The Last of Us, videohra a nový seriálový hit HBO odehrávající se v postapokalyptickém světě, má na první pohled velice zvláštní premisu – zánik civilizace způsobila pandemie houby, co lidi mění na zombie. Důsledky poslední pandemie koronaviru stále silně pociťujeme, ale pandemie houby? Spíše než před scénářem ze seriálu by se lidstvo mělo mít na pozoru před jinými katastrofami. Jak ale ukázala nová studie, kvůli klimatickým změnám jsou možná rizika vyvolaná houbami blíže, než mnozí tuší.

Velká část z toho, co zazní v prologu první epizody seriálu, je pravdivá. S moderátorem talk show se zde baví dva vědci – a zatímco jeden z nich za hlavní hrozbu pro lidstvo považuje viry, druhý obrací pozornost k houbám.

Zmíní přitom parazitické druhy, které se dostanou do těla hmyzu vdechnutím spor, rozšíří se až do mozku a zahltí ho halucinogeny. Díky tomu pak houba dokáže ovládat chování třeba mravence a přikázat mu, aby vylezl na vysoké stéblo trávy a pevně se držel. Zároveň ho přitom začne zevnitř stravovat až do bodu, kdy mravenec zemře a houba mu začne vyrůstat z hlavy, připravená spory infikovat další jedince.

Tvůrci seriálu nápad tyto parazitické houby použít jako premisu zombie hororu dostali při sledování dokumentární série Planeta země, v níž David Attenborough popsal děsivé nebezpečí, kterému čelí mnoho mravenčích kolonií i jiných hmyzích druhů. Hlavním původcem je přitom rod hub Cordyceps čítající asi 600 druhů.

Fiktivní část nastupuje v momentě, kdy má být parazitická houba schopná infikovat a ovládnout člověka, což je v seriálu vysvětleno mutací v důsledku klimatických změn. Za normálních podmínek rok Cordyceps nedokáže v těle člověka přežít hlavně kvůli vysoké tělesné teplotě, zvýšená teplota atmosféry ale spustila adaptační mechanismy, které to změnily.

Profesor Matthew Fisher z Imperial College London, který se specializuje na houbové patogeny, v podcastu magazínu New Scientist připustil, že vývoj hub výrazně ovlivňující lidské chování je teoreticky možný. Ostatně si stačí vzpomenout na psychotropní rody hub jako lysohlávky nebo Claviceps, z nichž se syntetizuje LSD.

Na to, aby třeba rod Cordyceps dokázal ovlivnit chování lidí takovým způsobem jako v The Last of Us, by nicméně houby potřebovaly dlouhý evoluční cyklus. A ani ten by nejspíš nebyl úspěšný, když by paralelně s tím lidský organismus vyvinul adekvátní opatření pro svůj imunitní systém. Mykózní zombie apokalypsa tak lidstvu skoro jistě nehrozí.

Nebezpečí je ovšem jinde. Lidé s houbami zápasí už dlouho a jejich spory můžeme vdechovat každý den – jedinci s oslabenou imunitou či jinými zdravotními problémy jim i podléhají. Hrozbou jsou v tomto ohledu patogenní houby z rodu Candida, Aspergillus, Cryptococcus a další. Některé mají formu plísní, jiné se šíří prachem z ptačího trusu a podobně.

U lidí s HIV/AIDS či lidí ve vyšším věku, kteří mají oslabený imunitní systém, mohou vyvolat meningitidu. Náchylní jsou i pacienti léčení chemoterapií nebo po transplantaci. Zdravotní problémy může způsobit také vystavení vysoké koncentraci spor ze zkaženého jídla, napadených stěn budov a tak dále.

Od teplejšího klimatu k nebezpečnějším houbám

Tato nebezpečí by se s oteplováním atmosféry mohla zhoršit podle nové studie z americké Duke University School of Medicine, jejíž výsledky před pár týdny vyšly v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Vědci v rámci výzkumu vypěstovali 800 generací patogenní houby druhu Cryptococcus deneoformans (kryptokokus tvárný) při teplotách 30 a 37 stupňů Celsia. Sledovali přitom takzvané pohyblivé geny neboli části DNA měnící svou pozici v sekvenci a způsobující změny vlastností houby.

Výzkum zjistil, že při vyšší teplotě byla míra mutací až pětkrát vyšší. To jinými slovy znamená, že oteplení zemské atmosféry skutečně může mít na daný druh hub významný vliv – a urychlit jejich schopnost se adaptovat třeba na podmínky v lidském těle. Ještě vyšší míra mutací přitom proběhla v tělech myší než v laboratorní kultuře. Změny se ukázaly už do deseti dnů od infikování zvířete.

Magazín The Wall Street Journal cituje statistiku amerického institutu pro veřejné zdraví Centers for Disease Control and Prevention, podle níž kvůli infekcím hub z rodu Cryptococcus ročně zemře 110 tisíc lidí. Jejich mutace, urychlené změnami klimatu, by toto číslo mohly výrazně zvýšit. A velice podobný scénář platí i pro i jiné rody a druhy, jako je rozšířená Candida auris nebo rody Coccidiodes a Histoplasma nacházené v čím dál větší míře v půdě či ve výkalech netopýrů, kteří kvůli klimatickým změnám mění migrační vzorce. 

„Houby se nešíří z člověka na člověka,“ vysvětluje jedna z autorek studie Duke University Asiya Gusová důvod, proč nelze tak docela mluvit o infekčních onemocněních či pandemii. „Šíří se prostřednictvím spor ve vzduchu. Jsou v našich domovech, jsou všude,“ dodala. Byť je náš imunitní systém dobře vybavený na to, aby s nimi bojoval, lidí z oslabenou imunitou přibývá a patogenní houby se mohou stát efektivnější v jejím překonávání.