EKG pro chmel. Plzeňský Prazdroj a jeho partneři chtějí ochránit české pivo senzory rovnou na rostlinách

První senzory už tu i s pomocí Microsoftu osázeli dříve, teď budou řešit přímo rostliny chmele. Už jsou tak silné, že udrží vlastní senzory.

chmel

Foto: Pro chmel

Chytré senzory na chmelnici na Žatecku

Na šesti farmách v žatecké oblasti odborníci instalují na rostlinky přístroje, které označují jako chmelové EKG. Jsou to senzory, jejichž cílem je – ostatně podobně jako u EKG pro lidi – monitorovat elektrické impulzy. V tomto případě uvnitř rostliny. Jde tak zjistit, jak chmel reaguje na změny počasí, množství vláhy i živin v půdě. Tedy jednoduše – jak se mu daří.

Česko je po Spojených státech a Německu třetím největším producentem chmele na světě. Ročně se ho tu na pěti tisících hektarech vypěstuje zhruba šest tisíc tun. Jeho produkce ale v posledních letech výrazně kolísá. Tak třeba v roce 2012 zdejší chmelnice vyprodukovaly 4,3 tisíce tun sklizně, o čtyři roky později to ale bylo 7,7 tisíce tun. Takový rozdíl v úrodě činí 44 procent a je extrémní, ale meziroční výkyvy i tak běžně přesahují tisíc tun, tedy okolo pětiny úrody.

Může za to především nestálost počasí a nepravidelné srážky. Chmelové EKG má pomoct zjistit, jak se rostliny cítí, co jim chybí a jak úrodu vylepšit. Data přímo z chmele jde přitom spojit s informacemi ze senzorů v půdě, ale i s kamerami, které už teď chmelnice hlídají, nebo třeba se satelitními snímky: dohromady mají sloužit jako podklad pro mobilní aplikaci, která je bude umět spojit, s umělou inteligencí vyhodnotit a chmelařům poradit, kdy a v jakém množství mají zavlažovat, a to až na úroveň jednotlivých částí chmelnic.

„Čekali jsme do chvíle, kdy rostliny vyrostou a stonky chmele budou dostatečně silné na to, aby senzory udržely. Ty budou měřit jejich celkové zdraví, hlásit, jak rychle přirůstá stonek a jak proudí živiny uvnitř rostliny,“ popisuje Ivan Tučník, vedoucí projektu Pro chmel z Plzeňského Prazdroje. Senzory tu instalují experti belgické společnosti 2grow spolu s výzkumníky z českého Chmelařského institutu. Senzory byly vyvinuty primárně pro sledování zdraví stromků či keřů, na rostlině bez stabilního kmínku jsou poprvé.

pro chmel

Senzory jsou přímo na rostlinách chmele

Ostatní zmíněné technologie už tu totiž jsou. Loni v listopadu sem instalovali půdní čidla, meteostanice a časosběrné kamery, které monitorují růst chmele od letošního února. Na projektu spolupracuje Plzeňský Prazdroj, společnost Agritecture, Microsoft i Chmelařský institut. Je to zhruba 40 expertů rozprostřených na třech kontinentech, od Singapuru po San Francisco, od Bělehradu po Québec.

„Od loňského podzimu v pravidelných intervalech sledujeme teplotu a vlhkost půdy do hloubky 120 centimetrů. Ukazuje se například velký rozdíl mezi množstvím srážek a obsahem vody v půdě v různé hloubce. To nám dává základ pro efektivnější zavlažování chmelnic,“ říká David Ceaser, hlavní agronom Agritecture.

Kompletní výsledky první fáze mají být přístupné až na podzim, po letošní sklizni. Už teď ale odborníci hlásí, že získali kromě jiného přesnější přehled o klimatických podmínkách na chmelnicích, které mimochodem jsou na Žatecku ve srážkovém stínu. „A a máme také detailní půdní rozbory, z nichž umíme vyčíst stav živin v půdě,“ doplňuje Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství družstva Žatec.

Dohromady mají data jasně říct, kdy chmel potřebuje vodu a jak reaguje na mikroklima ve svém okolí. Microsoft k tomu doplní data ze svého planetárního počítače, který obsahuje obrovské množství podrobných informací a satelitních snímků o planetě, a to včetně historických údajů.

„Momentálně se zaměřujeme na analýzu dostupných satelitních snímků a jejich začlenění do celkového obrazu o stavu chmelnic. Poskytují nám další pohled i možnost škálování mimo pilotní chmelové oblasti. Zároveň strukturujeme získaná historická data, která jsou jedním ze základních předpokladů pro předpovědi, kde a jak zavlažovat. Což je přesně to, co by měl software v budoucnu pěstitelům poskytnout,“ věří Alex Mitro z Microsoftu.

Iva Brejlová

Osoba, které se technologie a startupy vetřely do soukromého i pracovního života. Od té doby jimi žije.

Osoba, které se technologie a startupy vetřely do soukromého i pracovního života. Od té doby jimi žije.