Elektrárnu má letos v rodném listě 33 sokolích mláďat. Populace ohrožených dravců díky tomu sílí

V jaderné elektrárně v Temelíně se narodila trojčata, v Dukovanech čtyřčata. Řeč je o vzácných opeřencích, kteří se do světa rozlétli z komínů.

V České republice v současnosti evidují ornitologové zhruba 130 sokolích párů

Jaké místo si sokoli v České republice nejraději vybírají ke hnízdění? Jako první vytanou na mysli nejspíš skály nebo stromy. Skutečnost je ale jiná – podle ornitologů se velmi často zabydlují na chladicích věžích elektráren. Díky tomu tak k rozvoji populace českých sokolů významně přispívá subjekt, u kterého by to člověk nejspíš nečekal – energetická skupina ČEZ. Z ochozů komínů a chladicích věží elektráren, které do ní patří, se letos do světa rozlétlo rekordních 33 mláďat.

Sokol stěhovavý byl ještě v polovině 20. století druh rozšířený na každém kontinentu. V Česku se populace v této době odhadovala na padesát až šedesát hnízdících párů, jenže o pouhé desetiletí později došlo ke zlomu a na našem území se nenacházel pár ani jeden. Světová populace se ocitla na hranici vyhynutí, zejména kvůli masivnímu používání chemického prostředku na hubení hmyzu DDT.

Škodlivá chemikálie se do organismu okřídleného dravce dostávala tím, že lovil jiná zvířata, která s ním přišla do bezprostředního kontaktu, například holuby. Látka pak začala sokolům způsobovat problémy s rozmnožováním – buď došlo k tomu, že byly páry zcela neplodné, nebo ke ztenčování skořápek vajec, kvůli čemuž praskaly ještě před tím, než se mláďata mohla vylíhnout. A když se vylíhla, byla často nevyvinutá.

Po plošném zákazu DDT a přísné ochraně se podařilo sokola před úplným vyhynutím zachránit. V Česku se poprvé znovuobjevil v roce 1991. A od té doby se jeho populaci daří úspěšně rozmnožovat. Napomohly tomu také nové způsoby hnízdění na věžích a komínech elektráren, kde mají ptáci klid před lidmi i predátory. Informace o tom, kde je vhodné hnízdiště, si navíc ptáci předávají z generace na generaci. Stačil tak první průkopník a další se začali přidávat.

Sokolí mláďata

Foto: ČEZ

V Dukovanech se vylíhla sokolí čtyřčata

Skupina ČEZ nainstalovala první sokolí budku v roce 2011 na komínu severočeské elektrárny Tušimice. A od té doby elektrárny odchovaly ve spolupráci s ornitology z neziskové organizace Alka Wildlife 147 sokolů. Jen letos se na ochozech komínů a chladicích věží skupiny zahnízdilo deset párů vzácného opeřence, které vyseděly rekordních 33 mláďat. V České republice v současnosti evidují ornitologové zhruba 130 sokolích párů.

„Jediné, co sokolí páry během zahnízdění a poté i jejich junioři či juniorky od nás požadují, je klid. Proto jsou po celou dobu zahnízdění odloženy aktivity spojené nějakým způsobem s údržbou komína či třeba lezeckým cvičením profesionálních hasičů,“ říká Jan Kalina, ředitel Divize obnovitelná a klasická energetika ČEZu.

Jakmile tedy ornitolog v dané lokalitě nahlásí, že viděl poprvé sokolí pár nad tou či onou elektrárnou a potvrdí, že samice sedí na vejcích, utlumuje elektrárna veškeré aktivity, které se týkají výškových staveb s budkami – pokud tedy nenastanou okolnosti, které by ohrožovaly bezpečnost a zdraví zaměstnanců či vlastní provoz elektrárny.

O sokolíky, kteří mají v rodném listě elektrárny ČEZ, se již řadu let stará ornitolog Václav Beran.

„Ze třiceti tří mláďat narozených letos v lokalitách ČEZ jsou to čtyřikrát čtyřčata, pětkrát trojčata a jednou dvojčata. Co je více než podstatné, všechna mláďata se letos podařilo okroužkovat, takže doufám, že o nich v dalších letech ještě uslyšíme,“ dodává.

Ornitolog

Foto: ČEZ

Ornitologům se podařilo všechna letos vylíhnutá mláďata v elektrárnách okroužkovat

Sára Goldbergerová

Grafomanka, která má pořád hlad a v těle jí místo krve koluje ramen a káva černá jako bezměsíčná noc. Vyzná se ale také v realitách, miluje Japonsko, Blade Runnera a Nabokova.

Grafomanka, která má pořád hlad a v těle jí místo krve koluje ramen a káva černá jako bezměsíčná noc. Vyzná se ale také v realitách, miluje Japonsko, Blade Runnera a Nabokova.