Fauda a James Bond v jednom. V Libanonu vybouchly tisícům členů teroristické sítě pagery

Izraelské tajné služby, které za útokem nejspíš stály, operací vyřadily několik tisíc bojovníků i spolupracovníků Hizballáhu, který Izrael ostřeluje.

Luboš KrečLuboš Kreč

pager-soldier-beirut-6

Foto: Depositphotos / Canva Pro / CzechCrunch

V Libanonu vybouchly tisíce pagerů

0Zobrazit komentáře

Aktualizováno: V Libanonu se v úterý odehrála akce, která s největší pravděpodobností vstoupí do dějin diverzních operací tajných služeb. V jeden moment tam několika tisícům lidí zničehonic vybouchla drobná zařízení, která nosili po kapsách, za páskem či v taškách a s jejichž pomocí se mezi sebou dorozumívali – šlo totiž o spolupracovníky teroristické organizace Hizballáh. Za útokem nejspíš stála izraelská rozvědka Mossad, jejímž agentům se podařilo do pagerů ukrýt výbušniny.

Hizballáh, který je úzce napojený na Írán (ostatně jedním z raněných je íránský velvyslanec), má rozhodující slovo v libanonské politice a zemi na hranici s Izraelem fakticky ovládá. Právě z jejího území podniká masivní raketové útoky a zintenzivňuje je od loňského října, kdy teroristé z příbuzného palestinského hnutí Hamás zaútočili na Izrael. Současně s tím Hizballáh nakázal svým lidem, aby omezili používání mobilů, protože se dají dobře sledovat a zaměřovat.

Místo mobilních telefonů tak členové Hizballáhu začali používat pagery, což jsou z technologického hlediska tak trochu archaická zařízení, přes která se dají posílat primitivní informace a pokyny. Využívají však jinou síť a jsou hůře sledovatelná, navíc jsou v jejich případě šifrovaná. Jenže Izraelci zřejmě vymysleli i tak způsob, jak Íránem podporovaným teroristům zkomplikovat život a komunikaci – do pagerů jim implantovali malé bomby.

Izraelské úřady se zatím oficiálně nevyjádřily, ale o roli jejich tajné služby Mossad pochybuje málokdo. Podle informací, které se objevují v izraelských médiích či na sociálních sítích, šlo o pečlivě plánovanou a několik měsíců trvající operaci.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Mossadu se podařilo hacknout pagery ještě ve výrobě, než se dostaly k Hizballáhu. Teroristé si je objednali u tchajwanské společnosti Gold Apollo, šlo celkem o pět tisíc kusů. Firma si nicméně výrobu údajně outsourcovala u dodavatele z Evropy.

Pagery, které explodovaly v kapsách a rukách zhruba více než čtyř tisíc lidí, zabily nejméně 11 spolupracovníků či činovníků Hizballáhu, několik stovek z nich je pak vážně zraněných. Arabská stanice Al Jazeera uvedla, že až 500 lidí přišlo o zrak nebo si vážně poškodilo oči. Pagery vybuchovaly hlavně v Libanonu, ale několik obětí mají i v Sýrii. Zdá se, že operace má rysy, na které jsme zvyklí spíše z filmů o Jamesi Bondovi. A tentokrát tedy smíšených s drsným izraelským seriálem Fauda.

Například arabská stanice Sky News Arabia uvedla, že podle jejích zdrojů umístili Izraelci výbušninu k bateriím pagerů a explozi vyvolali tím, že dálkově s pomocí softwaru zvýšili teplotu akumulátoru. K detonaci prý použili látku pentrit, označovanou i jako PETN, která je vysoce stabilní a vybuchuje právě při vysoké teplotě, v každém zařízení jí mělo být kolem 20 gramů. Pagery byly poměrně dlouho ve službě, Hizballáh je svým lidem rozdal už před pěti měsíci. Zpráva, kterou na ně Izraelci v úterý odpoledne poslali a která aktivovala výbušný systém, se tvářila jako anotace od nejvyššího vedení, proto měla akce takový dopad – všichni si informaci chtěli přečíst, načež jim pager explodoval v ruce či u tváře.

Hizballáh pagery ve svých nejvyšších patrech používal už dřív, snažil se tak snížit riziko, že jeho předáky Izrael zlikviduje. Teď je pravděpodobné, že se bude muset uchýlit k ještě primitivnějším, neelektronickým formám korespondence. Pro hnutí, které si zakládá na tom, jak skvěle organizované je, tohle představuje tvrdou ránu. Navíc přišlo na nějakou dobu i o stovky či tisíce lidí, kteří se budou léčit ze svých zranění. Jak píše deník Jerusalem Post, dopad to bude mít jednak na morálku, jednak na výkonnost, protože zranění jsou hlavně na tvářích a na rukách.

Duševní hygiena je pro mladé klíčová, starší je často nechápou. A firmy téma pořád ještě přehlíží

Generační rozdíly v přístupu k duševnímu zdraví ovlivňují pracovní prostředí. Otevírání tématu by přitom posílilo i produktivitu zaměstnanců.

mentalhealth

Foto: ChatGPT

Duševní hygiena je pro mladé lidi klíčová

0Zobrazit komentáře

Mladí lidé bývají občas těmi staršími vykreslováni jako takzvané sněhové vločky, které se jednak snadno zhroutí, jednak nechtějí moc pracovat. V posledních letech se i díky tomu ale do české veřejné debaty dostalo téma důležitosti péče o duševní zdraví, a to především mezi generací Z a mileniály. Ovšem i přesto, že se o něm i v médiích mluví čím dál víc, rozdíly v pohledech na něj přetrvávají. Zatímco mladí jsou duševní hygieně otevření, starší generace ji na pravidelné bázi mnohdy odmítají. A to může způsobovat třecí plochy i na pracovišti.

Podle výzkumu poradenské společnosti Deloitte, kterou má redakce k dispozici, až 36 procent mladých Čechů ve věku 18 až 27 let uvádí, že je pro ně práce zdrojem výrazné úzkosti. Důvodem bývá malá podpora ze strany vedení i nedostatek času na plnění povinností. Nejedná se ale jen o práci, co mladé trápí, řeší i problémy spojené s ekonomickou situací nebo klimatickou změnou. Právě na tyto své starosti odpovídají péčí o duševní zdraví.

„Někteří se naučili na vlnách nejistoty plout a nacházet nová svobodná řešení, která by někoho, kdo vyrůstal v méně fluidní a zároveň propojené době, ani nenapadla,“ říká pro CzechCrunch o přístupu mladší generace Jana Tylš Adámková, terapeutka psychedelické kliniky Psyon. Mladí jsou dnes podle ní zvyklejší nahlas pojmenovávat své problémy.

kids

Přečtěte si takéDuševní potíže má v Česku každé druhé dítě. Potřebná je prevenceS duševními obtížemi se v Česku potýká polovina školáků. Systém čeká na nejhorší krizi, míní odbornice

Rozdíl ve vnímání péče o duševní zdraví je mezi generacemi patrný. Podle výše zmíněného průzkumu ji starší lidé považují spíše za něco, co je třeba řešit až v krajních případech. I proto má v Česku pouze 41 procent mladých lidí pocit, že jejich zaměstnavatel bere duševní zdraví zaměstnanců vážně.

Důvodem pro jiný přístup generace Z a mileniálů je proměna jejich hodnotového žebříčku. „Mladí zvažují, jak svůj čas vybalancovat, jak dobře dělat svou práci produktivně a dlouho a jak možná pečovat nejen o své duševní, ale i fyzické zdraví s větší urgencí než generace před nimi,“ vysvětluje pro CzechCrunch ředitelka organizace Nevypusť duši Barbora Pšenicová.

Nejedná se přitom o aspekt, který by mohly firmy ignorovat. Podle Davida Batala z Deloitte, který se na novém průzkumu podílel, budou nejmladší generace pracovnímu trhu brzy dominovat. Pokud tak chce být firma konkurenceschopná, nemůže si jejich specifické potřeby dovolit přehlížet.

Duševní pohoda je věc, ze které mohou profitovat všichni.

I přesto, že se na pracovištích o duševní hygieně stále mluví málo, v širším měřítku se mladí se svými obtížemi svěřují. „Mladší generace je k psychoterapii otevřenější, protože je to více přirozená součást jejich života, kterou vidí i ve svém okolí,“ říká pro CzechCrunch Pavla Zelenáková, komunitní manažerka ve společnosti Hedepy. Ta poskytuje terapeutické služby jak jednotlivcům, tak firmám.

Podle Zelenákové chodili lidé k psychoterapeutům i dříve, jen se o tom méně mluvilo. Dnes je přitom trend posilován i třeba popkulturou, kde se téma duševního zdraví stává běžnou součástí příběhů a diskuzí. „Díky tomu mladí lidé tyto možnosti péče o sebe více vnímají a nebojí se je vyzkoušet,“ říká Zelenáková. 

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zdaleka se ale nejedná o celou mladou generaci. Na terapii podle zkušeností oslovených odborníků a odbornic dochází ti, kteří mají jak finanční, tak časové zdroje. Pro spoustu mladých ale zůstává téma péče o duševní zdraví stále tabu, čemuž by mohla pomoct právě otevřená komunikace na pracovišti.

K tomu ale zatím příliš nedochází. „Firmy obecně o téma mají zájem a stále častěji hledají více možností, jak duševní zdraví nebo well-being podpořit. Někteří ale zůstávají pouze na úrovni jednorázového školení na pár hodin a zatím nejdou dál v samotné podpoře,“ dodává Pšenicová z Nevypusť duši.

Otevírání tématu duševní hygieny by přitom podle studie Deloitte posílilo jak spokojenost zaměstnanců, tak i jejich produktivitu. To je aspekt, který si mnoho šéfů zatím neuvědomuje. „Zaměstnanec je komplexním člověkem se soukromým životem i mimo zaměstnání, které má ale na pracovní život vliv. Duševní pohoda je tedy věc, ze které mohou profitovat všichni,“ uzavírá Zelenáková.