Fixní, snímací, neviditelná. Jak správně pečovat o různé druhy rovnátek a jak o zubní implantáty?

Rovnátka i zubní implantáty vyžadují specifickou péči. V dalším díle série o dentální hygieně ukážeme, jak se o ně starat a předejít tak komplikacím.

dental-3

Foto: Filip Houska/CzechCrunch

Jak pečovat o rovnátka či implantáty?

0Zobrazit komentáře

Péče o zuby je běžnou součástí denní hygieny, pokud ale máte rovnátka nebo zubní implantáty, je nutné věnovat jí mnohem větší pozornost. Ortodontická léčba i náhrada zubů pomocí implantátů přináší řadu zdravotních i estetických výhod, zároveň to ale znamená specifickou péči, aby byly zuby i dásně dlouhodobě zdravé. Jak na to? To rozebíráme v dalším díle série o dentální hygieně, tentokrát s dentální hygienistkou Lenkou Velebilovou. 

Ortodontická léčba není jen estetickou záležitostí – správné postavení zubů pomáhá totiž předcházet třeba problémům s čelistním kloubem, obtížím s výslovností nebo nežádoucímu opotřebení skloviny. „Cílem ortodontické léčby je dosáhnout optimálního uspořádání zubů a čelistí, což vede i k lepšímu estetickému vzhledu, zlepšení funkce kousání a žvýkání a zlepšení celkového zdraví ústní dutiny,“ vysvětluje dentální hygienistka Lenka Velebilová.

Podle té může léčba u dospělých trvat déle než u dětí a dospívajících, protože jsou jejich kosti už plně vyvinuté – i to je ale individuální. „Americká asociace ortodontistů doporučuje, aby první ortodontické vyšetření proběhlo kolem sedmého roku dítěte,“ vysvětluje Velebilová s tím, že v Česku návštěva ortodontisty probíhá na základě doporučení praktického zubního lékaře, který si všimne problému. Rovnátka pak existují hned v několika variantách, které se liší způsobem upevnění i úrovní komfortu při nošení.

Snímací rovnátka

Snímací rovnátka se používají hlavně u dětí, a to primárně k lehčím úpravám. Jejich výhodou je, že se nosí jen několik hodin denně nebo přes noc a lze je kdykoliv sundat. Vyžadují ale disciplinovanost pacienta, protože pouze jejich pravidelné nošení podle doporučení ortodontisty zajistí požadovaný efekt. 

Péče o snímací rovnátka zahrnuje čištění měkkým kartáčkem a jemnou pastou nebo speciálními tabletami. Důležité je také uchovávání v čistém, větratelném pouzdře, aby se zabránilo jejich kontaminaci nebo mechanickému poškození. Před jejich nasazením je pak vždy důležité si vyčistit zuby. 

Fixní rovnátka

Fixní rovnátka jsou pak nejběžnějším a nejúčinnějším způsobem ortodontické léčby, protože umožňují přesné a kontinuální posouvání zubů do správné polohy. Mohou být kovová nebo keramická, přičemž keramická varianta je méně nápadná. 

„Na oblast rovnátek je třeba používat speciální ortodontický kartáček, jednosvazkový kartáček na dočišťování kolem zámečků a drátků a mezizubní kartáček s individuálně vybranou velikostí,“ doporučuje Velebilová. Pevné upevnění fixních rovnátek zároveň znamená, že pacienti si musí dávat větší pozor na ústní hygienu a vyhýbat se tvrdým nebo lepivým potravinám, které mohou zámečky nebo drátky poškodit. 

dental-2

Přečtěte si takéKdy zubům pomůže bělení a jaké metody jsou bezpečné?Zuby s věkem přirozeně tmavnou, jde to ale zpomalit. Kdy pomůže bělení a jaké metody jsou bezpečné?

V rámci fixních rovnátek pak existují i samoligovací rovnátka, která jsou modernější alternativou. „Eliminují potřebu gumiček, což znamená méně bolestivou léčbu a umožňují rychlejší a efektivnější narovnání zubů,“ říká Velebilová.

Vedle nich se využívají i lingvální rovnátka, která se upevňují na vnitřní strany zubů, díky čemuž jsou zcela neviditelná. Mohou být ale méně pohodlná, jelikož se dotýkají jazyka, což může způsobovat potíže s výslovností nebo podráždění sliznice. Kromě toho jsou také dražší a vyžadují složitější péči – je nutné používat speciální kartáčky a pečlivě čistit mezizubní prostory, aby se předešlo vzniku kazů a zánětů dásní.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Péče o fixní rovnátka vyžaduje kromě důsledné hygieny i speciální pomůcky. Zuby je nutné čistit po každém jídle nejlépe ortodontickým kartáčkem, pro dočištění kolem zámečků pak slouží jednosvazkový kartáček. Mezizubní prostory je třeba čistit vhodným mezizubním kartáčkem nebo speciální nití.

Ústní sprcha jako doplněk zase pomůže odstranit zbytky jídla z těžko dostupných míst. U fixních rovnátek je také třeba počítat s úpravou stravování, tedy omezit sladké a kyselé a vyhýbat se lepivým a příliš tvrdým potravinám.

Neviditelná rovnátka 

Neviditelná rovnátka v posledních letech získávají na popularitě díky své nenápadnosti. Jsou vyrobená z průhledného plastu a na rozdíl od fixních rovnátek je lze kdykoliv sundat, což usnadňuje čištění zubů i konzumaci jídla. „Zuby je třeba čistit vždy před nasazením rovnátek standardním způsobem – zaměřit se na linii dásní a nezapomínat na mezizubní prostory,“ doporučuje Velebilová. 

Pro dosažení optimálních výsledků je nutné nosit neviditelná rovnátka minimálně 22 hodin denně, což vyžaduje značnou disciplínu ze strany pacienta. Před nasazením je pak nutné je opláchnout vodou a pravidelně čistit speciálním kartáčkem nebo pomocí speciálních čisticích tablet.

Zubní implantáty

Specifické zacházení pak vyžadují i zubní implantáty, které slouží jako náhrada chybějících zubů a které při správné péči vydrží i desítky let. „Jedná se o titanový nebo keramický šroub, který je chirurgicky zaveden do čelistní kosti, kde slouží jako pevný základ pro korunku, můstek nebo protézu,“ vysvětluje Velebilová. Implantát pak po zavedení postupně srůstá s kostí, což trvá několik měsíců.

Přestože jsou pevně ukotvené v kosti, je třeba jim věnovat větší péči než přirozeným zubům. Jejich hlavním problémem je totiž zvýšené riziko zánětlivých procesů, jako je periimplantitida, tedy zánětlivé onemocnění tkání kolem zubního implantátu, které může vést až k jejich ztrátě.

Alexandra Kala, zakladatelka Profimedu, největšího dodavatele pomůcek pro ústní hygienu, říká: Pro čištění rovnátek a implantátů doporučujeme ústní sprchy v kombinaci s terapeutickým ústním výplachem. Pulzující proud vody odstraní zubní plak a antibakteriální složka se zase postará o sníženou tvorbu plaku nového. Jedna z nejúčinnějších formulí je chlorhexidin, tedy antiseptická látka, která působí v ústech mnoho hodin po aplikaci. Dalším moderním výplachem je pak Bluem, který pracuje s aktivním kyslíkem.

„Podle údajů Evropské parodontologické federace zveřejněných v červnu 2023 je periimplantitidou postiženo 22 procent pacientů s implantáty. To je každý pátý pacient!“ upozorňuje Velebilová. Proto je nezbytné každodenní čištění speciálními pomůckami, jako jsou měkké zubní kartáčky, mezizubní kartáčky s jemnějšími vlákny nebo speciální dentální nitě určené na implantáty – takzvané Implant Floss.

Správná údržba implantátů zahrnuje ale i používání antibakteriálních ústních vod nebo zubních past s nízkou abrazivitou, tedy brusností, díky čemuž je možné zabránit poškození povrchu implantátu. Z toho důvodu se používají i zmíněné speciální mezizubní kartáčky, které mají drátek potažený plastem a jemnější vlákna.

Důležité je ale také pravidelné dočišťování jednosvazkovým kartáčkem. „Má malou hlavičku s hustými jemnými štětinami a je tak ideální pro čištění špatně dostupných míst, zejména rozhraní implantátu a dásně,“ popisuje Velebilová. 

Stejně jako u rovnátek i u implantátů platí, že pravidelné kontroly u dentální hygienistky a zubního lékaře jsou nezbytné. „Kromě důkladné každodenní ústní hygieny je důležitá pravidelná profesionální dentální hygiena, a to jak u pacientů s rovnátky, tak u pacientů s implantáty, u kterých probíhá v častějších intervalech,“ upozorňuje Velebilová s tím, že právě odborná péče významně napomáhá předejít případným problémům nebo jejich vznik včas odhalit.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Neřeší svůj věk, miluje otužování a je pořád spokojený. I to je klíč k dlouhověkosti, říká ledový muž

Pokořil už dva světové rekordy, naposledy se v ledové vodě potopil do hloubky 52,1 metru. Teď se do historie hodlá zapsat hromadným otužováním v Mostě.

vencl1Story

Foto: Archiv DV

Freediver David Vencl

Freediver David Vencl se připojí na videohovor a hned se ptá, zda na něj nemůžeme chvilku počkat. Kvůli natáčení jednoho spotu musí ještě rychle skočit do ledového rybníku v Českém ráji. Za pár minut se vrací – viditelně osvěžený. Je únor a venku mrzne. „Vytáhl jsem dvoumetrovou pilu, vyřízl díru a vlezl do ní,“ popisuje stručně svoje zdržení.

Jakmile vstoupil do zamrzlého rybníku, uvědomil si, že v ledové vodě nebyl asi pět dní. Má totiž za sebou road tour po Česku a Slovensku, během které vedl řadu přednášek a workshopů o otužování. „Za ten týden jsem byl v ledové vodě přesně jednadvacetkrát,“ líčí. Pro jeho organismus to byl velký zápřah, potřeboval tak regeneraci. „Nemusím trénovat každý den. Po maratonu si taky nejdete hned druhý den zaběhat,“ vysvětluje.

Vencl miluje otužování už od malička. S tátou často jezdili na Šumavu – oblíbili si řeku Vydru, kde stavěli hráze. „Pamatuju si, jak se mi kroutily ručičky a nožičky, ta voda byla hrozně studená. Nakonec jsme to ale vždycky vydrželi,“ vzpomíná. Profesně se otužování začal věnovat až v roce 2018. Kolik mu tehdy bylo? „Nevím, já svůj věk nepočítám a narozeniny neřeším,“ říká s úsměvem.

V rodinné tradici slavný rekordman pokračuje – v Českém ráji je teď se svou dcerou, která zimu také miluje. „Děti jsou přirozeně otužilejší než my dospělí, zároveň nemají tendenci se přemáhat. Dcera si občas vleze do ledové vody, ale skutečně jen na několik vteřin. Jinak se ráda proběhne bosa po sněhu nebo jde stavět sněhuláka jen tak v tričku,“ doplňuje Vencl s tím, že pro děti je nejlepší spojit otužování s nějakou hrou. A hned připomene stavění hrází v řece.

Že by ovšem Vencla bavilo otužování v ledové vodě úplně vždycky? „Hodně záleží na místě. Třeba tady v Českém ráji je opravdu krásná příroda, takže si hned říkám, že do té vody prostě musím. Ten samý pocit mívám i v Jizerkách nebo Alpách. Když to ale po mně chtějí filmaři nebo novináři, tak se mi obvykle nechce. Je to moc na sílu,“ přiznává.

Vencl už pokořil dva světové rekordy. Bez neoprenu se v zamrzlém jezeře potopil do hloubky 52,1 metru, ještě předtím zvládl – opět bez neoprenu – uplavat pod ledem na jeden nádech 81 metrů. Teď by se chtěl v rámci takového „trojboje“ pokusit o další rekord: vydržet pod vodou na jeden nádech co nejdéle. „Je to disciplína, ve které jsem nejsilnější. Zkusit bych to mohl příští rok.“

V první řadě je ale hlavně freediver, tedy potápěč, který nepoužívá dýchací přístroj. Otužování Vencl bere jako doplňkový sport a nevěnuje se mu celoročně. Když však trénuje na rekord, využívá všechny dostupné možnosti. „Doma mám na balkoně káď s ledovou vodou, do které si občas vlezu,“ přibližuje.

vencl2

Foto: Archiv DV

Freediver David Vencl

Už letos se pak chystá na další výzvu – pokusí se o další zápis v Guinnessově knize rekordů, tentokrát v počtu otužilců ve studené vodě najednou. Uspořádat tuto akci ho napadlo předloni, kdy se mu do ledové vody podařilo dostat 826 žen a mužů, čímž pokořil český rekord. „Lidi mi pak psali, jestli bych to nechtěl zopakovat. A já si řekl: ‚OK, pojďme to zkusit znovu, ale český rekord už dělat nebudu, na to vám kašlu‘,“ směje se.

Už 1. března se tak chce znovu zapsat do historie – do jezera Most plánuje přivést alespoň 1800 lidí, aby pokořil světový rekord. Pravidla jsou jasná: teplota vody musí být nižší než 10 stupňů, všichni musí mít pouze plavky (neopreny nejsou povoleny) a ve vodě musí vydržet alespoň jednu minutu. „V tuto chvíli už kýžený počet lidí skoro máme. A myslím, že se ještě další otužilci přihlásí,“ věří Vencl.

V poslední době totiž mezi Čechy pozoruje rostoucí zájem o otužování. „I další národy mají otužování rády, každý ale jinak. Třeba Seveřané nebo Rusové preferují kratší ponory a ve vodě spíš sedí, zatímco my plaveme. Troufám si tvrdit, že mezi Čechy je procento otužilců nejvyšší na světě,“ míní. Důvod je podle něj prostý: spořivost. „Takový Němec půjde v zimě radši na sjezdovku, kde za den utratí tisícovku. Pro něj to nic není, pro nás už je to dost. A otužování? To je zdarma!“ dodává.

I přesto si Vencl nemyslí, že by Čechy odradilo vstupné na akci v Mostě. To činí 197 korun. „Snažili jsme se nastavit takovou cenu, která nebude moc bolet. Potřebujeme jen jistotu, že lidé opravdu dorazí,“ upozorňuje. Vstupné lze zakoupit předem, registrace je možná i na místě.

Nemyslím to nijak zle, ale každý chce chodit k lékařům co nejméně. A právě otužování tomu může výrazně přispět.

Kromě Vencla budou na místě i další experti, kteří lidem poradí, jak zdravě a bezpečně vstoupit do ledové vody. Mezi potvrzenými hosty jsou například polárník Petr Horký, zimní plavci Filip Jícha a Jiří Škvrna či rekordman v bosém běhu na sněhu Joska Šálek. „A také otužilec Dominik Luks, který běhá po kopcích jenom v trenýrkách,“ láká Vencl.

Eventu se může zúčastnit kdokoliv. „A tím fakt myslím kohokoliv. Občas někdo přijde s názorem, že otužování není úplně pro každého. Já ale člověka, pro kterého by to nebylo vhodné, ještě neviděl,“ konstatuje Vencl. Připouští však, že některé zdravotní problémy, jako vážně poškozený kardiovaskulární systém, mohou být překážkou. „Určitě je lepší, aby se lidé, kteří mají třeba nějaké srdeční onemocnění, nejdříve poradili se svým lékařem.“

Pokoření českého rekordu před dvěma lety byla spíše taková punková akce, ta současná už je však zcela profesionální. „Zároveň ale vstupujeme do neznámých vod, v Česku nemá nikdo s takovým eventem zkušenosti,“ podotýká Vencl. I proto je teď hlavním partnerem akce společnost Uniqa. K překonání rekordu chce přispět i její ředitel značky, marketingu a komunikace Jakub Drobec.

vencl3

Foto: Archiv DV

Freediver David Vencl

Pro něj osobně půjde o vůbec první ponor do studené vody. „Vím ale, že i těžká rozhodnutí se dělají snadněji společně, proto se na akci velmi těším. Myslím, že právě atmosféra na břehu jezera a podpora přítomných lidí mi pomůže překonat prvotní odpor,“ říká Drobec s tím, že Uniqa chce lidi inspirovat k aktivnímu a zdravému životnímu stylu. „Ponoření se do ledové vody je symbolem odvahy, odhodlání a schopnosti překonávat své limity. A to jsou hodnoty, které jsou blízké i nám v Uniqa,“ podtrhuje.

S tím Vencl, který dlouhodobě hlásá, že otužování je tou nejlepší prevencí, souhlasí. „Nemyslím to nijak zle, ale každý chce chodit k lékařům co nejméně. A právě otužování tomu může výrazně přispět,“ připomíná. A není sám, kdo to tvrdí. „Pravidelné otužování zlepšuje odolnost těla vůči chladu a pomáhá nám zvládat zimu, aniž by to negativně ovlivnilo naše zdraví,“ potvrzuje imunoložka a alergoložka Katarína Bergendiová z bratislavské kliniky ImunoVital Centrum.

Podle odborníků je totiž vliv chladu na lidské tělo blahodárný. Podporuje tvorbu nových mitochondrií, které produkují energii, čímž urychlují regeneraci. Otužování také pomáhá předcházet různým zdravotním problémům, jako jsou obezita, inzulínová rezistence, cukrovka nebo hormonální nerovnováha. A nemusí probíhat jen ve vodě: podobný efekt má i vystavení těla ledovému vzduchu, sněhu nebo pobyt v kryokomoře.

Zima sice pomalu končí, s tím si však Vencl hlavu neláme – pořádně se vyřádit dokáže i v létě. „Jasně, rád se otužuju. Zároveň jsem ale i freediver, fotbalista a basketbalista. Bavit se dokážu vždycky, jsem vlastně pořád spokojený. A i to je klíčem k dlouhověkosti,“ uzavírá.

CC Premium

Partnerem článku je Uniqa