FTMO přispělo nemocnici desítky milionů na robotický systém. Práce s ním připomíná hru

Systém se využije v onkologické, gynekologické a kardiovaskulární chirurgii. A nejvíce se uplatní u pacientů s nádory pánve, tlustého střeva nebo plic.

ftmo-founders2

Foto: FTMO

Otakar Šuffner a Marek Vašíček, zakladatelé FTMO

0Zobrazit komentáře

Dnes se nacházejí na předních příčkách žebříčků nejbohatších Čechů. A díky tomu se zakladatelé technologické firmy FTMO mohou věnovat cíli, který si vytyčili, když začínali podnikat. „Možná to bude znít jako klišé, ale vždy jsme chtěli vynakládat peníze na něco užitečného – a ideálně i pomáhat ostatním,“ říká Otakar Šuffner. Společně se svým byznysovým parťákem Markem Vašíčkem tak loni daroval přibližně 130 milionů na charitativní účely. Významná část těchto peněz putovala do pražské Všeobecné fakultní nemocnice, kde se díky nim podařilo pořídit robotický operační systém za 60 milionů korun.

Nemocnice dokončila v uplynulých dnech výstavbu operačního sálu s tímto systémem, jenž zvládá provádět složité operace s vysokou přesností a minimálním zásahem do těla pacienta. A to díky mikrořezům, které chirurg ovládá prostřednictvím konzole, zatímco sleduje operovanou oblast na kamerové soustavě. Očekává se, že díky šetrnějšímu provedení dojde ke zkrácení doby hospitalizace a urychlení zotavení pacientů. „Zásadní výhodou je téměř 360stupňová pohyblivost nástrojů, což není možné při běžné laparoskopii nebo torakoskopii. Operaci lze velmi zjednodušeně přirovnat k velice sofistikované počítačové hře, kde ovšem pracujeme s aktuální realitou,“ uvádí přednosta I. chirurgické kliniky Zdeněk Krška.

Nový robotický systém se primárně využije v onkologické, gynekologické a kardiovaskulární chirurgii. Nejvíce se uplatní u pacientů s pokročilými nádory pánve a tlustého střeva, ale umožní i bezpečné operace nádorů plic a zásahy na orgánech mimo dutinu břišní, jako jsou nadledviny a slinivka. „Podpora zdravotnictví a dalších odvětví je pro nás víc než jen číslo na bankovním účtu. Věříme, že pokud se více technologických firem rozhodne investovat do podobných projektů, můžou zlepšit životy lidí. Tyhle spolupráce totiž umožňují realizovat i věci, které by jinak zůstaly jen na papíře,“ dodal Šuffner pro CzechCrunch.

roboticka_ruka

Otakar Šuffner a Marek Vašíček u robotického systému Versius Plus

Lék s českou stopou může mít globální dopad. Virolog Cihlář se stal jedním z nejvlivnějších lidí světa

Současná prevence přenosu infekce HIV zatím není jednoduchá, lidé totiž musí brát léky každý den. Lenacapavir, který vyvinul Tomáš Cihlář, má tohle změnit.

cihlar

Foto: archiv TC

Virolog Tomáš Cihlář

0Zobrazit komentáře

Lék, který zcela zabraňuje nákaze virem HIV, je možná na dosah ruky. Český virolog Tomáš Cihlář vyvinul se svým týmem medikament Lenacapavir, u nějž by stačilo podání dvakrát ročně. Cihlář to v loňském rozhovoru pro CzechCrunch přirovnal k očkování proti chřipce. Současná prevence přenosu infekce HIV prozatím není příliš jednoduchá, lidé totiž musí brát léky každý den.

„A přimět ty, kteří nemoc nemají, aby léky denně užívali, je někdy těžké. Řada z nich to po nějaké době vzdá nebo je berou nepravidelně. Lenacapavir je unikátní v tom, že aktuálně je to jediná látka, která se dá podávat jen dvakrát za rok a funguje jak na prevenci, tak na léčbu HIV,“ vysvětluje Cihlář, který působí ve společnosti Gilead Sciences v kalifornském San Francisku, aktivně ale spolupracuje také s pražským Ústavem organické chemie a biochemie.

Jeho výzkum teď zaujal i magazín Time, který Cihláře zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa, a to v kategorii „průkopníci“. Český vědec se o své ocenění dělí s americkým biochemikem Wesleyem Sundquistem, jenž položil základy při studiu jednoho z proteinů HIV – kapsidu neboli proteinového pláště, který vytváří ochranný obal kolem genomu viru. V roce 2020 získal Cihlář mimořádnou cenu Neuron, tehdy díky výzkumu léku remdesivir, který pomáhá pacientům s těžkým průběhem covidu.