Pozornější divák si při sledování startu rakety Ariane 6, která v úterý večer úspěšně odletěla vstříc oběžné dráze Země, mohl všimnout české vlaječky na jejím trupu. To proto, že se na jejím vývoji výrazně podílelo hned pět českých firem. Česko do vývoje investovalo dvacet pět milionů eur (zhruba 600 milionů korun). Bez kterých tuzemských firem by Ariane 6 do vesmíru nevzlétla?

Klatovská společnost ATC Space vyrobila spodní prstenec a sestavu horního prstence urychlovacího motoru a dodává i další díly. „Jedná se o největší sadu kosmického hardwaru, jaká kdy byla v České republice vyrobena, a také největší obchodní příležitost v oblasti kosmických aktivit,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Pražský Výzkumný a zkušební letecký ústav zase prováděl dílčí pevnostní analýzy konstrukce nosiče Ariane 6 a především pak pevnostní zkoušky krytu trysky pomocné rakety na tuhá paliva – dílu, na kterém celá raketa před startem stojí. „V ústavu jsme vyvinuli speciální zkušební zařízení o váze téměř 160 tun, které muselo být schopno simulovat nejenom zatížení krytu trysky na Zemi a během startu, ale i tuhost okolních konstrukcí, to znamená palety odpalovací rampy a kompozitního těla pomocné rakety,“ vysvětlil generální ředitel Josef Kašpar s tím, že intenzivní testování probíhalo ve zkušebních laboratořích v Praze více než jeden rok.

Foto: ACT Space

Českým firmám to může přinést zakázky za více než 200 milionů korun každý rok

Do procesu příprav se zapojil i uničovský Unex, který vyrábí mimo jiné důlní rypadla a těžké ocelové konstrukce. Nejde ale o spolupráci jako ve filmu Armageddon. Ariane 6 neletěla do vesmíru do ničeho vrtat. Firma Unex vyrobila sadu 16 podvozků, na kterých stála montážní hala, v níž se raketa sestavuje na odpalovací rampě.

Ve středočeském MCE Slaný se běžně zaobírají stavbou ocelových mostů a výrobou transformátorů. V tomto případě ale vyráběli deflektor plamenů pod motory rakety, který odklání plameny do dvou výfukových kanálů a chrání zařízení při startu. Česko se ale zapojilo nejen tvorbou „hardwaru“, pražští Iguassu Software Systems spolupracovali na výrobě palubního softwaru nové rakety.

1/4
To 63 metrové monstrum se dnes vydá poprvé k obloze. Konečně!

O raketě Ariane 6 povídám vždy a všude, všem možným posluchačům, přes děti po důchodce.

Český průmysl na tom odvedl pořádný kus práce.

Např. celá montážní hala se pohybuje na podvozku z UNEX v Uničově. https://t.co/ThIBoD6t5o

— Jan Spratek (@spratek_jan) July 9, 2024

Investice do programu Evropské vesmírné agentury se podle ředitele odboru kosmických aktivit a nových technologií ministerstva dopravy Václava Kobery Česku vyplatí. Firmy, její subdodavatelé a partneři zvýší svou technologickou úroveň a investice se za 20 až 30 let provozu nosné rakety násobně vrátí. Kobera očekává, že při následujícím plném provozu rakety do českých firem přijdou zakázky za více než 200 milionů korun každý rok.

Při první misi rakety se podle agentury AFP nepodařilo vypuštění dvou návratových modulů ani návrat horní části rakety na Zemi. Představitelé Evropské kosmické agentury i navzdory tomu hovoří o úspěchu, protože se podle nich Evropa vrátila do vesmíru.

S přispěním ČTK