Téměř sedmdesát společností působících v Česku v otevřeném dopise vyzývá premiéra Petra Fialu (ODS) k přijetí rovného manželství. Kromě morálních a lidskoprávních důvodů uvádějí i negativní dopady nerovného přístupu na ekonomickou kondici země – podle analýzy má přijetí manželství pro LGBT+ páry a odstranění diskriminace potenciál ušetřit téměř 38 miliard korun ročně.

„Ve dvacátém prvním století není možné, aby si lidé nebyli před zákonem rovni. Současný stav z hlediska práv LGBT+ lidí naprosto neodpovídá demokracii západního střihu a nevidíme to tak jen my ve Vodafonu, ale i většina velkého byznysu,“ říká iniciátor výzvy a generální ředitel Vodafonu Petr Dvořák, jenž společně s dalšími signatáři nabízí premiérovi osobní schůzku.

Výzvu podepsalo celkem 66 firem. „Všichni dohromady zaměstnáváme desítky tisíc lidí, a tak vidíme v přímém přenosu, co všechno nerovný přístup přináší. A to nejen eticky, ale také ekonomicky,“ doplnil Dvořák. K otevřené výzvě se připojil například i největší zaměstnavatel v Česku Škoda Auto, dále Plzeňský Prazdroj, IKEA, Staropramen, Moneta Money Bank, Mastercard, Microsoft, Česká podnikatelská pojišťovna nebo Danone.

Přesvědčení, že LGBT+ lidé mají mít stejné podmínky na pracovišti jako kdokoliv jiný, stojí firmy podle vyjádření i nemalé peníze. Zaměstnanci a zaměstnankyně žijící ve stejnopohlavním svazku nebo vychovávající dítě totiž nemají nárok na stejné benefity, jaké stát nabízí všem ostatním. Jde například o dny volna pro registraci nebo rodičovskou a otcovskou dovolenou. Firmy, které se rozhodnou měřit všem stejným metrem, pak tyto zdánlivé samozřejmosti kompenzují z vlastních prostředků a třeba volno pro rodiče platí ze svého.

Ekonomické dopady diskriminace

Vodafone při oficiálním představení výzvy argumentuje také daty o tom, že nerovnost má konkrétní dopady i na celkovou hospodářskou kondici Česka. Například podle analýzy výzkumné organizace Open For Business stojí nerovnoprávné postavení LGBT+ lidí českou ekonomiku ročně až 37,6 miliardy korun.

Autoři studie popisují souvislost mezi větší vstřícností vůči LGBT+ lidem a hospodářským rozvojem – diskriminace někdy zástupce této komunity vylučuje ze zaměstnání, čímž se zhoršuje jejich reálná finanční situace. Nerovnoprávné postavení také generuje duševní problémy, třeba deprese, což může vést k tomu, že pracují méně nebo hůře. Právě v souvislosti s duševním zdravím pak tratí i zdravotnický systém jako celek, to samé platí v případě následků případů násilí z nenávisti. Zároveň má uzákonění manželství pro všechny páry potenciál udržet současné a přilákat do Česka nové kvalifikované pracovníky ze zahraničí a posílit inovace a konkurenceschopnost firem.

„Diskriminace obecně se podepisuje na nižší produktivitě minoritních skupin, LGBT+ lidi nevyjímaje. Dlouhodobě vede ke snížené ochotě investovat do vzdělání a seberozvoje, pokud tyto investice nejsou na trhu práce a ve společnosti plně doceněny. V rámci zaměstnání pak diskriminující prostředí vede k méně efektivní organizaci práce a vyšší míře psychické nepohody, což se odráží v nižší produktivitě či vyšší absenci,“ vyjmenovává ekonom Vojtěch Bartoš, který působí na Katedře ekonomie, managementu a kvantitativních metod Milánské univerzity a vlivem diskriminace na ekonomiku se dlouhodobě zabývá.

„Zavedením institutu manželství pro všechny páry má nyní český stát jedinečnou možnost vyslat jasný signál, že diskriminovat LGBT+ lidi je nepřípustné. Zároveň tím může odstranit některé ze strukturálních nerovností, které také zhoršují společenské postavení a psychický stav LGBT+ jednotlivců. Ať už jde o společná rodičovská práva, společné jmění manželů, právo na vdovský a vdovecký důchod a podobně,“ uvádí Bartoš.

„Společenské normy se v historii mění a postoje ve společnosti se vyvíjejí. Příkladem může být dnes už samozřejmé volební právo žen. Český stát má navíc svou pozici usnadněnou tím, že veřejné mínění je manželství pro všechny páry dlouhodobě nakloněno,“ dodává.

Zákon o rovném manželství byl předložen v Poslanecké sněmovně v červnu 2022 a o rok později prošel do druhého čtení. Poslanci a poslankyně budou v nadcházejících měsících rozhodovat o jeho dalším postupu do třetího čtení a následném posunu do Senátu. V závěru by zákon čekal podpis prezidenta České republiky Petra Pavla, který přijetí zákona a odstranění nerovností podporuje. Jednání ale nebude hladké, existuje i protinávrh, který chce uzákonit manželství pouze pro muže a ženu.