Státy Evropské unie se v úterý kvůli polskému vetu nedohodly na pravidlech globálního zdanění velkých firem, o něž usilují již pět let. Varšava zablokovala dohodu prosazovanou předsednickou Francií. Paříž chtěla co nejrychlejší schválení evropské směrnice v zájmu chystané mezinárodní dohody, díky níž mají pravidla platit celosvětově. Polsko však chce, aby se unijní pravidla přijímala paralelně s těmi globálními.

Unie se dlouhodobě snaží o efektivnější a spravedlivější zdanění velkých společností v čele s internetovými giganty, jako jsou Google, Meta či Amazon. Až loni v říjnu však cestu k němu otevřela dohoda více než stovky zemí světa v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Její první pilíř má zajistit, aby firmy platily daně ve všech zemích, kde podnikají, druhý pak minimální výši korporátního zdanění 15 procent.

Jak loni uvedla agentura Reuters, společnost Meta (respektive tehdy ještě Facebook) zmínila, že očekává, že v důsledku dohody, jež v posledních měsících získala nový impulz po návrzích nové administrativy amerického prezidenta Joea Bidena, bude muset platit vyšší daně ve více zemích. Dohodu podpořil i Alphabet, respektive Google.

Na oplátku však technologické firmy chtějí zrušit obdobné daně na národních úrovních. Jedná se například o tříprocentní daň z příjmů z digitálních služeb, která platí ve Francii. Uplatňuje se na společnosti s lokálními příjmy vyššími než 25 milionů eur a 750 milionů eur celosvětově. Velká Británie už řekla, že v případě zavedení celosvětové daně ty své národní vůči americkým technologickým gigantům zruší.

Už dříve se na globální dohodě shodla užší skupina zemí G7. „Ministři financí zemí G7 dosáhli historické dohody o reformě globálního daňového systému tak, aby odpovídal globálnímu digitálnímu věku,“ uvedl britský ministr financí Rishi Sunak poté, co předsedal dvoudennímu zasedání v Londýně.

Na jednání ministrů financí však navrhovanou směrnici o výši daně zablokovala polská státní tajemnice Magdalena Rzeczkowská, podle níž je potřeba vyřešit některé technické detaily a počkat na schválení prvního pilíře. Podle diplomatů byla snaha francouzských zástupců o rychlé vyjednávání motivována kromě samotného zdanění také nadcházejícími prezidentskými volbami, před nimiž si chtěl prezident Emmanuel Macron připsat viditelné úspěchy při vedení evropské sedmadvacítky.

Další pokus o dosažení dohody budou mít ministři na květnovém zasedání. Francie usiluje o to, aby mohla směrnice vstoupit v platnost začátkem příštího roku, kdy se očekává schválení mezinárodní dohody. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu korun) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v objemu více než 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

S přispěním ČTK.