Extrémně zábavný tank. Otestovali jsme elektrický Mercedes třídy G, ve kterém zapomenete na naftu
Mnozí nad představením elektrického „géčka“ kroutili hlavou. Nás ale přesvědčilo, že staré dobré spalovací časy mohou zůstat v kronikách.
Teplota vzduchu se pohybuje kolem 30 stupňů, vzduchem se vznáší prach z rozryté hlíny a před námi tančí svůj off-roadový tanec zcela nový Mercedes-Benz třídy G vybavený elektrickým pohonem. Vítejte na okruhu v polském Modlinu, místě, kde nás Mercedes přesvědčil o tom, že elektrické „géčko“ není ani v nejmenším přešlap, který dává smysl tak maximálně v Pařížské. Díky elektřině se z něj stala bestie, kterou v terénu jen tak něco nerozhází.
Ten den bylo vedro. Opravdu velké vedro, umocněné tím, že jsme jej skoro celý strávili na rozpáleném asfaltu. Malý výlet mimo zpevněné cesty tak byl sám o sobě vítaným zpestřením eventu, během kterého jsme si mohli osahat to nejnovější, co Mercedes aktuálně na trhu nabízí, a dokonce i nenabízí a nikdy nebude, v čele s konceptem Vision EQXX schopným na jediné nabití ujet přes tisíc kilometrů.
Zpět ale do prachu a bláta, k novému elektrickému mercedesu třídy G. Když Mercedes oznámil záměr začít vyrábět i Géčko v elektrické verzi, pro mnohé tato zpráva znamenala definitivní konec starých dobrých spalovacích časů. Poté, co jsem měl možnost usednout za volant této elektrické bestie a projet se v ní po trati plné svízelných nástrah, říkám, ať staré dobré časy klidně zůstanou v kronikách. Budoucnost je totiž extrémně zábavná.
Mercedes samozřejmě ví, že třída G je klasika, u které je každá větší změna balancováním na tenké hraně. Z optického hlediska je tak i elektrická verze stále starým dobrým „géčkem“, které je na trhu již 45 let. Od klasických spalovacích verzí jej lze odlišit díky přední masce se zaslepenou mřížkou a světelným lemováním. Má zvýšenou kapotu a rozdíly lze najít i na zádi, která může nést náhradní rezervu, box na nabíjecí kabely, nebo může zůstat holá. V takovém případě ovšem působí zadní partie na můj vkus až příliš spartánsky.
Změny se týkají také interiéru, kde na řidiče čeká nejnovější generace volantu, centrální dotyková obrazovka s MBUX infotainmentem tvořící jeden celek s digitálním přístrojovým štítem. Uši hladí čistý zvuk audiosystému Burmester a nechybí ani štíhlý panel s manuálními ovladači pro rychlou práci s klimatizací, vyhříváním sedaček a dalšími funkcionalitami.
Kdo má zájem a také dostatek finančních prostředků, může si samozřejmě Geländewagen (německy terénní vůz, odtud označení třídy G) optimalizovat v rámci programu Manufaktur, který nabízí bezbřehé možnosti personalizace barev karoserie i zpracování vnitřního čalounění ústící v maximální vyniknutí daného kusu. Jedinečný vzhled se hodí především na ulici, ovšem v momentě, kdy betonovou džungli vystřídají lesy, louky a rozbité cesty, veškerá koncentrace se upíná na panel umístěný v samém středu palubní desky se spínači pro ovládání off-roadových funkcí vozu.
Nezastavitelný tank
Pokud je odpovědí na základní otázku života, vesmíru a vůbec číslo 42, pak by odpovědí na základní otázku off-roadových schopností „géčka“ bylo 1 164, respektive 18 000. Jedná se totiž o hodnoty spojené s točivým momentem vozu. Ten disponuje čtyřmi individuálně ovládanými elektromotory, každý určený pro jedno kolo, které napájí baterie o kapacitě 116 kWh poskytující dojezd 464 kilometrů.
Elektromotory dohromady poskytují výkon 432 kW a systémový kroutící moment oněch 1 164 Nm. Jedná se o velmi podobné hodnoty, jaké může nabídnout i vrcholný Mercedes G 63 AMG, ovšem s tím rozdílem, že zde je brutální výkon dostupný okamžitě v širokém spektru otáček. Elektrickému „géčku“ navíc nechybí redukční převodovka, díky které je možné kroutící moment znásobit až na neuvěřitelných 18 000 Nm. Do rukou se mi tak dostal v podstatě malý tank se speciálními schopnostmi, jako je G-Turn či G-Steering, určenými do těch nejnapínavějších momentů v terénu.
Na trati jsem měl možnost vyzkoušet nejrůznější nástrahy v podobě příkrého stoupání, prudkého klesání či průjezdu příkopem plným pneumatik. Ověřil jsem si, že novinka je schopná vydrápat se do opravdu nepříjemných sklonů, kdy maximální úhel na vhodném povrchu může být až 45 stupňů. Příkop s pneumatikami s námi pěkně zaházel, nicméně elektrická třída G jím projela naprosto bez problémů. I přes masivní příď vozu jsem měl naprosto pod kontrolou, co se před ní děje, i díky funkci tzv. průhledné kapoty, kdy kamera snímá terén a obraz posílá na displej uvnitř vozu.
Ta pravá kouzla se ovšem začala dít v momentě, kdy jsme se blížili k relativně prudké zatáčce. Aby se vůz dobře vytočil, v jeden moment sám po sepnutí funkce G-Steering začal na jednotlivá kola posílat různý točivý moment a jedno kolo zablokoval. Díky tomu získal efektivnější poloměr otáčení a zatáčkou se prosmýknul jako štika. Pro řidiče se jedná o pocit, jako by mu někdo najednou zatlačil do zadní části boku vozu a posunul mu záď.