Elektromobily jako pojízdné powerbanky. Nizozemský Utrecht je chce jak nabíjet, tak jejich energii posílat zpět do sítě

utrecht2

Foto: We Drive Solar

Ioniq v ulicích Utrechtu

0Zobrazit komentáře

Zatímco majitelé elektromobilů potřebují energii do baterií svých vozů, města jako Utrecht potřebují mít místo, kam ukládat energii získávanou z obnovitelných zdrojů. Proto v Nizozemsku vznikl nápad, že by si tyto dvě potřeby mohly jít naproti. Ve dne by proto měly solární elektrárny ukládat přebytečnou energii do baterií vozů, ze kterých poputuje zpět do sítě v momentě, kdy padne tma.

Zda by takový systém mohl v praxi skutečně fungovat, začne nizozemský Utrecht testovat na jednom z parkovišť, na jehož střechu nechalo město nainstalovat dva tisíce solárních panelů. Pod nimi by mělo vzniknout 250 obousměrných nabíječek, jež umožní baterie elektromobilů nabíjet, ale také z nich posílat energii zpět do sítě.

Důvodem, proč chce Utrecht funkčnost takového systému posoudit, je fakt, že by tím mohlo ušetřit náklady spojené s pořizováním drahých úložišť energie, jaká dodává například Tesla. „V zásadě pozorujeme dva trendy. Jsme svědky obrovského nárůstu objemu energie z obnovitelných zdrojů a obrovského nárůstu počtu elektromobilů, které přichází na trh,“ říká Robin Berg, ředitel organizace We Drive Solar, která ve městě provozuje flotilu sdílených elektroaut a je jedním z hlavních partnerů projektu.

utrecht1

Foto: Univerzita Twente

Solární panely na střeše parkoviště

„Aby tedy přechod na novou energetiku probíhal dobře a byl efektivní bez obrovských investic provozovatelů sítí a dalších úložišť, je skutečnou cestou vpřed spojení těchto dvou trendů – umožnit bateriím a automobilům, aby se staly nárazníkem pro obnovitelné zdroje energie a vyrovnaly tak systém,“ dodává Berg.

Mimo obousměrných nabíječek na parkovišti by měly takové stojany vyrůst i v dalších částech města, aby se celé řešení stalo maximálně flexibilní a elektromobily mohly distribuovat energii do sítě rovnoměrně. Jenže to prozatím není možné.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Problém spočívá v samotných elektromobilech, které aktuálně nejsou schopny na příkaz posílat energii z baterie zpět do sítě. Organizace We Drive Solar by však měla již mít navázanou spolupráci s několika automobilkami, které chtějí tuto funkci ve svých elektromobilech zavést.

Mezi nimi je i Hyundai, jejíž model Ioniq 5 by měl dorazit na trh v příštím roce, a to již vybaven touto schopností. A 150 kusů tohoto modelu by mělo v Utrechtu rozšířit dosavadní carsharingovou flotilu We Drive Solar.

Jakmile se celý projekt spustí, chce We Drive Solar mimo funkčnosti celého systému sledovat i vliv nabíjení a vybíjení na baterie elektromobilů. Podle zástupců organizace by ovšem nemělo docházet k poškození baterie. „Nebudeme vybíjet celou baterii. Jsou to zejména celé cykly, které způsobují její degradaci. My ale budeme odebírat a vracet jen část energie a tento proces není celý cyklus,“ vysvětluje Robin Berg.

utrecht3

Foto: We Drive Solar

Podoba obousměrných nabíjecích stojanů

Podle propočtů utrechtské univerzity, která se na projektu podílí, by flotila deseti tisíc elektromobilů napojená na systém obousměrného nabíjení měla být schopná vyrovnat kompletně celou spotřebu města. Deset tisíc vozů je přitom necelých deset procent z celkového počtu automobilů, které po městě jezdí.

Lze tedy předpokládat, že tolik elektromobilů bude městskými ulicemi zanedlouho skutečně jezdit, a to i s ohledem na nařízení Nizozemska, které plánuje od roku 2030 zakázat prodej nových naftových a benzinových vozů. Vznikající experimentální forma nabíjení a vybíjení automobilů je totiž součástí strategie postupné dekarbonizace města.

Mezi další způsoby patří například podpora cyklistiky ve městě – právě pro tyto účely Utrecht vybudoval největší garáž pro kola na světě a také nabízí jednu z nejpropracovanějších sítí cyklostezek. Součástí těchto plánů je i vybudování zcela nové čtvrti pro dvacet tisíc obyvatel, kam budou mít vozy vjezd zcela zakázán.

Pražské metro je kompletně pokryto signálem LTE. Od dubna příštího roku budou mít všechny stanice i 5G

Filip HouskaFilip Houska

metro-praha

Foto: Jeshoots/Unsplash

Pražské metro

0Zobrazit komentáře

Na postupném pokrývání pražského metra signálem LTE se pracuje již od roku 2015, teprve koncem loňska ale pro velkou část cestující začalo dávat smysl, jelikož se signál stal dostupným ve více než polovině stanic a přilehlých tunelů. Nyní pražský dopravní podnik spolu s trojicí hlavních českých operátorů a firmou CETIN hlásí další pokrok – až na jednu lokalitu je metro v hlavním městě pokryto celé.

Díky instalovaným stovkám kilometrů kabelů a více než tisícovce antén mohou cestující pražského metra využívat mobilní signál LTE (4G) kdekoliv na nástupištích, v přestupních chodbách, ve vestibulech, v eskalátorových nebo traťových tunelech bez ohledu na jejich délku či velikost stanice. Posledním připojeným úsekem se stala oblast Rajská zahrada – Černý Most na trase B.

Jedinou výjimkou je stanice metra Jiřího z Poděbrad, kde Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) buduje výtahy a celou ji zrevitalizuje. Signál LTE se do ní dostane až po dokončení stavebních prací. Spolu s tím se operátoři z vlastní iniciativy rozhodli do metra zavádět také signál 5G, kterým je v současnosti pokryto 56 ze 61 stanic.

Vedle stanice Jiřího z Poděbrad chybí 5G signál na trase A v úseku Bořislavka – Nemocnice Motol, což by se mělo změnit v prvním čtvrtletí příštího roku. Pražské metro má být kompletně pokryto i sítí 5G od dubna. „Z jednašedesáti stanic se operátorům povedlo loni připojit 23, tedy téměř 38 procent, a letos zbylých 21, což je více než třetina,“ uvádí šéf DPP Petr Witowski.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Díky kompletnímu pokrytí signálem LTE a většinově i 5G se pražské metro může směle zařadit ke špičce v Evropě. Například londýnská podzemní dráha bude kompletně LTE a 5G signálem pokryta na konci roku 2024. Rozhodně se nemáme za co stydět, v mnoha projektech jsme v Praze dál než v řadě metropolí i na západ od nás,“ dodává Witowski.

eric-topol

Přečtěte si takéKašlete na léky i na DNA. Lékař má klíč k dlouhému životuKašlete na léky, zapomeňte na DNA. Špičkový lékař našel klíč k dlouhému životu, pomohli super starci

Technici v traťových tunelech nainstalovali téměř 114 kilometrů vyzařovacího kabelu a dalších více než 120 kilometrů kabeláže pro antény a propojky do tunelů. Signál na nástupištích a ve vestibulech stanic šíří téměř 1,2 tisíce antén. Součástí sítě je dalších více než 2,5 tisíce pasivních prvků jako DC bloky, splittery, tappery nebo couplery. Dohromady projekt vyšel na více než půl miliardy korun.

Zajímavosti z pokrývání:

  • Stanice s nejmenším počtem antén: Pražského povstání (9)
  • Stanice s největším počtem antén: Můstek (36)
  • Nejjednodušší tunel na pokrytí: obecně ty nejkratší, tedy Muzeum – Hlavní nádraží (425 metrů)
  • Nejsložitější tunel na pokrytí: Nádraží Holešovice – Kobylisy (2 748 metrů)
  • Nejjednodušší stanice na pokrytí: I. P. Pavlova
  • Nejsložitější stanice na pokrytí: Hlavní nádraží (z důvodu vysokých stropů a rozděleného nástupiště)

S přispěním ČTK.