Fúze umění a legendárního vozu. Výtvarník, sklářský designér a fotografka si vzali do parády Porsche 911

Předělat Porsche 911 možná někomu zní jako kacířství, když se ale zapojí zruční výtvarníci, výsledek stojí za to. Evokovat pak může i let do vesmíru.

porsche-nahled

Foto: Alžběta Jungrová

Současné české umění a automobilový design se spojily v jedinečném uměleckém projektu

0Zobrazit komentáře

Výtvarník Jan Kaláb, umělec a sklářský designér Lukáš Novák a fotografka Alžběta Jungrová si coby zástupci a zástupkyně současné české tvůrčí scény vzali do parády Porsche 911 GT3 Touring a vytvořili umělecké dílo na čtyřech kolech. Původně modrý odstín vozu proměnili v gradient hrající několika barvami, jeho interiér doplnili několika skleněnými komponenty a celé dílo završily doprovodné fotografie inspirované cestou do hlubin kosmu. Unikátní umělecký projekt vznikl pod taktovkou galerie KodlContemporary a Porsche.

Kdo sleduje tvorbu Jana Kalába, výtvarníka, který vyšel z české graffiti scény, dobře ví, že už v minulosti umělecky pojal karosérii svého vlastního Porsche 911 z osmdesátých let. Právě tento počin inspiroval Jakuba Kodla, zakladatele a majitele KodlContemporary. „Honzovo porsche jsem bral jako takový prototyp a říkal jsem si, že do toho musím vstoupit,“ směje se Kodl.

Když spolu vyrazili na projížďku Kalábovým pojízdným uměleckým dílem, Jakub Kodl navrhl, že by mohl objednat Porsche 911 GT3 Touring a výtvarník by se do něj mohl opět pustit. „Honza souhlasil, ale nebral mě příliš vážně, takže když jsem mu týden na to zavolal, že auto mám, je modré a může začít, věděl jsem, že je nervózní. Ale díky tomu jsem také věděl, že výsledek bude dobrý. Hrozně mě totiž baví posouvat umělce, s nimiž pracuji, do nekomfortní zóny. Pak totiž produkují to nejkvalitnější,“ dodává Kodl.

p5

Foto: Alžběta Jungrová

K zásadní změně vozu přispěl Jan Kaláb

Ke zprvu spontánnímu počinu byli přizváni ještě Lukáš Novák a Alžběta Jungrová. Sklářskému designérovi byl svěřen interiér vozu, respektive prvky, které mohl nahradit skleněnými komponenty. Známá česká fotografka pak byla pověřena úkolem celý proces zmapovat a poté sestavit sérii fotek, které budou více stylizované a budou vyprávět příběh. Nejprve ale musel Jan Kaláb vytvořit hlavní zdroj inspirace a rozehrát karoserii vozu barvami.

„Jelikož jsem už jednou upravoval své porsche, věděl jsem, co to obnáší. Takže strach z toho pomalovat něco tak krásného, něco, co pro mě představuje sochu na kolech, jsem už jednou překonal a podruhé jsem neměl takový ostych. Navíc se v případě Porsche 911 GT3 Touring jedná o novější model, bylo tak jednodušší díly rozložit,“ popisuje Jan Kaláb. Na karoserii pracoval v Porsche Centru Praha na Proseku, takže se do její proměny zapojili i zkušení lakýrníci.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nové Porsche 911 GT3 Touring má mohutnější tvar a zadní kola větší než přední, proto umělec tentokrát držel gradient v horizontální rovině. Začíná žlutou barvou, která přechází do červené až temně modré, která se postupně zesvětluje. Tím vzniká vizuální efekt připomínající plameny. Možná právě pro to si při pohledu na auto fotografka Alžběta Jungrová vybavila píseň od Davida Bowieho s názvem Space Oddity, protože připomíná kosmickou loď procházející atmosférou Země.

„Vesmírná zvláštnost, tím pro mě tohle auto naprosto je. Jenže svět aut je hodně chlapská záležitost, takže jsem se rozhodla, že major Tom v mém podání bude žena – kosmonautka, která poletí do vesmíru právě v tomhle autě,“ přibližuje Jungrová s odkazem na postavu, která v Bowieho písni vystupuje. Fotografií stylizovaných jako putování vesmírem vzniklo během jednoho studeného prosincového dne asi 900, pro kampaň jich fotografka vybrala pouze jedenáct.

Lukáš Novák se postaral o detaily v interiéru vozu. Pokusil se v něm zachytit energii, kterou Porsche 911 GT3 Touring má, a dynamiku podtrženou barevným gradientem vytvořeným Janem Kalábem. Vzniklo tak několik skleněných segmentů, jejichž barevnost se mění podle toho, jak na ně dopadá světlo, což je pro Novákovu tvorbu typický prvek. Soustředil se přitom zejména na středový panel a díly, které obsahuje.

„Posvítil jsem si na dílce v interiéru, které jsem vyhodnotil jako nejméně závadné pro to, aby porsche pořád jelo tak rychle a bylo tak krásné, jak ho všichni známe. Snažil jsem se do něj nezasahovat příliš, i když mě Jakub ponoukal, abych se pověnoval i dalším tlačítkům,“ dodává se smíchem Novák.

Původně měl Jakub Kodl v plánu porsche prodat, nakonec se ale rozhodl nechat ho v rodinné sbírce. Následovat budou ale další dva modely, které budou podle jeho slov ještě o něco exkluzivnější než GT3 Touring. Postupně je představí v prostorách právě vznikajícího projektu Pařížská 25, kde bylo slavnostně odhaleno i aktuální dílo. Už nyní se zde totiž rýsují základy pro budoucí sídlo galerie KodlContemporary, která otevře v roce 2025.

Náhrobní deska v podobě kostry i dámské střevíce. Výstava v Národním muzeu ukazuje všechny podoby baroka

Když se řekne baroko, většina lidí si nejspíš představí naducané andělíčky a zlaté zdobení. Ze všech úhlů na něj nahlíží nová výstava v Národním muzeu.

baroko-nahled

Foto: Národní muzeum

Do 8. května je v Národním muzeu k vidění rozsáhlá výstava věnovaná baroku v Čechách a Bavorsku

0Zobrazit komentáře

Sedmnácté století se na území Evropy neslo v duchu třicet let trvající války a morových ran. Temné době navzdory ale vyrostl umělecký směr plný dynamických tvarů, výrazné zdobnosti, velkoleposti a dramatických emocí. Řeč je o baroku, které se především z Itálie přelilo do Českých zemí, kde díky svérázným umělcům, architektům a řemeslníkům získalo svůj osobitý ráz. Důkladně jej mohou prozkoumat návštěvníci a návštěvnice Národního muzea v rámci rozsáhlého výstavního projektu Baroko v Bavorsku a v Čechách.

Ve čtyřech sálech historické budovy Národního muzea se až do 8. května letošního roku rozprostírá barokní přehlídka čítající 218 artefaktů. Mezi nimi je například mramorová náhrobní deska v podobě kostry v životní velikosti, která je zároveň nejtěžším exponátem celé výstavy, otevíratelný dřevěný model evangelického kostela Nejsvětější Trojice v Řezně, kostýmní komplet Pallas Athény ze zámku Český Krumlov, kytara se zalomeným krkem a spousta obrazů předních malířů této doby.

„Národní muzeum si po své obnově vytklo nejen cíl vybudovat nové moderní a atraktivní stálé expozice, ale též veřejnosti slíbilo, že bude pořádat velké mezinárodní projekty a prezentovat výjimečná výstavní témata z celého světa. Svůj slib plní. Výstava Baroko v Bavorsku a v Čechách boří mýty o období temna a ukazuje toto období též jako dobu světla,“ říká ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Kromě nového náhledu na období temna, jak mnozí 17. století v Evropě označují, přináší výstava průřez všemi tvůrčími oblastmi barokní éry. Věnuje se architektuře a stavebnímu boomu, který baroko do Českých zemí přineslo. Jako houby po dešti na našem území začaly vyrůstat barokní zámečky, poutní kostely a impozantní klášterní areály, vše prvky, které dodnes utvářejí ráz české krajiny.

Celou výstavou návštěvnice a návštěvníky provází obrazy, například od Pietera Snayerse, Michiela van Mierevelta, Františka Karla Palka či Jana Thomase, k vidění je zde také poprvé v historii vystavená Kalvárie od sochaře Matyáše Bernarda Brauna vytvořená z lipového dřeva. Umělecké objekty doplňují barokní artefakty ze sbírek Národního divadla, jejichž součástí je řada mimořádných památek: dámské barokní střevíce, různé mechanické přístroje, cizokrajné a domácí přírodniny i nejrůznější kuriozity, jako je ulita s reliéfem Neptuna a jeho doprovodu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Těžiště celé přehlídky spočívá v evokaci ‚velkého staveniště‘, oné křižovatky idejí a uměleckých proudů, jíž se stala střední Evropa na přelomu 17. a 18. století. Součástí tvůrčího postupu v období baroka se stalo zhotovení takzvaných modellett, modelů sochařských a malířských děl provedených v drobném měřítku. Ty na výstavě reprezentuje mimo jiné vzácné modelletto k nástropní malbě knihovního sálu jezuitské koleje Klementinum v Praze ze sbírek Národního muzea,“ doplňuje autor výstavy Vít Vlnas.

Přehlídka je výsledkem spolupráce Národního muzea a Domu bavorských dějin, v minulých měsících tak byla k vidění v německém Řezně, kde ji navštívilo 50 tisíc lidí. Její součástí je i množství interaktivních a haptických prvků či multimediální stanice, kde je možné si prohlédnout detaily obrazů a architektonických návrhů či mapy s vyznačenými lokalitami a památkami. Výstavu doprovází také komentované prohlídky i procházky Prahou, přednášky a workshopy.