Mendlovo náměstí v Brně patří k nejvytíženějším dopravním uzlům města. Zároveň v současném stavu platí za nepříliš atraktivní, zanedbaný a složitý prostor, a tak je nejvyšší čas s tím něco udělat. Projekt dostalo na starost oceňované místní architektonické studio Chybík+Krištof ve spolupráci s architektem Michalem Palaščákem. Ti plánují zjednodušit organizaci dopravy, přidat množství zeleně a celý prostor výrazně otevřít chodcům.

V rozložení, jaké je známé dnes, náměstí existuje už desítky let, ohlášené změny se ale mají stihnout už do konce příštího léta. Rok 2022 totiž představuje dvousté výročí od narození zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela, který v Brně v augustinském klášteře provedl svoje nejzásadnější objevy. Nedaleké náměstí nesoucí Mendelovo jméno bude v nové podobě obsahovat také mnoho odkazů na jeho přínos moderní vědě.

Ten nejzjevnější bude přímo v centru. Většinu plochy náměstí pokryje vydlážděný červený kruh, připomínající barvu cihel kláštera a sousední gotické baziliky Nanebevzetí panny Marie. Ten prostoru jednak dodá osobitější vzhled a jednak zvýrazní plochu určenou nejen autobusům, trolejbusům a tramvajím, ale hlavně pěším. 

„Jde o mezinárodně významné místo, nemělo by sloužit pouze jako dopravní uzel. Mendlovo náměstí by mělo být důstojné, reprezentativní a přívětivé k lidem,“ říká Michal Palaščák z Kanceláře architekta města Brna (KAM). „Chceme z Mendlova náměstí vytvořit funkční veřejný prostor. Zastávky upravíme tak, že uprostřed vznikne prostranství pro odpočinek a kulturu,“ vysvětluje.

Samozřejmě to neznamená snahu výrazně zasáhnout do fungování zdejší dopravy, což je podle KAM spíše dlouhodobější záležitostí. Tramvaje či autobusy zde stále budou jezdit v hojném počtu a bezbariérové, přehlednější zastávky mají pomoci s jejich snadnější dostupností. Na revitalizovaném náměstí zkrátka jen nebudou hlavní funkcí, která se má přesunout směrem k setkávání lidí na historicky důležitém místě.

„Díky kruhovému tvaru bude centrální část náměstí viditelná a pochopitelná ze všech úhlů,“ vysvětluje architektka Šárka Kubínová, vedoucí projektu z ateliéru Chybík+Krištof. „Kruh na rozdíl od lineárních obrazců, jako jsou čtverec nebo obdélník, neupřednostňuje žádný směr. Lidé se tak na Mendlově náměstí budou moci pohybovat kterýmkoliv směrem.“ Červený kruh připomíná i další aspekt genetiky – kapku krve, která je zároveň určitým symbolem organického života.

Jelikož ten se nemůže vyjadřovat jen vydlážděným obrazcem, náměstí bude poseté stromy, prý speciálně vyšlechtěnými pro městské prostředí. Nejen, že prostor pro lidi v letních měsících výrazně ochladí, ale také pod ním vytvoří hustý kořenový systém zadržující vodu. Posledním odkazem na Gregora Mendela bude jeho socha, na jejíž zhotovení právě probíhá soutěž.

Studio Chybík+Krištof loni představilo ještě jeden brněnský projekt spojený s jeho osobou a významem. Nedaleko Mendlova náměstí má, také do konce příštího léta, vzniknout rekonstruovaná verze skleníku, kde otec genetiky v polovině 19. století položil základy této vědy. Původní skleník naneštěstí před více než sto lety padl ve vichřici. Nová stavba má kombinovat vzhled podle historických záznamů s prvky inspirovanými Mendelovými zákony dědičnosti.

Právě takovými kombinacemi je studio Chybík+Krištof obecně známé, dosud nejvíce asi ve spojitosti s proměněnou vinicí Lahofer. Zařízení, které se otevřelo loni v létě, typické řády vinic zakomponovává i do svého organického designu. Čeští architekti se s projektem dostali až do finále soutěžní přehlídky prestižního veletrhu MIPIM, který už od 90. let oceňuje zajímavá díla architektury. 

Nová podoba Mendlova náměstí má být jen částí rozsáhlejších změn ve středu Brna, jejichž návrhy začaly vznikat už v roce 2018. Kanceláře architekta města Brna tehdy dokončily urbanisticko-architektonickou soutěž zaměřenou na kompletní rekonstrukci náměstí, zahrnující velké zásahy do fungování dopravy. Jelikož to představuje dlouhodobý projekt, mezitím budou probíhat dílčí změny jako ta právě ohlášená.