Světová ekonomika se s loňským příchodem pandemie koronaviru otřásla v základech. Klíčové teď bude mimo jiné to, jak se budou po postupném rozvolňování vracet do života v jednotlivých zemích jejich obyvatelé, respektive jak moc budou utrácet a pumpovat zpět do ekonomiky peníze.

Podle Christana Stauba však bude po pandemii zásadní najít balanc mezi spotřebou a investicemi. Výkonný ředitel společnosti Fidelity International pro Evropu, která poskytuje investiční služby a produkty soukromým a institucionálním investorům a působí také v Česku, v komentáři pro CzechCrunch vysvětluje i to, proč bude potřeba podporovat finanční zdraví občanů.

***

Přirozenou lidskou reakcí v dobách nejistoty je šetření. A málokterý rok byl tak nejistý jako ten uplynulý. Evropské domácnosti v reakci na krizi způsobenou covidem zvýšily ve třetím čtvrtletí roku 2020 míru úspor na více než 17 %. Podle Eurostatu (Eurostat 12. 1. 2021) se jedná o druhou nejvyšší úroveň od počátku záznamů v roce 1999.

Střadatelé se však zdráhali přesunout tyto peníze z účtů bankovních na ty investiční. Údaje Eurostatu rovněž ukazují, že míra investic se během stejného období pohybovala mezi 8 a 9 procenty. Tato míra se drží od roku 2012 a stále se ještě nevzpamatovala z dopadů finanční krize z roku 2008, kdy se sazba pohybovala nad 11 procenty.

Tato čísla naznačují různé příběhy, mezi kterými vyniká „pohádka“ o nákladech obětovaných příležitosti. Euro s téměř nulovým úrokem na bankovním účtu je euro, které nepřispívá k hospodářskému oživení, ani netvoří úspory na penzi. Tyto náklady obětovaných příležitostí se u mnoha domácností v průběhu let rychle nasčítají.

Evropská asociace fondů a asset managementu odhaduje, že bohatství evropských domácností by bylo zhruba o 1,2 bilionu eur vyšší, kdyby v letech 2008 až 2019 snížily své bankovní vklady a místo toho investovaly do akcií a dluhopisů.

Politické dilema

Ti, kteří analyzují situaci po pandemii COVID-19 a mají následně navrhovat nějaká řešení situace, tak stojí před obtížným úkolem. Podniky – a do jisté míry i státní pokladny – budou chtít, aby se tyto úspory vrátily zpět do ekonomiky prostřednictvím spotřeby.

Zaměřit se ale pouze na krátkodobou spotřebu jako cestu k hospodářskému oživení by znamenalo promarnit velkou příležitost dostat drobné investory na kapitálové trhy Evropské unie a nasměrovat jejich úspory do dlouhodobé prosperity, která byla v minulém desetiletí opomenuta.

Oživení založené na investicích potřebujeme stejně – ne-li více – než oživení založené na spotřebě. Proto vítáme ambici Unie pro kapitálový trh stimulovat účast drobných investorů na trzích přes programy jako PEPP (Evropský penzijní produkt), penzijní informační panel a upravení standardů pro zveřejňování informací o produktech. Vítáme také nadcházející přezkoumání distribuce podle směrnice MiFID (a IDD).

Svět po covidu však vyžaduje rychlou reakci, která naváže na chování spotřebitelů při pandemii v tom pozitivnějším aspektu – přesunu do online světa. Online nástroje pro finanční zdraví a plánování, postavené na standardech Open Finance a zasazené do širší agendy, by měly být základním kamenem politických úvah do budoucna.

Podpora finančního zdraví

Nástroje finančního plánování mají dvojí přínos, pokud jde o účast drobných střadatelů: jednak přinášejí dlouhodobé účastníky na retailovém trhu, ale také podporují strategické investování před krátkodobou spekulací.

To je zvláště důležité v době, kdy je přístup ke spekulativnímu obchodování, připomínajícímu „gaming“, na trhu stále snazší. Instinkt spořit se může velmi snadno změnit v touhu podstupovat zvýšené riziko, když období nejistoty pomine.

Je proto potřeba co nejdříve učinit vše, co je v našich silách, abychom zapojili potenciální drobné investory, obnovili důvěru veřejnosti v kapitálové trhy a stimulovali jejich účast na nich. Jinak riskujeme další ztracené desetiletí nízkých investic.