Evropa vyzrála na problém spalovacích vozů. Lišáckým řešením chce jejich výrobu zastavit v roce 2035
Po 15 hodinách se státy shodly na způsobu, jak omezit výrobu klasických vozů od roku 2035 a také jak pomoci domácnostem ohroženým energetickou chudobou.
Členské státy Evropské unie se po dlouhém vyjednávání, které se protáhlo až do ranních hodin, shodly na sadě klíčových návrhů, které mají přispět ke splnění klimatických cílů evropského bloku pro rok 2030. Po více než 15 hodinách ministři životního prostředí podpořili reformu trhu s emisními povolenkami či reformu, která v praxi od roku 2035 v podstatě znemožní prodej nových vozů se spalovacími motory.
Po dlouhém vyjednávání schválili ministři pět návrhů z balíku, který před rokem předložila Evropská komise ve snaze dovést EU ke splnění nového klimatického závazku. Unie by podle něho měla do roku 2030 snížit své celkové emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990.
Členské země našly společný přístup k reformě trhu s emisními povolenkami, vytvoření sociálně klimatického fondu, závazným každoročním omezením emisí pro jednotlivé země, omezování emisí při využívání půdy a lesů a ke zpoplatnění emisí z nových aut se spalovacími motory.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs
Vozy vybavené spalovacími motory prodávané od roku 2035 budou podléhat výraznému zpoplatnění svých emisí skleníkových plynů. A právě to je ono lišácké řešení. Byť EU spalovací motory přímo zakázat nechce, jejich provoz bude natolik nákladný, že nebude dávat smysl je dále vyrábět. Neplatí to však ve všech případech. Jak připomněla česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, od roku 2035 bude nadále možné vyrábět motory schopné spalovat čisté alternativní palivo. Termín roku 2035 navíc nemusí být definitivní, neboť unijní státy se shodly, že Evropská komise v roce 2026 zhodnotí, zda je v silách EU tohoto cíle opravdu dosáhnout či zda jej například odložit.
Státy se shodly také na tom, že do roku 2030 by měla EU snížit produkci skleníkových plynů ze sektorů pokrytých emisními povolenkami o 61 procent. V rámci očekávaného růstu cen kvůli zpoplatnění emisí z vytápění budov a ze silniční dopravy schválili ministři vznik sociálně klimatického fondu. Ten by měl podle Hubáčkové přinést českým domácnostem ohroženým energetickou chudobou celkem 35 miliard korun. Konečnou podobu všech norem budou členské státy dojednávat s Evropským parlamentem během půlročního českého předsednictví EU, které začíná v pátek.
S přispěním ČTK.