Nabídka džemů ve velkých obchodních řetězcích se většinou omezuje na produkty s pestrobarevnými etiketami, které se tváří, že jejich obsah pro vás uvařila ta nejhodnější babička na světě žijící v domku obklopeném včelkami a květinami. Po jejich otevření však na spotřebitele většinou čeká zklamání, které se s domácí zavařeninou nedá ani trochu srovnávat. V Albertu či Globusu ale lze narazit na designově jednoduché, avšak chuťově plné české džemy Zezem, které se mohou s dobrotou od babičky klidně poměřit.

Domácí marmelády, zavařeniny a džemy si v Česku vyrábí kdekdo. Ostatně v momentě nadbytku produkce je to jedna z mála možností, jak s ovocem naložit, pokud zrovna není po ruce destilační aparatura. Platilo to tak vždy i v rodině Vojtěcha Nováka, která má u Nového Města nad Metují vlastní ovocný sad.

Právě ten přivedl Nováka na myšlenku začít s výrobky z ovoce ve velkém. Rozhodl se přitom vsadit na poctivou chuť a minimum přidávaného cukru. „Dnešní doba je uspěchaná a spousta lidí nemá čas na jakékoliv zavařování, natož na výrobu džemů, která je poměrně pracná. V regálech supermarketů je jich dost, ale důležitá je kvalita a podíl ovoce, čímž před konkurencí vynikáme,“ nastiňuje Novák myšlenku své značky Zezem, se kterou se do výroby džemů pustil při svých studiích na vysoké škole v Liberci.

Ještě než začal, oslovil s nápadem Vladimíra Wünsche, který v té době již coby ostřílený podnikatel s vlastní digitální agenturou přednášel na univerzitě o podnikání. Po jedné z přednášek jej Novák odchytil a ukázal mu svou ideu. Ta se v té době opírala o jiné produkty, než byly džemy, ale z jejich debaty nakonec vzešly džemy jako vítěz. A Vladimír Wünsch se stal pevnou součástí projektu.

Foto: Zezem

Zezem dnes nabízí více než desítku různých džemů

„Dávalo mi to smysl. A to i z toho důvodu, že mi to umožnilo navázat na mou vlastní rodinnou tradici. Můj pradědeček měl celou vlastní výrobnu džemů, měli jsme sady i vlastní koloniál,“ vysvětluje Wünsch, proč se na sebe rozhodl vzít roli spoluzakladatele.

První kroky však nebyly jednoduché. Až do roku 2021 se jednalo spíše o garážový projekt s malou produkcí. Vojtěch Novák například vzpomíná, jak džem v té době vařil ve velkém sudu, u kterého musel někdo stát a míchat. „To mě nebavilo, a tak jsem k sudu přidělal motorek ze stěračů auta, který poháněl vysoustružené lopatky,“ líčí Novák punkové začátky.

Zlom přišel s příchodem investora Jakuba Jaroše, který za nižší jednotky milionů korun odkoupil ve společnosti dvacetiprocentní podíl. Díky tomu bylo možné nakoupit lepší vybavení a začít dělat džemy v takové kvalitě, jakou si Novák představoval. Už od počátku nechtěl dělat džemy tuhé, které mají svou strukturu vyhnanou pektinovými vazbami, ovoce je v nich rozmixované a jsou plné konzervantů. Tedy džemy, které jsou běžně k dostání právě v obchodních řetězcích.

Džemy Zezem mají přírodní barvu, jsou částečně tekuté a částečně tvořené kusy ovoce. „Je super, když si pak takovou věc člověk namaže na chleba, na kterém zůstane kus jahody a celé to trochu kysele štípe. Tak by to mělo vypadat,“ přibližuje strukturu a chuť svých džemů Novák.

Foto: Zezem

Do džemu míří poctivá dávka ovoce

Trochu jinak se značka rozhodla přistupovat i k podobě svých obalů. Na ty výrobci džemů standardně dávají květiny, ovoce, včely a další barevné obrázky. V Zezem však vsadili na minimalismus a čistý design. Výsledkem se tak staly džemy, které chutnají, jako by je vařila vaše babička, která ovšem svá odpoledne tráví v hipsterských kavárnách.

Na výrobu džemů Zezem používá úrodu z vlastních sadů, kterou doplňuje o ovoce od nasmlouvaných dodavatelů. „Například broskve bereme od jednoho pána, kterému je asi osmdesát let a dělá to s neuvěřitelnou láskou,“ vysvětluje Novák s tím, že ročně společnost zpracuje přibližně čtyři tuny ovoce. V minulém roce tento objem vydal na produkci téměř sedmnácti tisíc džemů, přičemž společnost se v obratech dostala na bezmála dva miliony korun.

Na svém e-shopu firma nabízí džemy borůvkové, malinové, jablečné, jahodové či meruňkové, ale i speciality, jako je džem z kiwi či hruškový s badyánem. E-shop ovšem není jediným místem, kde Zezem své produkty v ceně 145 korun za třísetgramovou skleničku nabízí. Kromě online supermarketu Košík jsou k dostání i v prodejnách řetězců Albert či liberecké pobočce řetězce Globus.

Foto: Zezem

Proces výroby je poctivě ruční

„Vyjednávání je na dlouhou trať. Ale čekal jsem, že to bude těžší a lidé si to také všeobecně myslí. Je to ovšem primárně o tom promítnout do těch lidí to naše zapálení. My jsme to navíc měli jednodušší v tom, že máme prémiový produkt, se kterým neměli například v Albertu srovnání. Navíc někteří tamní zaměstnanci si ho dokonce u nás už i objednávali,“ vysvětluje Vladimír Wünsch náročnost prosazení vlastního produktu do sortimentu velkých řetězců.

V neposlední řadě může podle Wünsche za úspěch značky také odvážný přístup. „Přijít jako mladí kluci do Košíku a Rohlíku a vyjednávat, to chce trochu odvahy. A to samé platilo i u Albertu,“ říká Wünsch s tím, že tento přístup Zezem odlišuje od ostatních výrobců džemů, kterých je v České republice relativně velké množství.

Kromě džemů v Zezem začali také s produkcí vlastních sirupů a mají nápady i na další produkty. Nechtějí se však vydávat cestou nejrůznějších ovocných mixů, které kombinují nejčastěji jablka s jiným druhem ovoce, protože je to pro výrobce výhodné. „ My se možná budeme víc vydávat směrem, jako je právě hruška se skořicí a badyánem, ale vždy to bude v rámci limitovaných edic,“ říká Novák s tím, že časem by Zezem mohl začít produkovat například i kompoty či mošty. „To je ale prozatím ve hvězdách,“ uzavírá Novák.