Modernizace státní správy je palčivé téma pro velkou část světa a s její digitalizací se navzdory všudypřítomnému internetu pere většina států. Na krajské či komunální úrovni je sice i v Česku určitá forma e-governmentu řešena mnohdy moderními mobilními aplikacemi, avšak poměrně nedaleko na evropském kontinentu jsou ještě o krok dále a využívají v tomto směru rovnou technologii blockchainu. Není překvapením, že s dobou jde rychle stát, který je považován za nejvíce digitalizovaný na světě, společně s místem, kterému se trefně přezdívá Crypto Valley.

Jde samozřejmě o Estonsko a pod názvem Crypto Valley se skrývá oblast okolo švýcarského města Zug. Zástupci z obou zemí se sjeli na konferenci v rámci festivalu Future Port Prague 2018, kde sdíleli své studie.

O Estonsku se říká, že pouze dvě věci tam nelze udělat online, a to uzavření manželství a rozvod. Přes vysokou funkcionalitu však jeho digitální systém stojí zlomek toho, co obdobné systémy v zahraničí. Zatímco Estonsko ročně stojí IT služby 50 milionů eur, ve Finsku jsou to 2 miliardy eur a ve Velké Británii dokonce o celý řád výš, v přepočtu 20 miliard eur. Co víc, Estonsko tak díky efektivnímu systému ušetří až 2 % HDP ročně.

Přestože je tato baltská země v oblasti e-governmentu pionýrem, až do určité doby si nikdo příliš nelámal hlavu s bezpečností dat, které stát sbíral. Jistým budíčkem tak byly ruské kybernetické útoky z roku 2007, které napadly množství webových stránek estonské státní správy i bankovních institucí či médií. V reakci na tuto událost ostatně vznikla i společnost GuardTime podnikatele Martina Ruubela, která se zaměřila právě na kybernetickou bezpečnost. Její prvním zákazníkem se pak nestal nikdo jiný než estonská vláda.

„Tyto útoky byly z pohledu digitálního prostoru to nejlepší, co se Estonsku mohlo stát,“ komentoval na konferenci Future Port 2018 tehdejší události sám Martin Ruubel.

Zdravotnictví i digitální historie

Do té doby totiž dle jeho slov byla data v tak nezabezpečené formě, že kdyby někdo změnil v evidenci krevní skupiny obyvatel, nikdo by si toho ani nevšiml. Blockchain se tak nově postaral o verifikace dat v registrech, což se v rámci Estonska nyní děje během jedné vteřiny. Postup se využívá například v elektronickém zdravotnictví, kde právě blockchain zajišťuje integritu, autentifikaci i bezpečnou archivaci.

Jiné využití zase počítá s takzvaným digitálním klonem Estonska. Jeho účelem je zajistit, aby mocnost, která vlastní fyzickou zemi, nevlastnila i její historii, která je díky blockchainu doslova rozeseta po celém světě. S fyzickou okupací má ostatně Estonsko bohaté historické zkušenosti a v praxi takové opatření může znamenat například objektivní vyučování dějepisu na školách.

Decentralizovaná technologie pro decentralizovanou zemi

V menším měřítku, přesto o to koncentrovaněji, blockchain již několik let využívá malé, třicetitisícové město Zug, které je hlavním městem stejnojmenného kantonu ve Švýcarsku. Samotná demografie města je však nesmírně zajímavá: mezi těmito třiceti tisíci obyvateli se totiž skrývá přes 120 národností, přičemž celkově je zde 34 % obyvatel se zahraničním původem. Dolfi Müller, starosta Zugu, ho nazval zkrátka globalizovaným městečkem.

Jak se tedy stalo, že takto malé městečko, jako je Zug, se stalo centrem něčeho, čemu se dnes přezdívá Crypto Valley? Zug má podle slov Müllera DNA pionýra, a proto vše začalo malou nálepkou s nápisem „Bitcoin accepted here“ na tamním úřadě. Město tak dovolilo svým obyvatelům platit poplatky a daně v této dnes populární kryptoměně. Počáteční pocity ve městě přitom nebyly moc odlišné než kdekoliv jinde, kde státní orgán přistoupí na novou technologii – reakcí byl zmatek a nepříliš velká znalost celého systému a jeho výhod.

Bitcoin byl tedy počátečním krokem, ale i samotným iniciátorům chvíli trvalo, než začali využívat plnou sílu blockchainu. Jak je totiž známo, ten může zasahovat kromě měnové politiky do oblastí fintechu, vývojářských nástrojů, sdílení dat a jejich autenticity. Vznikl tak koncept celé digitální identity města Zug, po které volalo stále více lidí.

Občanský průkaz v mobilu

Její možnosti jsou pak následující. Obyvatelé díky ní mohou či již brzy budou moci platit veškeré poplatky pro město Zug, volit online, mít digitální identifikaci a možnost tak prokazovat totožnost pomocí mobilu. Z druhé strany pak může jít o digitální úřadovny bez nutnosti chodit fyzicky na pobočku či digitální podpisy.

Stejně jako v případě Estonska, tak i Švýcarské využití blockchainu funguje bez faktického přenosu osobních dat. Ty má u sebe klient, nikoliv třetí strana nebo samotné město. Do budoucna by samospráva Zugu chtěla pokračovat v prosazování digitálních technologií, přičemž Dolfi Müller zmínil například již brzké testování autonomních vozidel.

Foto: Schulerst / Wikimedia Commons, FuturePort Prague, European Council / Flickr