Minulý pátek uplynuly přesně dva roky od momentu, kdy došlo k vraždě slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové v jejich rodinném domu ve Velké Mači. V CzechCrunchi jsme se podívali na problematiku technologií, které vedly k vypátraní vrahů i jejich samotné obžalobě.

Z obyčejného pondělí se 26. února 2018 již během dopoledne stal den, který otřásl nejen celým Slovenskem. Veřejnost se přes média dozvěděla, že došlo ke vraždě teprve sedmadvacetiletého investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho stejně staré snoubenky Martiny Kušnírové.

Zprávu následně na tiskové konferenci potvrdil dnes již bývalý prezident slovenského policejního sboru Tibor Gašpar. Hned v prvních hodinách poté zároveň policie potvrdila, že dvojnásobná úkladná vražda velmi pravděpodobně souvisí s Kuciakovou novinářskou profesí.

Vražda na Slovensku vyvolala lavinu různých reakcí, časem také demisi premiéra Roberta Fica či dalších důležitých funkcionářů a díky různým tématům, která měl Kuciak rozpracovaná a jeho kolegové se po vraždě pustili do jejich dokončení, také velké množství nových zjištění například o propojení italské mafie přímo na slovenský úřad vlády.

Postupně však i navzdory bezprecedentnímu rozsahu vyšetřování za účasti Europolu či největším protestům samostatné historie Slovenska (Za slušné Slovensko) začínala sílit nedůvěra v to, že se veřejnost nakonec doví, kdo skutečně stál nejen za vykonáním, ale i objednávkou této vraždy.

Málokdy se odhalí, kdo si vraždu objednal

Podobně to cítila i Pavla Holcová, investigativní novinářka a zakladatelka portálu Investigace.cz, která s Kuciakem pracovala na několika tématech, například zmiňovaných vazbách italské mafie ’Ndrangheta na úřad vlády. Půl roku po vraždě napsala článek o tom, proč si nemyslí, že někdy bude Kuciakova vražda vysvětlena.

„Hlavní důvod, proč jsem si myslela, že vraždu nevyšetří, jsou statistiky objasněnosti vražd novinářů, která je na úrovni deseti procent. Z těch deseti procent je opět jen malé procento případů, kdy se podaří odhalit nejen toho, kdo vystřelil, ale také toho, kdo tu vraždu objednal,“ vysvětluje Holcová, když s ní události posledních dvou let probíráme.

„Byla jsem velmi skeptická a navíc to, co se veřejně vědělo o vyšetřování, úplně nefandilo verzi, že někdy vyšetřování dojde tak daleko,“ říká Holcová. Změna nicméně přišla v září 2018, tedy přibližně sedm měsíců po vraždě.

Policie tehdy zadržela čtyři hlavní podezřelé z objednání a výkonu vraždy. Její zprostředkovatel Zoltán Andruskó začal s policií spolupracovat, díky jeho pomoci a dalšímu vyšetřování byl v březnu loňského roku jako objednávatel vraždy obviněn Marián Kočner – „podnikatel“, o jehož podezřelé ekonomické činnosti často psal právě Kuciak (a za což mu Kočner také vyhrožoval).

V loňského říjnu prokurátor podal na čtyři osoby obžalobu, v lednu pak začal jeden z nejvíce medializovaných soudních procesů Slovenska (Andruskó byl vyčleněn na dohodu o vině a trestu a v prosinci byl odsouzen na patnáct let). Verdikt soudního procesu se očekává během léta. „To, že Jánova vražda nebude nikdy vyšetřena, je můj nejoblíbenější omyl. Jsem hrozně ráda, že jsem se v tomhle pletla,“ přiznává dnes s odstupem Holcová.

Spoustu slepých uliček

Podle medializovaných informací při vyšetřování vraždy Kuciaka a jeho snoubenky hrály nezastupitelnou úlohu technologie a různá data, která policie dokázala během vyšetřování získat. V mnoha pokusech během vyšetřování však nebyla moc nápomocná.

Jak popisuje slovenský Denník N, společnosti Facebook a Google vyšetřovatelům poskytly údaje o přihlašování do účtů, s jakými lidmi si psali nebo kdo se díval na jejich profily před vraždou (což samotní uživatelé sociální sítě nedokážou sami zjistit). Stopy však nevedly nikam.

Podobně tomu bylo i s daty od dalšího technologického gigantu. Týden před vraždou se někdo na katastrálních stránkách díval na elektronický list vlastnictví domu ve Velké Mači, ve kterém žil Kuciak s Kušnírovou. IP adresa uživatele byla zaregistrována přes Amazon, skutečného uživatele počítače se však najít nepodařilo.

Nikam nevedoucím pokusem byla také analýza satelitních záběrů na obec Velká Mača i okolí několika dnů před vraždou a během ní. Policie očekávala, že by mohla získat údaje o pohybu podezřelých aut, samotné snímky však byly v příliš nízké kvalitě, aby na nich mohla být rozeznána jednotlivá vozidla.

„Technologie během vyšetřování sehrály důležitou roly, ale nebyly klíčové. Vyrojilo se několik článků o tom, jak satelitní snímky a data z Googlu pomohly k odhalení. Není to pravda,“ přibližuje zakladatelka tuzemského investigativního portálu.

Důležitou úlohu při vyšetřování a hledání vrahů však sehrály data od mobilních operátorů. Každá SIM karta je snímána několika BTS stanicemi a na základě síly signálu je tak vystopovatelná poloha mobilních telefonů. Během vyšetřování vraždy Kuciaka si policie vyžádala data o pohybu všech telefonů v několika týdnech před vraždou i během ní, a to v okruhu 55 kilometrů od Velké Mače. Jde o oblast zahrnující krajská města Nitra a Trnava a také Bratislavu, tedy o oblast s více než milionem obyvatel. Pohyb telefonů tak obsahoval stovky milionů údajů.

„Tato data byla důležitá, ale stejně nakonec naprosto klíčové bylo svědectví člověka, co se zrovna díval z okna. Tohle je skupina lidí, která velmi často bývá podceňována. Moje zkušenost je, že za velkou částí velkých odhalení – a teď nemluvím jen o případě vraždy, ale i o prvním odhalení ’Ndranghety v Německu – byl člověk, který se díval z okna,“ popisuje Holcová.

Právě svědectví lidí totiž policií a vyšetřovatelům umožňují zjistit, co ve velkém objemu dat vlastně mají hledat. V případu Jána Kuciaka a jeho snoubenky šlo o svědka, který dokázal identifikovat auto použité vrahy. Následná analýza kamerových systémů či například dat o dynamické váze automobilů (přístroj umístěný ve vozovce vážící auta, který identifikuje podle fotografie jejich evidenční čísla) dokázala zaznamenat pohyb podezřelého automobilu a v kombinaci s pohybem telefonů i aktivitu vrahů před vraždou.

Analýza dat ze SIM karet zároveň ukázala podezřelé chování telefonních čísel. Našly se konkrétně dvě, které byly poprvé aktivovány jen během dvou týdnů před vraždou. Jednou se prozvonili, pak několik minut po vraždě poslali SMS. Srovnání jejich pohybů souhlasí také s pohybem vykonavatelů vraždy během obhlídek domu i samotné vraždy.

Důležitou událostí během vyšetřování však bylo i získání samotných mobilů Mariana Kočnera a dalších podezřelých, zejména kvůli tomu, co policie našla přímo v nich. „Obsah telefonů je nepřímý důkaz, který zapadá do celé série dalších důkazů,“ říká Holcová a jmenuje známé komunikační aplikace Whatsapp, Viber, klasické SMS i aplikaci na šifrovanou komunikaci Threema.

„V rámci obžaloby jsou v nich zásadní informace s Alenou Zsuzsovou (podle obžaloby zprostředkovatelka vraždy – pozn. redakce). Obsah komunikace v první řadě pomáhá pochopení toho, jak Marián Kočner přemýšlel a jak fungoval jeho systém, který dovedl k dokonalosti Pablo Escobar s heslem ‚plata o plomo‘ – to znamená buď vás zkorumpuji, nebo vás budu vydírat, ale budete dělat, co chci já,“ přibližuje Holcová.

Podle investigativní novinářky je s Kočnerovými mobily častým mýtem fakt, že by policie telefony musela hackovat, aby do nich získala přístup. Přístupový kód do iPhonů vyšetřovatelé zjistili díky takzvanému „motáku“ (tajnému odkazu posílaného z vězení), ve kterém Kočner přístupový kód zasílal (a který zjevně nezůstal tak tajný).

Během analyzování údajů z komunikace se jako důležitá ukázala spolupráce slovenských vyšetřovatelů s evropským policejním úřadem Europolem. Jejich analytici dokázali obnovit smazané zprávy, což přispělo k zmiňovanému objasňování Kočnerového myšlení i fungování jeho světa.

Kočnerova knižnica s 57 terabajty dat

Tenhle svět se přitom netočí jen kolem vraždy mladého novináře. „Pokud mluvíme o dalších možných vyšetřováních světa, ve kterém fungoval Marián Kočner, tak je komunikace z jeho telefonů naprosto zásadním důkazem,“ říká Holcová, která zároveň působí jako editorka organizace Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP), sdružující investigativní novináře několika zemí.

Právě tato organizace dokázala legální cestou získat obsah policejního spisu k vraždě Kuciaka a Kušnírové. Celkově se v něm nachází 57 terabajtů dat a část z nich tvoří zmiňovaná komunikace Kočnera.

„Nečekala jsem, že se kolaterálně během vyšetřování posbírá tolik dalšího důkazního materiálu, na který by se pravděpodobně hodilo vytvořit dalších deset vyšetřovacích policejních týmů. Vím, že nějaké i vznikly, a doufám, že i v těchto případech vyšetřování povede k obžalobě,“ popisuje Holcová a doufá, že nebudou kauzy zameteny pod koberec.

OCCRP zmíněná data střeží v trezoru mimo území Slovenska a navíc jsou zálohována na několika různých místech. K datům však má přístup čtrnáct novinářů z osmi slovenských médií, které v jejich analýze spolupracují (i když jde o konkurenční média) s cílem, aby se důležité informace dostaly k lidem, protože jejich publikace je ve veřejném zájmu.

„Technické řešení na Slovensku je takové, že existuje místnost, které se říká Kočnerova knižnica, která je velmi dobře zabezpečena sama o sobě. V ní jsou počítače, přes které je možné se k datům dostat. Ale ta data na samotných počítačích nejsou, vždy se nahrávají od nuly, takže i kdyby tam někdo přišel a počítače odnesl, tak si domů nese ani ne moc dobré počítače,“ říká Holcová.

Česká novinářka jako zástupkyně OCCRP svým slovenským kolegům při práci s daty pomáhá zejména jako koordinátor hlídající to, aby nebyly zveřejňovány informace, které se týkají například živých vyšetřování a mohly by je ohrozit, nebo aby zbytečně nebyly znovu zveřejňovány informace citlivé pro rodiče Kuciaka a Kušnírové.

Společně s novinářem a šéfem Investigativního centra Jána Kuciaka Arpádem Soltészem zároveň Holcová jako zástupkyně OCCRP uzavřela dohodu, že tato organizace ani portál Investigace.cz nebude na data nijakým způsobem sahat.

Díky těmto datům, respektive odhalením získaných jejich analýzou, se tak do budoucna může nadále naplňovat i hlavní odkaz Jána Kuciaka, který jako novinář pracoval na odhalování korupce s cílem udělat ze Slovenska lepší místo pro život.

Jak dlouho bude analýza všech získaných dat pokračovat, podle Holcové není jasné. „Do určité míry záleží i na tom, jak dopadnou slovenské volby,“ říká s odkazem na parlamentní volby, které se na Slovensku konají v sobotu 29. února. „Může se stát, že když volby nedopadnou dobře, tak to bude pro zapojené novináře a kohokoliv, kdo se těch dat dotknul, velké riziko,“ dodává investigativní novinářka na závěr.