Řekne vám, co se děje za vámi, ale vidí i za roh. Když z nejbližší meteorologické stanice zjistí, že bude na silnici námraza, upozorní vás na to. Stejně jako že se na přejezd blíží vlak. Systém pro dopravu na silnicích, který se právě v Česku testuje, má kompletně změnit dopravu nejen v tuzemsku, ale i v celé Evropě. A zároveň být prvním krokem k samořiditelným autům.

„Jako Česká republika máme dobré renomé a podílíme se na rozvoji zásadním způsobem,“ věří vedoucí oddělení inteligentních dopravních systémů a výzkumu a vývoje z Ministerstva dopravy Martin Pichl, když hovoří o velkém projektu C-Roads. K tomu se ale ještě dostaneme.

Na první pohled je to přitom třeba jen pár drátků trčících z mýtné brány, které tu v posledních měsících Ředitelství silnic a dálnic nechalo nainstalovat. Tyhle antény si však pořád povídají. Jedna s druhou a pak také s auty, které jezdí pod nimi. Tedy prozatím zdaleka ne se všemi. Jsou to buď vozy účastnících se organizací, nebo lidé, kteří se jako dobrovolníci nedávno přihlásili do testování celého projektu.

Jde o poněkud krkolomně znějící systém C-ITS, konkrétně pro Česko projekt C-Roads. Je evropský, ale jedním z jeho prvních tří iniciátorů se stala právě Česká republika, společně s Rakouskem a Německem. Cílem je výrazně pomoci plynulosti automobilové dopravy a stejně tak i její bezpečnosti.

Zatím Ředitelství silnic a dálnic osázelo několik úseků D1, D5, D11 a Pražského okruhu vysílači, které si s auty povídají. Kolem Brna jich je pětadvacet, na ostatních úsecích dohromady 54 zařízení. K tomu je systém na 150 osobních a nákladních vozidlech a mobilních vozících údržby, které ŘSD spravuje. A další desítky vozíků se osazují.

Systém pro řidiče vypadá jako aplikace na mobilu nebo na displeji v autě. Přenáší informace o poloze, směru a rychlosti vozidel nebo o automatickém brzdění: to si říkají auta mezi sebou. Z meteorologických stanic vám přeloží data o teplotě, dešti nebo mlze, na základě čehož řekne, co to pro vozovku znamená.

Když pak jede vaším směrem sanitka nebo hasičský vůz, vyšle vám systém signál, že se tyto vozy blíží a je třeba jim uvolnit cestu. Vozíky údržby zase stále varují, že před řidiči probíhají na silnici práce, případně v jakém pruhu, aby si dal pozor.

Až tohle všechno bude perfektně otestované, bude to fungovat, a jakmile technologie přeci jen ještě o něco pokročí, stane se celý systém zároveň základem pro samořiditelná auta. Jednou mají s aplikací komunikovat dokonce i značky u silnice.

„Blízká komunikace je součástí asistenčních systémů řízení a cílem je plně autonomní řízení,“ přitakává Vít Šembera, odborník na propojování automobilů a jejich kybernetickou bezpečnost ze společnosti Trend Micro. Podle něj přitom nezáleží na tom, jestli se mu uživatelé budou bránit. „Vývoj směřuje k plně autonomnímu řízení. Časem bude tato otázka bezpředmětná,“ vysvětluje.

Napříč Evropou

Nápad na takový systém vznikl v roce 2015. Dnes se projektu účastní 16 evropských zemí a o něco víc některá konkrétní města. Třeba Brno, které umí řidiče varovat před blížící se sanitkou, hasiči, ale i před vozidlem projíždějícím křižovatkou na červenou. A zájem stoupá.

„O výsledky mají zájem i země mimo Evropu, například Izrael, Austrálie nebo Nový Zéland. Nedávná informace z Austrálie je, že sledují, co se v projektu děje, a chtějí budovat kooperativní systémy ITS podle evropských zkušeností,“ říká Martin Pichl z ministerstva dopravy. Podle něj nechce stát čekat jen na to, jak se budou technologie vyvíjet, ale rovnou na ně reagovat.

Co má být ale hlavním tahákem projektu, je právě skutečnost, že má o mezinárodní rozměr. „Cílem je nadefinovat standard tak, aby řidič mohl benefitovat z ověřených dat o dopravní situaci na své trase napříč celou Evropou,“ uvádí Martin Buša, ředitel divize ICT služeb firmy T-Mobile. Jde o jednoho z operátorů, který by – vzhledem k nutnosti používání mobilních dat – rád projekt pomohl rozjet.

Právě T-Mobile teď dokončil testování komunikace mezi jednotlivými vozy, ale i propojení dopravní infrastruktury. Řidiči se tak při jízdě dočkali varování i třeba před přejezdem kolejí. „Testovali jsme i dopad standardu na veřejnou dopravu. Tak, aby cestující měli informaci v reálném čase o pozici autobusu či tramvaje, o tom, za jak dlouho daný dopravní prostředek dorazí do stanice, a mohli se na to připravit,“ popisuje Buša.

Na projektu ostatně v Česku spolupracuje řada tuzemských institucí, vedle ŘSD a Ministerstva dopravy třeba ČVUT, AŽD, Správa železnic, Brněnské komunikace, mobilní operátoři (spolu s T-Mobilem i O2), Intens Corporation, ale také Škoda Auto, která má prý o výsledky velký zájem. Projekt v rámci Evropy má stát kolem 500 milionů korun, a to od testování, vyhodnocování a přeshraniční provoz až po mezinárodní projednávání nových standardů. Zatím si ho všechny zúčastněné organizace pochvalují, a to včetně spolupráce státního a soukromého sektoru.

Původně měly být všechny testy hotové do konce letoška, ale kvůli omezování pohybu v posledních měsících se protáhnou až do následujícího roku. Přesto si zapojení odborníci představují, že by takový systém mohl naostro fungovat právě v roce 2021. Pokud by se to ale nepodařilo, velké odklady prý následovat nebudou.

„Některá vozidla jsou již standardně vybavována prvky pro blízkou komunikaci s dopravní infrastrukturou – například Audi testuje ve velkých městech USA plánování trasy podle semaforů. Tím, že je vozidlo schopné komunikovat se systémy řídícími semafory, je možné upravit trasu a rychlost, aby jízda byla plynulá,“ popisuje Šembera.