Řídit firmu na dálku, a to pokud možno minimálně stejně efektivně, jako když spolu sedíte každý den v kanceláři. Takový úkol se najednou ocitl před většinou zakladatelů, ředitelů a manažerů tuzemských firem a startupů. Někteří jsou na práci na dálku zvyklí, jiní se to učí od základu, ale jasné je to, že když na vlastní oči nevidíte, co se ve firmě děje, je to náročnější.

Tento problém ovšem paradoxně často nastává i v případě, že celá firma sedí na jednom místě, jako tomu bylo v době před koronavirem, a věřme, že brzy již opět bude. Řeč je například o práci vývojářů, kteří tvoří stále zásadnější součást jednotlivých firem, ale ne každá z nich si dokáže dobře změřit, jak efektivní vlastně její IT tým je.

„Povědomí managementu o tom, jak funguje jejich IT oddělení, často není úplně nejlepší,“ popisuje vlastní zkušenost Miroslav Fuksa. Vystudovaný specialista na počítačové vědy a finanční sektor prostředí velkých vývojářských týmů velmi dobře zná. Šest a půl roku působil v Commerzbank, necelé tři roky v Oraclu a poté ve fintechové aplikaci Napka, již rozvíjelo Rockaway, ale nakonec se neuchytila.

V roce 2016 si pak Fuksa založil vlastní vývojářské studio Coding Bear, v němž dnes se svou zhruba dvacítkou kolegů vyvíjí aplikace a software na zakázku. Do styku tak běžně přichází s největšími korporacemi a firmami v Česku, u nichž během let zjistil, že si často vlastně nedokáží efektivně změřit, jak jejich vývojáři pracují, a nakonec jak třeba pracuje i sám Fuksa a jeho tým, když pro ně dodává.

Proto se v Coding Bearu rozhodli vyvinout vlastní analytický nástroj, který se jmenuje Bear Inspector a jeho úkol je jednoduchý – sledovat, jak pracují IT týmy, a na základě toho ladit jejich efektivitu a fungování. „Bear Inspector je analytický nástroj, který zdokonaluje procesy ve společnostech, které vyvíjí IT systémy. Data sbíráme ze zdrojových kódů i nástrojů, které IT týmy používají,“ popisuje novinku sedmatřicetiletý Fuksa.

Ještě než Českou republiku zasáhla pandemie koronaviru a lidé se přesunuli na home office, měli v Coding Bear v plánu spustit svůj nový analytický nástroj do běžných provozů. Přestože jim do toho karanténní opatření tak trochu hodila vidle, Fuksa s kolegy okamžitě přehodil výhybku, protože si uvědomil, že když dělá většina vývojářů na dálku, je jejich práci pro firmy ještě složitější měřit. I proto vznikla speciální sekce pro práci na home office, která se zaměřila právě na vzdálenou práci.

Chytristika nad všemi daty

Do Bear Inspectora se sbíhají všechna dostupná data o tom, jakou práci vývojář nebo celý tým vytváří. Ať už jde o plnění úkolů či řešení bugů a aktuálně zapojují i ticketovací systémy jako Jira. Coding Bear vše sebere a udělá nad tím, jak říká Fuksa, chytristiku a vytáhne ta nejzajímavější data.

„Soustředíme se na konkrétní případy, které jsou užitečné pro rozhodování manažerů. Například jestli se jim vyplácí přidat vývojáře na daný projekt, jestli se vývojář, kterého na něj přidali, dobře zapracovává, nebo se tam naopak ztrácí, což může znamenat třeba to, že nemá podporu ostatních,“ vysvětluje Fuksa a zdůrazňuje, že rozhodně nevyvinul žádného Velkého bratra.

Cílem Bear Inspectora není špehovat vývojáře, zda během pracovní doby hrají hry nebo jsou na Facebooku, k tomu ani nástroj nemá přístup. Bere si pouze ve firmě dostupná data o skutečných výstupech práce z jednotlivých aplikací, která nejsou ničím novým, ale často se s nimi nepracuje. „Když se bavíme o firmě se stovkami zaměstnanců a různými úrovněmi managementu, není se čemu divit, že ti nejvyšší manažeři nevidí, co se děje v jednotlivých týmech,“ popisuje Fuksa.

Medvědí inspektor, jak by se mohl nový nástroj přeložit do češtiny, má tak za úkol právě šéfům jednotlivých týmů či divizí usnadnit rozhodování. Výsledkem by pak měl být efektivněji fungující tým a zároveň i úspora peněz. Manažer tak v administraci vidí, že tento tým výrazně snížil svoji efektivitu a dělá jen na půl plynu, zatímco druhý tým začal dělat o víkendech a je extrémně přetížený.

Ve chvíli, kdy se k manažerovi taková zpráva z Bear Inspectoru dostane, je jasné, že jde o reálný stav podložený daty, který se může začít okamžitě řešit. Dosud se totiž podle Fuksy rozhodnutí často dělala na základě pocitů, i proto, že mnozí tvrdí, že IT a ajťáci nejdou měřit. „To ale není pravda, jde to, stejně jako dnes měříme třeba práci lidí ve finančních odděleních,“ říká Fuksa.

Šéf Coding Bearu je totiž přesvědčen, že když se budou data o tom, jak jednotlivci i celé týmy pracují, využívat správně a efektivně, bude to blahodárné pro celou firmu. „Vývojáři mohou být hodnoceni podle toho, co skutečně udělají, a budou o to spokojenější. Když je v týmu člověk, o kterém ostatní vědí, že nic nedělá, tak se to obvykle nehlásí, ale kolegové jsou demotivovaní a klesá pracovní morálka,“ popisuje Fuksa častý neduh.

Podle něj chce drtivá většina vývojářů, aby byl přístup poctivý, a tak nevidí důvod, proč když se již běžně měří prakticky všechno, ať už jde o obchodníky, markeťáky nebo třeba zmíněné lidi ve financích, proč by se to nemělo týkat i IT týmů. Firmy na to ale často neměly ten potřebný nástroj, který by jim vše jednoduše naservíroval jako na zlatém podnosu.

Výsledkem může být i třeba to, že se firma s některým ze zaměstnanců rozloučí, ale šetření nákladů pouze o propouštění není. „Když upozorníme na to, že produktivita daného člověka je v posledních měsících extrémně nízká, může to být třeba tím, že celé dny sedí na schůzkách, kam ho někdo poslal, ale vlastně to je velmi neefektivní,“ popisuje klasickou zkušenost zejména z velkých korporací Fuksa.

Zároveň má i odhad, kolik se může nasazením jeho analytického nástroje reálně ušetřit. Konzervativní odhady, které si v Coding Bearu spočítali, hovoří o tom, že by celé IT odvětví v Česku mohlo ročně ušetřit až 800 milionů korun.

„Průměrné mzdové náklady na vývojáře za posledních šest let vzrostly asi o 20 tisíc korun. Hrubé měsíční náklady na všechny vývojáře v Česku tak v roce 2018 dosahovaly částky 1,3 miliardy korun, což ročně představuje 15,6 miliardy. Při 5% optimalizaci to dělá 780 milionů,“ vypočítává Fuksa. V bankách a větších firmách by podle něj úspora mohla být ještě vyšší, klidně až k 25 procentům. K tomu však nestačí jen Bear Inspector, ale je potřeba i podpora vedení společnosti.

Jedním z pilotních uživatelů Bear Inspectora bude například online supermarket Rohlik.cz Rohlik.cz, kde jeho zakladatel Tomáš Čupr na datech hodně staví. „Bear Inspector nás zaujal pro jeho unikátnost, která z našeho pohledu leží především ve snaze převést výstup programátorů na měřitelné hodnoty. To lze využít například při tvorbě a vyhodnocování osobních KPI, odhalování toho, že s daným programátorem něco není v pořádku, nebo třeba i za účelem týmových žebříčků,“ míní Ondřej Klamt, CTO Rohlik.cz.

Jak ale pandemie koronaviru vyhnala všechny týmy na home office, rozhodl se Coding Bear, že teď svůj analytický nástroj zpřístupní všem firmám zdarma, aby si ho mohly osahat. „Všichni si teď zvykáme na nový způsob fungování, který v nejbližších týdnech potřebujeme co nejvíce zefektivnit. Pokud se nám to povede, v mnohém nám to pomůže i v době, kdy se situace opět uklidní,“ vysvětluje Fuksa.

Pak bude pochopitelně od firem, kterým se využívání Bear Inspectoru osvědčí, chtít pravidelný měsíční poplatek. Nástroj je postaven na klasickém modelu software-as-a-service, kdy se cena odvíjí například o velikosti týmu či objemu měřených dat, a je k němu k dispozici i mobilní aplikace. Manažeři – pokud chtějí – by tak měli dostat důležité informace o fungování svých týmů prakticky okamžitě.