Většina staveb, které byly letos přihlášené do soutěže Grand Prix Architektů, se nachází na hranici se Slovenskem. I přesto si hlavní cenu nakonec odnesl objekt pražský. Nejde o novostavbu, ale o konverzi, která změnila chátrající budovu v podhradí Pražského hradu na světovou galerii. Vítězem se totiž stala budova Kunsthalle Praha.

Ve zkratce jde o konverzi trafostanice na muzeum umění. Původní stavba, kde se měnila elektrická energie, aby mohla napájet pražské tramvaje, je ze třicátých let dvacátého století. Její stav byl havarijní, svou funkci navíc plnila jen v malé části jinak prázdného domu.

„Vnitřní nosné konstrukce byly kontaminovány nejen olejem a rtutí, ale také dnes již zakázaným hlinitanovým cementem. Tyto konstrukce vykazovaly po osmdesáti letech nedostatečnou statiku a musely být odstraněny. Konverze zachovává původní vnější plášť budovy,“ popisuje projekt Grand Prix.

A tak zatímco fasády i střecha jsou věrné původní podobě, uvnitř se odehrál malý moderní zázrak. „Všechny prostory kaskádovitě plynou po různých úrovních ve smyslu raumplanu, který oproti původnímu řešení logicky navazuje na stávající neoklasicistní fasádní otvory,“ všimli si v architektonické soutěži. Technologie, která zde přežívala, stále funguje, jen je dnes měnírna v malé části v podzemí budovy.

Galerie Kunsthalle Praha se nachází nedaleko Pražského hradu

Nyní jsou uvnitř tři velké galerijní prostory, konferenční sál, knižní salonek, vzdělávací prostory pro děti, obchod, bistro a kavárna s terasou. Také se tu připravují výstavy, restaurují umělecká díla a součástí jsou rovněž depozitáře. To vše je dílem ateliéru Schindler Seko Architekti.

Ocenění za celoživotní dílo v soutěži získal ale také Václav Aulický, autor jedné z novodobých pražských dominant – žižkovské televizní věže. Architekt se ale propsal i do jiných míst v hlavním městě. Stojí třeba za nedávno zbořenou budovou Transgas na Vinohradské třídě nebo Automatickou telefonní ústřednou v Dejvicích. Podepsaný je také pod návrhem City Tower na Pankráci.

Aulický má ale stavby i v dalších městech. Mezi jeho díla patří vysílač Hošťálkovice v Ostravě, budova tranzitní telefonní ústředny v Hradci Králové nebo telekomunikační ústředny v Mladé Boleslavi. „V pracích Václava Aulického je patrný zájem o soudobou světovou architekturu i úcta k velkému dědictví českého funkcionalismu,“ uvedla rada Obce architektů, která cenu za celoživotní dílo uděluje.

Grand Prix architektů uděluje také dílčí ceny. Za šetrnou stavbu si ji odnesl ateliér Podlipný Sladký Architekti za Rezidenci Michelangelova v Praze 10, cenu za urbanismus dostali Aulík Fišer architekti za Bořislavka centrum v Praze 6. V kategorii krajinářské architektury a zahradní tvorby uspěl projekt Paluba Hamburk od projectstudio8.

Foto: Depositphotos

Pohled na Prahu s vysílačem na Žižkově

Interiér se podle poroty nejvíc povedl ve Vývojovém centru modularity pro Koma Modular ve Vizovicích, který je dílem studia Chybík+Krištof. Mezi novostavbami jsou na seznamu vítězů lávka přes Labe v Nymburce od společnosti Stráský, Hustý a partneři a také společenský sál Farního centra v Lidečku od studia AEIOU. Nejlépe rekonstruovanou stavbou je gloriet v Růžové zahradě děčínského zámku. A mezi rodinnými domy je vítězem dům v Lanškrouně ateliéru Martin Neruda Architektura.

„V letošním roce bylo přihlášeno 255 prací, což je velký úkol pro porotu, která musí v podstatě 205 prací škrtnout a vybrat pouze padesát projektů, které postoupí do finále,“ uvedl předseda Obce architektů Oleg Haman. Právě on podotkl, že většina z finalistů se nachází na hranici se Slovenskem.

Grand Prix Architektů se uděluje od roku 1993. Letos tak proběhl 29. ročník.