Fasáda InterContinentalu v Praze září novotou. Stát však zatrhl úpravy náměstí i novou zahradu

Zatímco rekonstrukce exteriéru a interiéru hotelu je náročná, s proměnou vnějšího prostoru je to – zdá se – ještě těžší. Úpravy totiž nedávno zamítlo ministerstvo.

intercontinental

Foto: TAK Architects

Hotel koupili v lednu 2019 podnikatelé Oldřich Šlemr, Eduard Kučer a Pavel Baudiš

Pokud budete projíždět po pražském nábřeží, zdálky uvidíte téměř nepatrnou, za to ale velmi důležitou změnu. Hotel InterContinental totiž dostal nový háv, o který se postarali architekti ze studia TAK, kteří měli rekonstrukci původního domu ze sedmdesátých let na starosti. A byť vypadá prakticky stejně, září přes Vltavu novotou.

„Postupně se nám daří kompletovat obvodové pláště, i když k jejich dokončení a úplnému uzavření budov hotelu zbývá ještě několik měsíců,“ uvedl pro CzechCrunch architekt Marek Tichý z architektonické firmy TAK, se kterým jsme na toto téma vedli letos v květnu rozhovor. Z velké většiny jsou hotové také sanace železobetonů.

Byť byl exteriér hotelu fatálně poškozený, z velké míry se zachoval. I tak ale museli architekti celý hotel prakticky sundat a udělat znovu. Nové jsou například i železobetonové žiletky, které tvoří svislé pásy na fasádě. Nové dlaždice musela znovu vyrobit cihlárna v Kadani.

„Když se hotel stavěl, pálilo se dost nekvalitně, každá tvarovka byla jiná. Dnes vyjede z keramických pecí jedna dlaždice jako druhá, chtít po keramické dílně, ať to dělají jako před padesáti lety, není standardní. Cihlárna v Kadani má naštěstí starou pec, která má výpal s nerovnoměrnými teplotami. To nabídlo možnost repliky vytvořit. Na fasádě tak znovu ožívá pestrá hra tónů keramického materiálu,“ popisuje v rozhovoru Tichý.

Nyní se mohou práce přesunout do interiérů. Ani to ovšem nebude jednoduché. Devadesát procent toho, co bylo v hotelu cenné, se postupně rozkradlo a rozprodalo. Architekti pak jednotlivé umělecké kusy zevnitř domu sháněli i po aukčních síní, typicky třeba instalaci Začarovaný les od Miroslava Hejného.

„Ne všechno se vrátilo, i tak si ale myslím, že se obnova povede. Byť jsme celé části stavby museli vystavět znovu, například konferenční sál nevratně poškozený během přestaveb z devadesátých let minulého století,“ zmiňuje Tichý. Na dílnách se nyní podle architekta odehrávají restaurátorské práce na dřevěných plastikách, obložení a také na sklu, především tedy na lustrech.

Intercontinental

Foto: TAK Architects

Z hotelu má být průchod k řece

Kromě samotné rekonstrukce hotelu chce investiční skupina R2G podnikatelů Oldřicha Šlemra, Eduarda Kučery a Pavla Baudiše upravit i venkovní prostor kolem InterContinentalu. Ten totiž zůstal za totality nedokončený. Nedotažený urbanismus pak způsobil, že se v místě jen málo zdržují lidé.

Jenže zatímco rekonstrukce exteriéru a interiéru hotelu je náročná, s proměnou vnějšího prostoru je to – zdá se – ještě těžší. Úpravy totiž nedávno zamítlo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Podle R2G kvůli nejasnostem ohledně definice území. Podle ministerstva není záměr v souladu s územním plánem.

R2G dříve obdrželo kladné stanovisko k úpravám od pražského magistrátu. Ten si to ale později rozmyslel, tím svůj postoj vysvětluje MMR. „Jako nadřízený orgán jsme závazné stanovisko magistrátu na jeho žádost změnili. Ministerstvo dále stanovilo, že záměr je nepřípustný z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování,“ uvedla pro CzechCrunch tisková mluvčí ministerstva Veronika Hešíková.

Úpravy veřejných prostranství se tak posouvají. Podle RTG to bude znamenat promarněnou investici nejen do zlepšení veřejného prostoru, ale i další ztráty. Společnost nyní požádá o přezkum. Bez kladného stanoviska totiž nemůže získat územní rozhodnutí. „Staroměstská brána je mnohovrstevnatým záměrem a my plně respektujeme schvalovací proces. Stanovisko ministerstva, které poukazuje na nekonzistentní metodiku v posuzování typů území, je zjevně nezákonné a zcela zmatečné,“ uvedl zástupce R2G Jakub Dyba.

Skoro sedm tisíc čtverečních metrů prostoru kolem hotelu, je na soukromém pozemku. A to včetně náměstí Miloše Formana. Patří právě R2G. Více než pětinu podle společnosti zabírají výduchy vzduchotechniky podzemních garáží, do kterých navíc už dlouho zatékalo. Jsou tu také nájezdy do garáže.

Na místo toho všeho tam chce vystavět jednu skleněnou stavbu, která kopíruje zástavbu tak, jak byla v místě před válkou. A právě ta, zdá se, zatím vadí nejvíce. Podle RTG přitom zabírá o hodně méně prostoru, než jak je tomu teď s výduchy a garážemi.

Společnost plánuje náměstí, směrem k náplavce by měla vzniknout otevřená zahrada i restaurace. Přibýt by mělo spojení přímo k řece. To všechno má napravit špatný zásah do místa. „Vlastní dům je nepochybně velmi kvalitní architekturou. Celé jeho okolí je ale katastrofa. Veřejný prostor se v místě úplně zničil. Byl to zásah, který vedl k tomu, že se postupně ztrácel celý hotel, až byl zapomenutý,“ říká Tichý.

Urbanistický zásah je podle něj také jeden z důvodů, proč InterContinental nebyl prohlášen za kulturní památku. „Jestli se má hotel vrátit do života města a do zorného pole lidí, musí se právě tohle napravit,“ míní Tichý.

Eliška Nová

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.