Víte, že z nevyužitého pečiva jde udělat pivo, z mrkve, která by se vyhodila, mýdlo a z cibule, která nemůže do regálů, protože je moc malá, velká nebo baculatá, zase chutney? Tomuto procesu, kdy se z odpadních materiálů vytváří nové využitelné produkty, se říká upcyklace a největší český online supermarket v něm vidí další trend v potravinách. Rohlik.cz, který už dnes pod taktovkou svého zakladatele Tomáše Čupra funguje také v Německu, Rakousku, Maďarsku a Rumunsku, si k desátým narozeninám nadělil novou produktovou kategorii, se kterou chce jít vstříc větší udržitelnosti v rámci potravinářského průmyslu.

Novou kategorii upcyklovaných produktů Rohlík otevírá s více než čtyřiceti položkami v nabídce, z nichž polovina bude exkluzivně dostupná pouze u něj. Jde o nápoje, trvanlivé a mražené potraviny nebo kosmetiku. Ve spolupráci s pivovarem Zichovec Rohlík proměnil 80 kilogramů nevyužitého pečiva v pivní speciál zvaný Tekutý Rohlík. Se společností Almara Soap vytvořil přírodní mýdlo obsahující šťávu z mrkve, kterou by jinak v Rohlíku vyhodili. Každá sklenička mangového chutney Mangolína zase obsahuje tři zachráněná, oloupaná a vypeckovaná zralá manga, která jen nesplňovala požadavky na nezralost či tvrdost do regálů maloobchodů.

„Rozhodli jsme se jako první maloobchodní prodejce v Evropě postavit kategorii s upcyklovanými produkty. V Rohlíku jsme vždy měli udržitelný přístup šetrný k planetě a toto je další krok,“ říká Martin Beháň, šéf českého Rohlíku.

Podle Beháně je výhodou Rohlíku, že dokáže upcyklované potraviny, které mohou mít proti jiným produktům třeba menší trvanlivost, rychle dostat přímo k zákazníkům, protože má na rozdíl od velkých kamenných supermarketů přímější logistiku, a potraviny tak nemusí delší dobu ležet ve skladech či regálech.

„Nekomplikovanější je poskládat celý řetězec dohromady. Kde vezmu odpad, co s ním udělám, jak rychle ho můžu zpracovat a jak rychle z něj vytvořím nový produkt,“ vysvětluje Martin Beháň s tím, že v Česku začíná Rohlík upcyklované potraviny nabízet proto, že tu má zatím ze všech zemí, kde působí, nejširší nabídku a zároveň jsou zákazníci již zvyklí, že také v tomto online supermarketu pořídí řadu speciálních potravin.

Navíc podle něj musí být přeměna odpadních materiálů velmi lokální. „Vyrobit tu mýdlo z mrkve a převést dvě krabice do Rumunska nedává žádný smysl,“ doplňuje. A jak právě třeba mrkvové mýdlo vzniklo? Společnost Almara Soap vyrábí designová mýdla z přírodních ingrediencí už deset let, ale odpadní produkty dosud nevyužívala.

„Oslovili jsme je, zda by mýdla nedokázali vyrábět z mrkve, kterou bychom vyhodili. My ji teď posbíráme, odvezeme a oni ji zpracují,“ vysvětluje šéf českého Rohlíku s tím, že součástí výsledného produktu je tím pádem spolu s kokosovým mlékem, mandlovým a sezamovým olejem či bambuckým máslem také mrkvová šťáva vylisovaná z „rohlíkovské“ mrkve. A podobně český online supermarket přistupoval i k dalším produktům.

Rohlík reaguje na růst globálního trhu s upcyklovanými produkty, který se stal jedním z nejrychleji se rozvíjejících oblastí udržitelného podnikání a měl by se dál zvětšovat. Podle dat Rohlíku má upcycling následující ekologický přínos: odpad v primární produkci klesá o pětadvacet procent, při zpracování o čtyřiadvacet procent a při distribuci o pět procent. Výživové hodnoty surovin přitom mají i přes přeměnu odpadních surovin zůstat zachovány.