Facebook má v současnosti, přinejmenším jako firma kombinující více platforem, jednoznačný a zdánlivě snad konkurencí nedosažitelný monopol na sociální sítě. Přinejmenším od několika skandálů v minulém roce se ale jeho status jako potenciálního synonyma pro internet docela výrazně komplikuje a problematizuje. V posledních několika dnech se je ve světle kriminálního vyšetřování americkými orgány národní bezpečnosti, největšího výpadku za dosavadní historii firmy a odchod několika zásadních členů na místě ptát, jaká je budoucnost tohoto giganta, za kterým stojí čtyřiatřicetiletý Mark Zuckerberg.

Dosud největší skandál Facebooku se odehrál v březnu 2018, kdy několik zpravodajských médií zároveň informovalo o jeho spojení s britskou firmou Cambridge Analytica, která z jeho sociálních sítí byla schopna extrahovat a zneužít osobní data milionů uživatelů bez jejich souhlasu. To má za důsledek probíhající vyšetřování několika americkými státními orgány, mezi nimiž je i Ministerstvo spravedlnosti USA a FBI operující ze státu Kalifornie.

Jeden z bývalých zaměstnanců Cambridge Analytica řekl, že tam byl vyslýchán v únoru tohoto roku a spolu s dalšími třemi anonymně uvedl, že jednou z hlavních linií výslechu byla obrana Facebooku, podle které byl prý britskou firmou podveden. Vedení Facebooku totiž po původním odhalení skandálu veřejně prohlašovalo, že Cambridge Analytica měla nasbíraná data využívat pouze k akademickým účelům, místo toho je ale použila pro několik volebních kampaní – patřila k nim i prezidentská kampaň Donalda Trumpa. Toto komerční použití, o kterém aplikace Analyticy informovala malým písmem v pravidlech použití aplikace, porušovalo tehdejší pravidla Facebooku, jejich dodržování ale zjevně nebylo příliš důsledně kontrolováno.

Jeden skandál za druhým

V červnu a prosinci roku 2018 se pak k tomuto skandálu připojily informace, že Facebook poskytuje přístup k osobním údajům uživatelů a v zásadě umožňuje měnit nastavení soukromí uživatelům desítkám firem, s nimiž má podepsané partnerské smlouvy. Celkem jich má být přes 150 a patří mezi ně Amazon, Apple, Microsoft, Sony a další – tyto společnosti měly mít přístup ke kontaktům uživatelů, seznamům jejich přátel a dalším informacím, které se uživatelé často nerozhodli sdílet.

Pomocí toho byl například vyhledávací engine Bing schopný zjistit seznamy přátel prakticky všech uživatelů Facebooku bez jejich souhlasu a Amazon získal kontaktní údaje uživatelů skrze jejich přátele. Apple, který často opakuje, že ho osobní informace uživatelů nezajímají, byl schopen veškeré náznaky, že zařízení žádají přístup k uživatelským datům, úspěšně skrýt.

Facebook v posledních dvou letech smlouvy s těmito společnostmi rozpustil, to ale samozřejmě nic nemění na tom, že dlouhodobě porušoval soukromí svých uživatelů a dával jim falešný dojem kontroly nad svými daty. Problematizuje to také důvěryhodnost samotného Marka Zuckerberga, když říkal, že jeho firma už několik let nesdílí data přátel uživatelů se třetími stranami. Americká Federální obchodní komise (FTC) vyšetřuje, zda Facebook neporušil smlouvu mezi jím a FTC z roku 2011, která se týkala sběru osobních dat hrami a aplikacemi na Facebooku. Sociální síť uživatelům tvrdila, že hry a další aplikace třetích stran od ní nedostávají přístup k jejich osobním informacím, nebyla to ale pravda.

V současnosti se podle anonymních zdrojů projednává možná pokuta společnosti, jež by mohla dosáhnout až několika miliard dolarů a stát se tak největší, jakou kdy FTC požadovalo. Facebook kontroverzní smlouvy s technologickými firmami samozřejmě obhajuje a říká, že smlouva s FTC nepokrývala firmy chovající se jako rozšíření sociální sítě. Tato obrana je možná relevantní pro čistě právní stránku sporu, z hlediska uživatele je ovšem zcela irelevantní, protože není podstatné, v jakém kontextu Facebook data sdílel, ale že je vědomě a bez souhlasu uživatelů vůbec sdílel.

Problémy neminuly ani Instagram

Deník The New York Times nyní zjistil, že v rámci vyšetřování smluv Faceboku s technologickými firmami velká porota v New Yorku požádala minimálně dva velké výrobce mobilních zařízení o jejich záznamy. Momentálně není přesněji známo, kdy byla porota povolána a na co přesně se zaměřuje. Mluvčí Facebooku uvedl: „Spolupracujeme s vyšetřovateli a tato zkoumání bereme vážně. Poskytli jsme veřejné svědectví, zodpověděli jsme otázky a slíbili jsme, že v tom budeme pokračovat.“

I přes několik vyšetřování stále platí, že Spojené státy nemají zákony týkající se soukromých dat spotřebitelů a právní kroky vůči Facebooku lze tedy podnikat pouze v rámci porušování pravidel stanovených ve smlouvách, které uzavřel, a v tom, co říká uživatelům. Z právního hlediska je jinak v pořádku, že sdílel informace skoro 400 milionů uživatelů s firmami jako Google, Netflix, Spotify a dokonce i s čínským Huawei a ruskou obdobou Googlu, Yandexem. Facebook přitom data neprodával, ale sdílel zadarmo pro navazování a utužování vztahů v technologickém průmyslu.

Opakem neomezeného sdílení dat a jejich detailních analýz a zneužívání je nedostatečná interní regulace Instagramu, druhé největší platformy Facebooku. Na začátku tohoto měsíce přišla největší britská dětská charita NSPCC s tvrzením, že Instagram se stal hlavní platformou pro podněcování dětí k sexuální interakci. Vychází přitom z dat policejních složek Anglie a Walesu, podle nichž bylo za osmnáct měsíců od února roku 2017 do září roku 2018 zaznamenáno přes pět tisíc případů sexuální komunikace s dítětem. NSPCC tak apeluje na důležitost značného zlepšení (resp. zavedení) systému pro ochranu před těmito problémy.

Bezprecedentní blackout všech sítí

Paralelně s odhalením informací o průběhu vyšetřování porušování smlouvy Facebooku s FTC zasáhl největší sociální síť na světě další problém – dosud největší výpadek všech jejích platforem v historii firmy. Mezi středou a čtvrtkem minulého týdne se více než čtrnáct hodin nemohlo mnoho uživatelů po celém světě dostat na žádnou ze sociálních sítí Facebooku, tedy ani na Instagram a WhatsApp. Facebook okamžitě vyloučil možnost DDoS útoku, kdy hackeři vyřadí web z provozu prostřednictvím extrémně vysokého náporu na jeho servery.

Následující den už bylo vše opět v provozu a Facebook řekl, že „výpadek byl způsoben změnou konfigurace serveru, která spustila kaskádovou sérii problémů“. Jelikož společnost podle amerického Forbesu vydělává průměrně 200 milionů dolarů denně, způsobilo to pravděpodobně velké finanční ztráty jemu i entitám na něm závislým a opět snížilo důvěryhodnost společnosti.

Mnoho uživatelů začalo okamžitě zvažovat svou závislost na jednom monopolním sociálním gigantovi a dokonce se přinejmenším dočasně přesunulo ke konkurenci. Komunikační služba Telegram, prezentující se hlavně důrazem na soukromí uživatelů, v době a krátce po výpadku sociálních sítí Facebooku zaznamenala výrazný nárůst nových účtů, kdy za 24 hodin získala tři miliony uživatelů. Zakladatel Telegramu Pavel Durov k nárůstu nových uživatelů poznamenal: „Výborně. Máme skutečné soukromí a neomezený prost pro všechny.“

V kontextu nových informací o vyšetřování a velkému výpadku se ve čtvrtek uplynulého týdne snížila hodnota akcií Facebooku o 1,6 %. Hodnota akcií byla nižší už den předem právě kvůli výpadku, tentokrát to ale bylo následkem ohlášení odchodu dvou lidí z vedení Facebooku a WhatsAppu, konkrétně produktového šéfa Facebooku Chrise Coxe a viceprezidenta WhatsAppu Chrise Danielse.

Odchody nejvlivnějších lidí

Odchod obou oznámil ve zveřejněné interní zprávě Mark Zuckerberg, který ke Coxovi napsal: „Chris a já jsme úzce spolupracovali na vyvíjení našich produktů více než dekádu a budu si vždy cenit jeho hluboké empatie pro lidi používající naše služby a pozitivního nadšení ve všem, co dělá.“ U Danielse Zuckerberg ocenil práci, kterou vykonával v mnoha rolích ve firmě, od vedení týmu pro rozvoj byznysu přes vedení Internet.org po vedení WhatsAppu, kterému pomohl definovat byznys model.

Cox byl jedním z prvních lidí, které Facebook přijal a postupně se stal také blízkým přítelem Zuckerberga. Výraznou měrou se podílel na vývoji News Feedu (česky sekce „Vybrané příspěvky“), který je dodnes hlavní sekcí sociální sítě a jeho poslední rolí celkem třináctileté kariéry ve firmě bylo dohlížení nad strategií pro všechny její aplikace.

Chris Cox byl velmi oblíbený mezi zaměstnanci Facebooku a minimálně v posledním roce jeho působení byl označován jako druhý nejvlivnější člověk ve firmě hned po výkonném řediteli. Podle několika zdrojů měl pro odchod více důvodů, všechny se ale týkají nesouhlasu s novým směřováním firmy, kam patří například plán propojit posílání zpráv mezi Facebookem, Instagramem a Whatsappem. Hlavně mu pak má vadit Zuckerbergem nedávno ohlášený záměr přejít na end-to-end šifrování napříč celým Facebookem.

Důsledné zavedení šifrování by pro Facebook znamenalo nutnost výrazně změnit svůj byznys model, jelikož by nemohl pracovat s uživatelskými daty. To by sice byla dobrá zpráva pro výše popsané komplexní problémy Facebooku se soukromím, ale mohlo by to způsobit rozšíření problémů demonstrovaných podněcováním dětí k sexuální komunikaci na Instagramu.

Neomezený vládce Zuckerberg

Odchod jednoho z hlavních lidí Facebooku někteří vidí jako návrat Zuckerberga ke zcela samostatnému vedení společnosti, který je rozhodnut výrazně změnit její hlavní produkt i za cenu ztráty důležitého zaměstnance. Transformace na sociální síť založenou na šifrované individuální komunikaci se tak jeví jako vskutku velmi pravděpodobná. Ta by měla Facebooku přinést nové příležitosti pro byznys spojený se soukromými službami, jako jsou například finanční služby.

Poslední dva týdny byly pro Facebook potenciálně zásadním obdobím. Na jednu stranu se potýkal s dalšími problémy týkajícími se jeho nedodržováním soukromí uživatelů a největším výpadkem potenciálně dále snižujícím jeho důvěryhodnost, na druhou jeho šéf Mark Zuckerberg představil předpokládanou budoucnost, která se má od současnosti zásadně lišit.

Když Zuckerberga po skandálu s Cambridge Analytica vyslýchal evropský parlament, belgický zástupce Guy Verhofstadt se ho ptal, jestli chce stát v historii po boku velikánů jako Bill Gates a Steve Jobs, nebo chce zůstat v paměti jako génius, který stvořil digitální monstrum. V současnosti se stále spíše zdá, že Zuckerberg, ačkoliv možná nezáměrně, je stále blízko druhému člověku, snažíc se opravovat špatně navrženou loď s několika konstrukčními vadami uprostřed moře. Otázkou je, zda bude schopen tyto snahy naplnit a zároveň loď přestavět tak, aby zásadní opravy v budoucnu už nepotřebovala.