Filtrovaná voda startupu Lokni chce vytlačit jednorázové PET lahve. Chystá se i do veřejného prostoru

Projekt Martina Václavíka začal zásobit filtrovanou vodou české univerzity, nyní se chce více dostat k širší veřejnosti i do domácností.

lokni-martin-vaclavik-2

Foto: Lokni

Martin Václavík, šéf startupu Lokni

0Zobrazit komentáře

Firma Lokni se na domácím trhu objevila v roce 2017. Její zakladatel a šéf Martin Václavík chtěl nabídnout alternativu k balené vodě v podobě automatů na filtrovanou vodu, s čímž začal v kampusech vysokých škol. První „filtromaty“ se objevily na ČVUT v Praze a postupně se rozšířily i do dalších 53 fakult českých univerzit, díky čemuž se v průběhu šesti let mělo podařit ušetřit přes devět milionů PET lahví. Letos se Lokni plánuje více rozkročit i do veřejného prostoru, například do center větších měst, na letiště nebo terminály dálkové hromadné dopravy, a chystá také řešení pro filtrovanou vodu pro domácnosti.

„Jen v Česku se ročně prodá výrazně přes 900 milionů litrů čisté balené vody, což představuje neskutečné množství jednorázových plastových obalů. Naším cílem je, aby se balené vody postupně prodávalo co nejméně. A tím se množství plastových obalů snížilo,“ říká o motivaci za projektem Václavík. A ukazuje se, že Češi alternativu k balené vodě oceňují, jelikož tržby startupu se loni dostaly k 10 milionů korun.

Na kampusech vysokých škol Lokni vydělává primárně na příspěvcích od partnerů, kterými jsou často i velké komerční firmy – ty se v rámci plnění svých ESG závazků a povinností začaly podílet na provozu tohoto projektu výměnou za reklamní prostor na LCD panelech umístěných na automatech a v mobilní aplikaci Lokni, kterou aktuálně používá 55 tisíc uživatelů.

Partneři v drtivé většině případů kompletně nebo z větší části hradí provoz univerzitních automatů, studenti si tak točí do vlastních lahví filtrovanou vodu zdarma.

lokni-nahled

Foto: Lokni

Českému startupu Lokni se prý podařilo ušetřit přes devět milionů PET lahví

Na rozdíl od vysokých škol není voda z automatu v rámci veřejné sítě zdarma, ale uživatel za ni platí v mobilní aplikaci na bázi měsíčního nebo ročního předplatného. Technicky jde ale o stejné automaty jako v kampusech vysokých škol, které vznikly ve spolupráci s českými technickými univerzitami a které jsou schopny obsloužit tisíce lidí denně.

„Do budoucna připravujeme rovněž automaty, které budou umět přijímat platební karty bez nutnosti předplatného nebo registrace v mobilní aplikaci – bude tedy možnost platit i za jednorázový odběr,“ dodává Václavík. Řešení nabízí Lokni také přímo firmám do kanceláří, kde mohou automaty či centrálními filtračními jednotkami nahradit klasické výdejníky s pitnou vodou v podobě plastových barelů, ve kterých voda dlouhou dobu stojí a ztrácí na kvalitě a nezávadnosti.

Když je totiž voda balená v plastu, ať už v malé lahvi, nebo ve velkém barelu, mohou se do ní uvolňovat mikročástice umělého materiálu nebo plastifikátory, rovněž se může kazit růstem bakterií. Přístup k filtrované vodě tak může populaci této kontaminace zbavit, případně ji alespoň omezit. Automaty Lokni fungují na principu kombinace ošetření vody UV světlem, které likviduje bakterie a mikroorganismy, a čištění přes filtry z aktivního uhlí. Ty odstraní z vody veškeré nežádoucí chutě a pachy včetně chloru a zároveň ji zbaví všech částic a nečistot větších než 0,2 mikronu, které se v běžné kohoutkové vodě nachází.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nutno ale podotknout, že kvalita kohoutkové vody je u nás nadprůměrná. Problémem v Česku je spíše zastaralé vodovodní potrubí. „Snažíme se vrátit lidi zpět k vodovodní vodě a omezit nesmyslnou přepravu té balené. Proto jdeme cestou dofiltrování kohoutkové vody v místě spotřeby, což je současný světový trend. Z dobré vody tak uděláme vodu špičkovou, která má vynikající chuť i chemické vlastnosti. Kromě zdraví a ekologie je zásadním plus také cena – za filtrovanou vodu lidé zaplatí jen zlomek ceny balené vody. A v mnoha případech ji mají zdarma,“ doplňuje Václavík.

Letos se chystá Lokni spustit třetí model filtrační stanice – HomeKit pro domácnosti, do kterého promítne veškeré znalosti a zkušenosti včetně zpětné vazby od dosavadních uživatelů. Přesnou cenu zatím Václavík nechce prozradit, ale mělo by jít o jednorázovou investici v hladině nižších tisíců korun. Následně bude stačit měnit pouze filtry, a to přibližně jednou za šest měsíců. I díky tomuto řešení letos Lokni cílí na tržby 17 milionů korun a do pěti let by chtěla firma získat 1–5 procent ze současného objemu trhu balených vod.

„Nic na naší snaze nezmění ani plánované zálohování, protože při vysoké kvalitě veřejné vody v Česku není důvod vodu vozit kamiony, balit ji do plastů a skladovat. Proto chceme motivovat lidi, aby pili obyčejnou zdravou vodu a snížili tak dopad plastových odpadů na životní prostředí,“ uzavírá Václavík.

Student navrhl rakve pro domácí mazlíčky z mycelia. Získal za to cenu za udržitelný design

Kombinovaný znak alfy a omegy na rakvích i urnách značí nejen koloběh života, ale také návrat živin do ekosystému.

Eliška NováEliška Nová

rakve-z-mycelia

Foto: Reborn Design

Rakve z mycelia pro domácí mazlíčky vyhrály cenu Reborn Design

0Zobrazit komentáře

V Nizozemsku navrhl designér Bob Hendrix rakev, která je vyrobená z mycelia. Taková rakev desetkrát rychleji rozloží tělo, spolu s myceliem se pak takhle navrací do půdy potřebné živiny. Projektem se inspiroval český student Fakulty architektury Vojtěch Vydržel, který navrhl v rakvích z podhoubí pohřbívat domácí mazlíčky. V úterý za to získal cenu Reborn Design.

Soutěž vybírá ty nejlepší nápady, které jsou designové a ekologické k tomu. Do letošního ročníku se přihlásila skoro stovka studentů ze sedmi univerzit. Vítězové jsou ve čtyřech kategoriích, projekt Mykofin, který přichází s nápadem „houbových“ rakví pro zvířata, byl nejlepším v kategorii Experimentální design z mycelia, získal ale také cenu veřejnosti.

Vydržel se svým projektem míří na chovatele domácích zvířat, kteří hledají, jak se důstojně, ale zároveň šetrně a ekologicky rozloučit se svými mazlíčky. „Využití mycelia na rakve mi přijde jako správná cesta, jakým způsobem zužitkovat specifické vlastnosti materiálu a jak zároveň snížit dopad pohřebního průmyslu na životní prostředí. Rozhodl jsem se proto zaměřit na to, jakým způsobem by se takové využití dalo implementovat i v Česku. Dobrým začátkem, jak tento způsob pohřbu rozšířit do povědomí, jsou pohřby domácích mazlíčků. Lidé by tak mohli mít příležitost, jak se s takovou alternativou seznámit dřív, než by se odhodlali do rakve z mycelia uložit své zesnulé,“ uvádí Vydržel ve svém projektu.

Domácího mazlíčka má podle studenta doma asi 57 procent českých domácností. Rakev z mycelia by pak mohla být zajímavá možnost až pro třetinu chovatelů, kteří si podle veterináře Martina Otáhala berou svá zvířata domů na soukromý pohřeb. Další třetina pak svá zvířata nechává zpopelnit. Z toho podle studenta vyplývá, že stejně jako zpracování rakve je také důležité zpracování urny.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vydržel navrhl rakve z mycelia v několika velikostech, podle typu zvířete. Nahoru jim umístil kombinovaný znak alfy a omegy, který odkazuje nejen na počátek a konec, na koloběh života, ale symbolizuje také funkci, kterou mají rakve plnit, a to je navrácení živin do ekosystému. Urny je pak možné uchovat v suchu při pokojové teplotě zhruba rok. Pak by se měly zakopat do země.

„Už při hlasování o cenu veřejnosti rezonoval projekt Mykofin. Rakve pro zvířecí mazlíčky poutaly pozornost během výstavy na Fakultě architektury. Je to ukázka projektu, který propojuje neotřelý materiál s novou funkcí a poptávkou spotřebitelů,“ uvádí spoluzakladatelka Reborn Design Jitka Hvězdová.

exec-final

Přečtěte si takéČupr, Šejdová a Hajduček ukazují, jak budovat byznys s vizíČupr, Šejdová, Hajduček. Navzdory tržním turbulencím ukazují, jak budovat byznys s dlouhodobou vizí

V další kategorii, Recyklovatelný stavební materiál, uspěla Barbara Rakovská s akustickými panely Wavy Pebble. I ten přitom pracuje s podhoubím, má jít totiž o experimentální design z mycelia, který využívá sádrokarton. V kategorii Odpad z 3D tisku zvítězila Tereza Johnová. Ta vytvořila různé materiály na výrobu pingpongového stolu i pálek. Poslední úspěch v kategorii Recyklovaný PET slavila Karolína Petřeková, která vyrobila festivalový stolek, jenž zároveň funguje jako pomůcka na přenášení nápojů.

Hlavními partnery Reborn Design jsou výrobce 3D tiskáren Prusa Research nebo developer Skanska. Partnerem je také Fakulta architektury ČVUT nebo IKEA. „Propojení designu s principy cirkulární ekonomiky má velký potenciál přispět k větší udržitelnosti, a to zvláště ve stavebnictví. Věříme, že cirkulární přístup by měl začínat už na začátku plánování projektů,“ říká k tomu manažerka Skansky pro udržitelnost Eva Nykodýmová.