můžeme být levnější než konkurence, zároveň se můžeme soustředit na to, abychom výrazně snižovali cenu a logistická omezení vlastní výroby,“ přibližuje Lajmon.

Konkurence z Disney Channel

V letošním roce pak začala ve Spojených státech vznikat i přímá konkurence Groundcomu. Stojí za ní kdysi známá tvář z pořadů na Disney Channel Bridgit Mendler, která po herecké kariéře vystudovala prestižní MIT i Harvard a aktuálně se věnuje startupu Northwood Space se stejnou prodejní propozicí, jako má mladá česká firma čtyř Slováků.

Northwood Space již také začátkem roku uzavřelo investici ve výši přibližně šest milionů dolarů, v přepočtu asi 135 milionů korun, od prestižních fondů včetně Founders Fund, Andreessen Horowitz a Also Capital. „Vizí je vybudovat datovou dálnici mezi Zemí a vesmírem,“ řekla Mendler portálu CNBC.

Této konkurence se ale Lajmon neobává. „Z informací, co máme, oni teprve začínají. My již máme produkty, které nasazujeme a dolaďujeme. Když nabereme investici, dokážeme si udržet náš čtyřletý náskok, navíc jsme už překonali hodně bariér,“ věří. Stejně tak věří budoucnosti samotného Groundomu.

„Počet firem, které dělají družice a konstelace pro různé účely, dosahuje vyšších desítek, pokud ne přes stovku. Společností jako my, které se věnují výrobě nebo provozu pozemní infrastruktury, jsou jednotky. Takže nemáme pochybnosti o tom, že si svoji část trhu obsadíme, což už dokazujeme aktuálními klienty s plány na velké konstelace,“ dodává Lajmon.