Filip Horký: Udělali jsme chybu. Měli jsme vydavatelům lépe vysvětlit, že je s FlashNews nechceme ohrožovat

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

filiphorkyInsider

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Filip Horký, šéf produktu v Livesport News

0Zobrazit komentáře

Vysoká očekávání, globální ambice a v zádech jedna z nejúspěšnějších technologických firem, která z Česka dobývá celý svět. Když Livesport před čtrnácti dny spouštěl svůj projekt FlashNews, v butovických kancelářích a na home officech byli jeho zaměstnanci patrně připraveni na náročné týdny. Ale asi ne na takové. „Udělali jsme chybu,“ přiznává Filip Horký.

Právě osmadvacetiletý bývalý novinář přišel do Livesportu před rokem, aby se pustil do ambiciózního projektu, z něhož se později staly FlashNews. Centrum veškerého dění, kde má člověk na jednom místě najít všechny zprávy z tisíců zdrojů, které ho zajímají. Jenže projekt hned po startu tvrdě narazil. Vydavatelské domy se okamžitě vzbouřily, že jim FlashNews kradou obsah.

Nejprve se strhla velká debata na Twitteru, do níž se zapojili i zástupci největších mediálních domů, a následně přišla také oficiální reakce. „Důrazně se vymezujeme proti chování provozovatele webů flashnews.com a flashsport.cz, při kterém dochází k nedovolenému přebírání autorského obsahu, včetně neoprávněného vytěžování databáze,“ uvedlo ve svém prohlášení Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR).

Členy SPIR jsou například CNC, ČTK, Economia, Mafra, Seznam.cz či Vltava Labe Media a právě největším hráčům tuzemského mediální trhu, k nimž se veřejně připojilo i několik menších (například Info.cz či Zdopravy.cz), se fungování FlashNews vůbec nelíbilo. Dle jejich názoru služba přebírala jejich obsah v takové míře, která je zásadně poškozuje.

Princip fungování FlashNews je založen na tom, že na jednom místě agreguje informace z tisíců zdrojů, přičemž z jednotlivých webů přebírá titulek, perex a fotografii a přidává odkaz na daný web. Právě to však dle vydavatelů zásadním způsobem zasahovalo do jejich práv duševního vlastnictví a po FlashNews žádali stažení jejich obsahu.

flashnews-com

Foto: FlashNews

Proti FlashNews se vzbouřili největší vydavatelé

„Vykrádání obsahu způsobuje, že na našem obsahu profituje také provozovatel webů flashnews.com a flashsport.cz. Takové chování nese znaky nekalé soutěže a parazitování na naší pověsti. Přicházíme tak o naše čtenáře, o návštěvnost a tím i o příjmy ze zobrazené reklamy, která financuje tvorbu kvalitního obsahu,“ uvedl pro CzechCrunch mluvčí Economie Jakub Kašpar.

V tu chvíli se – opět zejména na Twitteru – rozhořela právnická přestřelka, kdy na jedné straně vydavatelé tvrdili, že mají od právníků stanoviska, že FlashNews porušují pravidla, zatímco druhá strana tvrdila, že postupuje v souladu s právem. Přestože si Filip Horký se svým týmem i nadále stojí za svým, po velkém mediálním tlaku nakonec obsah vybraných vydavatelů z aplikace FlashNews zmizel.

„Udělali jsme chybu. Nezvládli jsme hlavně komunikaci s vydavateli. Tedy s těmi, se kterými chceme od začátku jednat. Nejde jen o ty největší. Část veřejného prostoru jsme jednoduše nedokázali přesvědčit o tom, co přicházíme dělat a jak to chceme dělat,“ přiznává Horký v rozhovoru pro CzechCrunch, jehož celé znění si můžete přečíst na konci článku.

„V mém přístupu bylo příliš arogance a představ, že každý přece uvidí, že je to skvělé.“

„Čekali jsme, že ne všichni vydavatelé hned uvidí naši službu tak, jak ji vidíme my – tedy že z ní mohou profitovat, stejně jako z ní profitují uživatelé. Chtěli jsme je o tom přesvědčit, ale nečekali jsme, jak silný hlas proti nám zazní. A jak rychle,“ doplňuje Horký. Mnoho vydavatelů přitom jeden z hlavních problémů vidělo v tom, že s nimi z FlashNews před jejich spuštěním nikdo nekomunikoval.

„Zástupci projektu FlashNews nás před puštěním svého webu nekontaktovali s návrhem spolupráce,“ uvedla pro CzechCrunch mluvčí Seznamu Aneta Kapuciánová. „Komunikovali s námi, ale od samého počátku jsme jasně deklarovali, že o tento druh spolupráce nemáme zájem,“ sdělil Jakub Kašpar postoj Economie, pod níž patří například iHned.cz či Aktuálně.cz.

Byť evidentně se všemi hráči zástupci FlashNews před svým spuštěním nejednali, Filip Horký trvá na tom, že jeho cílem byla od začátku taková dohoda s vydavateli, která by dávala smysl pro pro obě strany. Způsob, jakým k tomu chtěl minimálně v některých případech dojít – tedy nejprve spustit a až pak jednat –, ale u vydavatelů zásadním způsobem narazil.

filip-horky3

Foto: Nguyen Duy McLavin/CzechCrunch

Filip Horký, šéf produktu v Livesport News

„Náš obsah bychom nechali zobrazovat na jiných portálech pouze v případě, že by s námi druhá strana podepsala licenční smlouvu, která by pro nás byla z finančního i právního hlediska výhodná,“ doplňuje za Economii Jakub Kašpar. K ničemu takovému zatím nedošlo a po několika dnech od spuštění nakonec ve FlashNews couvli a obsah vydavatelů, kteří se ozvali, stáhli.

„Nedokázali jsme vysvětlit naši vizi a i já osobně jsem v tomto selhal. V mém přístupu bylo příliš arogance a představ, že každý přece uvidí, že je to skvělé. A že ho nejdeme ohrožovat, ale že se chceme snažit dostávat k lidem věci, které by vědět měli a které třeba doposud míjeli,“ říká šéf FlashNews Horký s tím, že se již s částí vydavatelů nyní vedou jednání o možné cestě do budoucna.

Modelů, jak by taková spolupráce mohla vypadat, existuje vícero. V aplikaci FlashNews aktuálně z těch větších médií zůstávají například Deník N či CNN Prima News, ale Horký nastavený model spolupráce nechce prozrazovat. „S každým médiem jednáme individuálně, a proto bychom neradi o detailech spolupráce mluvili,“ říká a hovořit zatím nechce ani o monetizačních modelech, na jakých má být do budoucna postaveno fungování samotných FlashNews.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Souhlasili jsme s přebíráním titulku a perexu, nemáme s tím problém. Nic víc domluvené není,“ uvedl pro CzechCrunch Ján Simkanič, ředitel Deníku N. Zpravodajský portál CNN Prima News s FlashNews dle svého vyjádření o možnostech spolupráce dál jedná, ale prozatím svůj obsah ze služby nestahuje. Na spolupráci by se ve FlashNews rádi dohodli i s dalšími hráči, ale jejich reputace minimálně u těch, kteří nechali svůj obsah stáhnout, utrpěla zásadní rány.

„Aktuálně o žádné formě spolupráce s projektem FlashNews neuvažujeme, tedy nemáme ani stanovené podmínky, za jakých bychom byli ochotni náš obsah nabízet,“ říká Aneta Kapuciánová ze Seznamu, který provozuje zpravodajský portál Seznam Zprávy. Vedle něj už nyní v aplikaci FlashNews nejsou ani třeba Blesk, iHNed, Aktuálně.cz, Info.cz, iDnes či Novinky.cz.

K obviněním, že FlashNews krade obsah, Filip Horký říká, že z pohledu zobrazování obsahu třetích stran postupují stejně jako jiné služby, které jsou už dlouhé roky na trhu. Obsah třetích stran zobrazují například RSS čtečky či služba Google News, avšak každá funguje na trochu jiném principu. O rozdílech mezi RSS čtečkou a agregátorem, se mimo jiné rozepsal na Info.cz Martin Malý.

flashnews

Detail článku v aplikaci FlashNews

„Zásadní rozdíl je v tom, že RSS kanály slouží výlučně pro osobní potřebu našich čtenářů, zatímco FlashNews využívají náš autorský obsah pro komerční účely. To je však možné pouze s naším předchozím písemným souhlasem, respektive po sjednání licenční smlouvy, která určí podmínky vzájemné spolupráce,“ uvádí mluvčí Economie Jakub Kašpar.

Právě licenční smlouvu má mediální dům vydávající také Hospodářské noviny či týdeník Respekt podepsanou s Google News, které taktéž shromažďují zprávy z různých zdrojů. Kolem fungování zpravodajského agregátoru Googlu ostatně také byly velké spory, které současné dění kolem FlashNews v mnohém připomínají a navíc stále probíhají.

Jeden podstatný rozdíl, který zmiňují i mnozí vydavatelé, tu ovšem ve fungování Google News a FlashNews je vidět hned „na první klik“. Zatímco služba Googlu zobrazí jen titulek (případně s fotkou) a při kliknutí odkáže rovnou na daný web, na FlashNews je mezikrok v podobě další stránky, kde je navíc i perex – až tam se může uživatel prokliknout na původní zdroj zprávy.

knihobot2

Přečtěte si takéAby se na přečtené knihy neprášilo ve sklepě. Knihobot je moderní antikvariát 21. století a míří na tržby 50 milionůAby se na přečtené knihy neprášilo ve sklepě. Knihobot je moderní antikvariát 21. století a míří na tržby 50 milionů

Tady se pak debata vrací zpět k budoucí monetizaci FlashNews, která je zatím zahalena tajemstvím. Jednou z variant je například oblepení (nejen) této stránky s detailem článku reklamou, na níž by vydělával pouze provozovatel FlashNews (společnost Livesport News patřící Livesportu), byť by to bylo i díky obsahu jiných vydavatelů. A těm se to nelíbí.

Ve FlashNews uživatelé nenajdou jen zprávy z největších zpravodajských serverů, čerpat mohou i ze sociálních sítí, úředních vývěsek obcí, webů sportovních klubů či ministerstev. Z více než deseti tisíc zdrojů představují média prý jen desetinu, ale bez těch největších zpravodajských serverů, které denně sledují miliony lidí, by byla funkčnost FlashNews značně omezena.

„I teď se na FlashNews dostanete k obrovskému množství informací ze světa, z domova nebo třeba i z bulváru. To ale pochopitelně neznamená, že by nebyla spolupráce s co nejširším portfoliem vydavatelů důležitá,“ přiznává Filip Horký. Rozhovor v celém znění, na jehož otázky odpovídal šéf FlashNews po e-mailu, najdete níže. Potvrzuje v něm mimo jiné to, že změny se dotknou také podobně fungující služby FlashSport, která byla spuštěna před několika měsíci.

FlashNews má za sebou pořádně horké dva týdny. Když jste službu spouštěli, čekali jste, že může něco podobného nastat?
Čekali jsme, že ne všichni vydavatelé hned uvidí naši službu tak, jak ji vidíme my – tedy že z ní mohou profitovat, stejně jako z ní profitují uživatelé. Chtěli jsme je o tom přesvědčit, ale nečekali jsme, jak silný hlas proti nám zazní. A jak rychle.

Tak hlasitý odpor nás překvapil i z toho důvodu, že na té úplně základní věci – tedy, že zobrazujeme jen krátký úryvek textu a celý článek je vždy k dispozici na cílovém webu – není nic nového a obdobné služby už mnoho let na trhu fungují. A podobně silné vyjádření emocí vůči nim jsme nezaznamenali.

Udělali jste chybu?
Udělali. Nedokázali jsme naši vizi k vydavatelům správně komunikovat. Nepovedlo se nám vysvětlit klíčovým hráčům na trhu, že nepřicházíme jako jejich konkurenti, ale jako někdo, kdo s nimi chce spolupracovat. A kdo chce zároveň dostávat obsah z desítek tisíc zdrojů k relevantním uživatelům.

Stačí si uvědomit, jak spousta z nás doposud na internetu funguje. Jdete na jeden, dva weby, na kterých si projedete, o čem zrovna píšou, a možná si něco přečtete. Jenže „internet“ taky může být spousta velmi zajímavých stránek, které publikují jenom o tom úzkém výseku vaší záliby. A vy byste se o něčem takovém bez FlashNews dozvídal daleko komplikovaněji.

Co se přesně ve FlashNews dělo a proč jste se nakonec rozhodli největší vydavatele z platformy odstranit?
Jak jsem říkal, nezvládli jsme hlavně komunikaci s vydavateli. Tedy s těmi, se kterými chceme od začátku jednat. Nejde jen o ty největší. Část veřejného prostoru jsme jednoduše nedokázali přesvědčit o tom, co přicházíme dělat a jak to chceme dělat. Když odhlédnete od toho, co FlashNews přináší navíc, tak například z pohledu zobrazování obsahu třetích stran postupujeme stejně jako jiné služby, které jsou už dlouhé roky na trhu.

To jsme ale nedokázali vysvětlit a i já osobně jsem v tomto selhal. V mém přístupu bylo příliš arogance a představ, že každý přece uvidí, že je to skvělé. A že ho nejdeme ohrožovat, ale že se chceme snažit dostávat k lidem věci, které by vědět měli a které třeba doposud míjeli. K téhle chybě jsme se museli postavit. Vydavatele, kteří vyjádřili nesouhlas s tím, že jsou mezi našimi zdroji, jsme z FlashNews odstranili. A chceme s nimi jednat – s částí už jednáme –, jaká je možná cesta do budoucna.

filip-horky5

Foto: Nguyen Duy McLavin/CzechCrunch

Filip Horký, šéf produktu v Livesport News

Dopředu jste byli domluvení například se CNN Prima News a Deníkem N, ti na platformě zůstávají? Jak je nastavená vaše spolupráce se CNN Prima News a Deníkem N?
S každým médiem jednáme individuálně, a proto bychom neradi o detailech spolupráce mluvili.

Jak to vypadá s dalšími vydavateli? Dokážete se domluvit?
Já věřím, že se nakonec dokážeme domluvit s drtivou většinou vydavatelů. Určitě mohu slíbit, že pro úspěch těchto jednání uděláme maximum.

Víte už teď, že někdo na vaší platformě prostě nebude?
Dosud se nestalo, že bychom od některého z vydavatelů, se kterým se chceme dohodnout, dostali rezolutní odpověď ve smyslu: „Je úplně jedno, co nabízíte a co děláte, na tohle vám nikdy nepřistoupíme.“

Ozvali se ještě další hráči, kteří v tom vidí problém?
Všechny, kteří se aktivně ozvali a vyjádřili svůj nesouhlas s tím, že jsou ve FlashNews zahrnuti, jsme vyřadili. Tohle je jenom jedna část toho, co je nyní vidět. Na druhé straně evidujeme desítky žádostí od vydavatelů a zdrojů, kteří ve FlashNews nejsou a mají zájem tam být. Komunikujeme s nimi a ve chvíli, kdy se domluvíme na tom, jak bude spolupráce vypadat, tak je přidáváme.

Tvrdíte, že největší vydavatele nutně nepotřebujete, ale pokud by na platformě dlouhodobě nebyli, nebude to pro spoustu uživatelů problém, protože právě tento obsah vyhledávají?
I teď se na FlashNews dostanete k obrovskému množství informací ze světa, z domova nebo třeba i z bulváru. To ale pochopitelně neznamená, že by nebyla spolupráce s co nejširším portfoliem vydavatelů důležitá. Budování a rozvíjení FlashNews by bez těch největších bylo určitě o něco náročnější a trvalo by déle. Ale jeho podstatu – tedy ulehčení uživatelům, aby se dostali ke všem informacím, které je zajímají a které skutečně ovlivňují jejich život – to nijak nemění.

Síla FlashNews nezávisí na konkrétním vydavateli – naší misí je dát dohromady maximální možný počet zdrojů informací a umět je uživateli nabídnout. On sám se pak má rozhodnout, jaké zdroje konzumovat chce a jaké ne. Jaká témata ho třeba nezajímají a nechce o nich dostávat informace. To jsou věci, které se často objevují v diskuzích – lidé třeba nechtějí, aby na ně vyskakovaly články o vraždách nebo dopravních nehodách. U nás budou mít možnost, jak se tomu vyhnout.

Řeší se kradení obsahu, fotek apod. Vy tvrdíte, že dodržujete zákon, vydavatelé tvrdí, že ho porušujete. Původně jste s tím chtěli dojít až k soudu, nakonec jste ale couvli dřív. Neměli jste tedy pravdu?
K soudu jsme s tím dojít nechtěli. Ne proto, že bychom se báli, že FlashNews něco porušují – i teď si stojíme za tím, že jsou absolutně v souladu se současným českým a evropským právem. Zobrazujeme jen omezenou část článku a jeho celé znění je vždy k dispozici až na cílovém webu, kde ho vydavatel plně monetizuje. Z naší strany tak nedochází k žádnému poškozování jeho příjmů. Naopak fungování FlashNews v prvních dnech ukázalo, že si lidé díky nám hledají cestu na weby, na které by jinak nedošli.

Nechtěli jsme ale nikoho přesvědčovat o našem pohledu až u soudu. Naší hlavní ambicí bylo a musí být obhájit svou vizi projektu FlashNews před partnery u jednacího stolu.

Jak by vlastně měl vypadat budoucí byznys model za FlashNews, který jste chtěli teprve rozvíjet?
O tom bych v téhle chvíli mluvit nechtěl, omlouvám se.

Vlna kritiky se přenesla vedle FlashNews také na FlashSport. Bude se měnit i jeho fungování?
Ano, bude. Ten příběh se stále vyvíjí, myslím, že nemá smysl sdílet nějaké závěry, dokud nejsou finální.

Livesport

Česká technologická společnost, která patří mezi největší světové poskytovatele výsledků,…

Klíčoví lidé

martin-hajek

Martin Hájek

Partner

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Aby se na přečtené knihy neprášilo ve sklepě. Knihobot je moderní antikvariát 21. století a míří na tržby 50 milionů

knihobot2Story

Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch

Zakladatelé Knihobotu David Gazdoš, Pavel Pekař a Dominik Gazdoš

0Zobrazit komentáře

Kniha není mrtvé médium a četba pro mnohé zůstává nepostradatelnou součástí života. Co ovšem dělat s titulem, který byl dočten do posledního řádku? Nabízí se jej umístit zpět do knihovny s tím, že se k němu čtenář třeba časem opět vrátí. V mnoha případech se tak ale nestane a na knihy pomalu usedá prach. Pak nastává ideální čas vrátit knihu zpět do oběhu, a to třeba přes platformu Knihobot.

Projekt založený Dominikem Gazdošem ztělesňuje antikvariát 21. století, který jde na spoustu věcí od lesa. Daří se mu tím zachránit obrovské množství výtisků před zbytečnou zkázou, protože použité knihy nemají vůbec jednoduchý život. I to poznáte v holešovickém sídle Knihobota, kam jsme se vypravili.

„V Česku se prodá asi 20 až 30 milionů knih za rok, ale v antikvariátech se jich prodá jen kolem půl milionu,“ vysvětluje Dominik Gazdoš a naráží na fakt, že většina knih zůstává uvězněna v knihovnách, případně si „užívá“ pobytu ve sklepích. Důvodů, proč se tak děje, je podle něj hned několik.

knihobot6

Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch

Na první pohled to může vypadat jako čistý chaos, ve skutečnosti se však jedná o naprosto organizovaný systém

Ten největší spočívá v nepříliš motivujícím přístupu antikvariátů, které vyžadují, aby se k nim knihy nosily jen v určené hodiny. Svazky jsou často přebírány s příslibem, že co nevidět budou všechny tituly oceněny a peníze vyplaceny. Po třech týdnech zazvoní telefon s tím, že si má prodejce pro svou banánovku s knihami přijet zpět.

Z celé odevzdané knihovny je prodejných jen pár kusů, za které je navíc nabídnuta částka, jež se nevyrovná ani nákladům spojeným s dopravou. Nějak tak vypadá zcela běžná praxe, kvůli které lidé raději odnesou literaturu rovnou do sklepa v naději, že by možná jednou mohly jejich děti dostat chuť si něco z toho přečíst. Jak ale upozorňuje Dominik Gazdoš, tím se knihy odsuzují k jisté smrti a nezájmu.

Třičtvrtě hodiny navíc

Když vstoupíte do holešovické pobočky Knihobota, celkem rychle vám dojde, že to rozhodně není jen tak ledajaký antikvariát. Dominik Gazdoš tam spolu se svým bratrem Davidem, kamarádem Pavlem Pekařem a několika dalšími zaměstnanci předvádějí něco, co by se dalo charakterizovat jako antikvární kaizen.

Za japonským pojmem kaizen se ukrývá označení pro postupy zefektivňující proces výroby a řízení podniku, což se v případě Knihobotu zhmotňuje do nejrůznějších, svépomocí vyráběných řešení, které usnadňují a urychlují řadu procesů.

Pro demonstraci nám může posloužit ředitelský stůl Dominika Gazdoše. Ten se nachází v malém výklenku za regály, v nichž má Knihobot uskladněných aktuálně přibližně 40 tisíc výtisků, přičemž každý měsíc jich 15 tisíc zmizí a 15 tisíc přibude.

knihobot3

Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch

Místo, kam se nevejde ani banánová krabice, je perfektním místem pro šéfa celého Knihobotu

Pod pracovní deskou jeho velína se nachází odpadkový koš, umístěný až v zadní části stolu. Při vyhazování odpadků je proto nutné se sehnout, natáhnout ruku, vyhodit odpadek a zase se vrátit do výchozí polohy. Tento proces by běžně zabral dvě vteřiny, nikoliv však v případě Dominika Gazdoše. K jeho odpadkovému koši vede nakloněná lepenková roura ústící u čelní hrany stolu. Do ní se odpadek bez pohybů navíc vloží a rychle sjede až do koše.

Jednoduchý mechanismus dokáže ušetřit přibližně 1,5 vteřiny. Pokud by Gazdoš denně vyhodil šest odpadků, ušetří tím denně 9 vteřin času. Knihobot má otevřeno každý den, což znamená, že za týden ušetří minutu a za rok více než 45 minut. To se může zdát jako naprostá časová malichernost, ale jedná se o 45 minut, během kterých lze udělat spoustu užitečnějších věcí než jen vyhazovat odpadky do koše. A přesně to je kaizen. Ovšem v případě Knihobotu to lepenkovou rourou teprve začíná.

50 milionů mezi řádky

Své podnikání rozjel Gazdoš ještě coby student střední školy. „Snažil jsem se být co nejsamostatnější a také se mi úplně nedařilo studijně,“ vysvětluje dnes s úsměvem sedmadvacetiletý podnikatel. Proto si před osmi lety otevřel vetešnictví, díky kterému si začal postupně uvědomovat, že tím nejlepším artiklem jsou jednoznačně knihy.

„Uvědomil jsem si, v jakém stavu se trh s použitými knihami nachází, že těch pár přeživších antikvariátů se prostě moc nesnaží a zákazník je pro ně spíš nepřítel. Napadlo mě, jak to změnit,“ dodává. Pustil se proto do budování moderního antikvariátu, který do zkostnatělého oboru přináší svěží vítr.

„Nemají nás příliš rádi. A hlavně nám vůbec nevěří, že dokážeme generovat taková čísla,“ říká s úsměvem Pavel Pekař. Naráží tím nejen na oněch 15 tisíc knížek, které Knihobot měsíčně vrátí zpět do oběhu, ale také na finanční obrat. Ten Gazdoš pro tento rok odhaduje na přibližně 15 milionů korun s tím, že v příštím roce by to díky řadě inovací mohlo být už 50 milionů.

knihobot8

Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch

Mistři kaizenu, kteří dávají knihám druhou šanci na život

Tím se dostáváme k černé magii, které se – v očích konkurence – Knihobot oddává. Spočívá ve snaze přiblížit proces přijímání a prodeje použitých knih co možná nejblíže moderním společnostem, kterým nejsou cizí pojmy jako automatizace, čárové kódy či kurýrní služby.

Moderní postupy jako černá magie

Celý byznys Knihobotu je složen ze dvou částí. První spočívá v získávání knih od lidí, což musí být ve vyváženém poměru vůči druhé části, kterou je jejich prodej, tedy vůči poptávce. V případě disbalance by byl knih nedostatek, případně nadbytek. Udržet si tuto rovnováhu je jedním z největších úkolů, jelikož přicházející knihy lze regulovat jen velice omezeně.

Zároveň je také velmi těžké rozhodovat, které knihy má ještě smysl poslat dál a které nikoliv. Zde Dominik Gazdoš upozorňuje, že knihy ležící ve sklepě či na půdě, byť jen jediný týden, degradují takovou rychlostí, že jsou většinou neprodejné.

To Knihobot rozpoznává už z fotek knih, které mu majitel knih posílá na úplném začátku spolupráce. Pokud se knihy na fotkách jeví v pořádku, má možnost buď knihy odvézt na pobočku Knihobotu, případně za ním Knihobot pro knihy zašle na vlastní náklady kurýra. Následně knihy projdou pod rukama nevolníků.

knihobot2

Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch

3D tisk, čárové kódy, vlastně vyvíjený software. Knihobot zkrátka není tradičním antikvariátem

Ne, že by tímto stylem pánové se zlínskými kořeny častovali své zaměstnance, ale označují tak pulty, které si Knihobot vytvořil. Opět ve jménu absolutního kaizenu. Tyto pulty, pojmenované Boris, Ivan, Oleg a Artyom, umožňují obsluze ve velmi rychlém sledu knihu nafotit, zanést ji do databáze a určit její cenu.

Fotky se pořizují pomocí speciálních nožních pedálů a fotoaparáty jsou pomocí redukcí vytištěných na vlastnoručně sestavené 3D tiskárně napájeny přímo ze zdroje, aby se nemusela neustále měnit baterie. Systém vytvořené fotky dokáže sám automaticky ořezat a poslat do systému spolu s tiráží převedenou do textové podoby.

Proto je Knihobot schopen i přes tak velký počet přijímaných knih nabídnout kupujícím možnost prohlédnout si kvalitu knihy hned na několika snímcích. Také další procesy jsou automatizovány a týká se to i cenotvorby.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kniha zanesená do systému totiž dostane svou cenu na základě scrapingu cenových databází daného titulu, což má zaručit ty nejférovější podmínky pro prodávajícího. V ten moment je kniha připravena k prodeji a čeká na svého kupce. Pokud se nepodaří knihu za stanovenou cenu prodat do jednoho měsíce, může její cena začít být s každým měsícem snižována.

„Uplatňujeme princip tzv. holandské aukce, která se mi za ty roky osvědčila jako nejlepší pro udržení co možná nejvyšší ceny,“ vysvětluje Dominik Gazdoš a nahlas přemýšlí, že by tento systém mohl být ještě dynamičtější a cena by se v budoucnu mohla měnit již po čtrnácti dnech.

Dobrý byznys pro všechny

V momentě, kdy si knihu někdo přidá do košíku a klikne na dokončení objednávky, je pomocí čárového kódu v regálu vyhledána a míří na zabalení. Zde pomáhá další „kaizen udělátko“ made by Knihobot. Jde o vyřazený letištní kiosek původně určený pro tisk letenek, který dnes tiskne štítky lepené na balíky. Ani ten na první pohled nevypadá jako nějaká high-tech záležitost, ovšem jak zdůrazňuje Pavel Pekař, „je jedno, jak to vypadá, hlavně, že je to efektivní“.

knihobot5

Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch

Nevolníci, tedy pulty, které umožňují rychlé zanášení přijatých knih do nabídky Knihobotu

Čárové kódy, kiosky na tisk štítků či systém rychlého focení a nahrávání nabízených knih nejsou tou největší inovací, na kterou lze v Knihobotu narazit. Tu největší představuje vlastní účetní systém, který si pánové taktéž vytvořili Knihobotu na míru, jelikož jim ani nic jiného nezbývalo.

„Na trhu neexistuje žádný produkt, který by byl schopen zpracovávat účetnictví použitého zboží v takových objemech. Sice to není nijak zvlášť cool, ale tohle je naše vůbec největší inovace,“ vysvětluje Dominik Gazdoš.

s-kostkami-v-ruce-polacek-min-min-1

Přečtěte si takéČekal 10 let, než budou lidé na jeho chytré kostky pro ovládání domácnosti připraveni. Teď s nimi jde do světaČekal 10 let, než budou lidé na jeho chytré kostky pro ovládání domácnosti připraveni. Teď s nimi jde do světa

Výdělek z prodaných knih si majitel knih a Knihobot mezi sebou dělí v poměru 60 ku 40, v čemž Gazdoš vidí tu vůbec největší disrupci. „Klasický antikvariát běžně vyplácí přibližně deset procent, my celých 60,“ vysvětluje. Navíc jen málokterý antikvariát má skutečný zájem na tom, aby přijal co možná největší množství nabídnutých knih, což Knihobot má.

Pomáhá mu v tom i částka 29 korun, která je stržena z vyplácené sumy za každou prodanou knihu. „Knížka, která se prodá třeba za 60 korun, je pro nás v podstatě ztrátová. Proto musí být tento poplatek, abychom mohli poslat do oběhu téměř vše, co je v perfektním, či skoro perfektním stavu,“ vysvětluje Pavel Pekař.

knihobot10

Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch

Pokud se knihy nedaří prodat, stačí je srovnat podle barvy a nabídnout je jako stylový designový prvek

Standardní objednávky obsahují jednu či dvě knihy. „Občas se ale stane, že si někdo objedná i knih padesát,“ usmívá se Gazdoš. Vůbec nejlépe se prodávají knihy staré maximálně patnáct let a také úplně nová vydání. U knih starších třiceti let je problém především s beletrií, v kurzu jsou naopak úzce zaměřené knihy, například z technických oborů.

Těm vyloženě neprodejným se snaží Knihobot vyhýbat, ovšem tu a tam se do jeho sítí nějaký problematický titul zachytí a nikdo jej nechce ani za symbolických 10 korun. Ani v ten moment nad ním však Dominik Gazdoš neláme hůl. V poslední době je totiž velkým trendem seřazovat knihovnu podle barev hřbetů knih. Knihobot proto z neprodejných knih vytváří malý kus duhového umění, které následně prodává například hotelům toužícím po netradiční výzdobě svých interiérů.

Expanze a stovky milionů

Knihobot v současné době roste raketovým tempem. S tím souvisí potřeba postavit více nevolníků, zaměstnat více pracovníků a také zajistit větší prostory. Jejich hledání je ovšem náročné, jelikož je nutný dostatečně velký prostor bez příček, pro který by mohl být Knihobot vlajkovým projektem.

„Věřím, že vhodných prostor je hodně, jenom se prostě nedostávají do nabídky, protože doposud byly nepronajatelné,“ míní Dominik Gazdoš. Pokud se podaří takové prostory najít, může se podle něj roční obrat Knihobotu dostat i na stovky milionů korun.

knihobot4

Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch

Aktuálně má Knihobot na svém skladu přibližně 40 tisíc titulů

Pak ale nutně narazí na přirozené růstové bariéry v podobě počtu vydávaných knih a množství čtenářů. Proto bratři Gazdošové spolu s Pavlem Pekařem již pomalu přemýšlejí o expanzi. Primárním cílem by mělo být Německo. V Česku je stále relativně velké množství německy psaných knih a navíc má náš soused podobnou „knižní kulturu“, což se nedá říci například o anglicky mluvících zemích přeplněných paperbacky.

Nápadů mají tito mistři knižního kaizenu celou řadu. Například na malé kiosky umístěné třeba na nádražích, do nichž by mohly být knížky odevzdány hned po jejich přečtení. Na podobné projekty je zatím ještě čas. Aktuálním úkolem Knihobotu je edukovat čtenáře, aby se nebáli knihy okamžitě posílat dál, a změnit dynamiku celého trhu s použitými knihami, kam se díky tomu mohou dostat i ty knihy, které v životě nikdy nikdo nepřečetl.