O energii z jaderné fúze, která za sebou nenechává žádný odpad ani emise, sní svět už od sedmdesátých let. Teď se vědci předhání, kdo dosáhne vyšší teploty a kdo sežene na svoji stranu zvučnější jména. Naposledy se alespoň to druhé – spolu s významnou investicí – podařilo americkému startupu Commonwealth Fusion System (CFS). 

Zloduch v animovaném filmu Já, padouch ukradne Měsíc, miliardáři jako Bill Gates nebo George Soros teď investují do toho, aby se podařilo ukrást Slunce. Nebo aspoň jeho energii. Společnost CFS oznámila, že získala více než 1,8 miliardy dolarů (40 miliard korun) na výzkum nukleární fúze. Ke spoluzakladateli Microsoftu nebo americkému finančníkovi maďarského původu se v investici přidaly i společnosti Google nebo Salesforce.

Jak informoval Wall Street Journal, investované peníze by měly jít především na vytvoření prvního zařízení na světě, které by produkovalo bezemisní energii. Mělo by se jmenovat Sparc (z anglického spark, jiskra) a kromě něj chce CFS peníze využít rovněž na první komerční fúzní elektrárnu.

O vytvoření energie, jaká vzniká právě ve hvězdách, vědci hovoří už od sedmdesátých let. Zatím ale bez valného úspěchu. Čím dál častěji se však nyní objevují zprávy o dalších a dalších investicích. Ostatně jak komentuje zmíněný Wall Street Journal, jaderná fúze je už dlouho svatým grálem energetického světa.

Zatímco současné jaderné elektrárny vytvářejí energii štěpením atomů, fúze je proces vzniku energie, při kterém se atomy slučují. Fúze má tak potenciál vytvořit téměř neomezenou energii pomocí běžných prvků, jako je například vodík. Navíc za sebou nenechává radioaktivní odpad. 

CFS funguje teprve od roku 2018, jeho kořeny jsou ale starší. Původně vznikla společnost na Massachusettském technologickém institutu, soukromé výzkumné univerzitě v Cambridge. V laboratoři fúzní fyziky fungoval experimentální fúzní reaktor, výzkum se ale zastavil a vědci se rozhodli založit startup – tedy Commonwealth Fusion System. 

„Commonwealth je velmi důležitá společnost, protože jestli to, na čem pracuje, bude fungovat, pak to pomůže světu urychlit jeho energetický přechod,“ uvedl generální ředitel Salesforce Marc Benioff k investici. 

Špičkoví vědci jsou i v Česku

Vývoj související s jadernou fúzí se každopádně odehrává i v Česku. Odborníci z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd se podíleli na vývoji super termostatu pro zařízení, jež ji využívají. Ústav má také od roku 2005 nainstalovaný takzvaný tokamak, což je v podstatě magnetická nádoba pro uchování vysokoteplotního plazmatu potřebného pro budoucí fúzní reaktory.

Ten sloužil především k vědecké a technické podpoře budování Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru ITER ve Francii, na kterém spolupracuje 35 zemí. Letos v srpnu tokamak s názvem Compass nahradilo modernější zařízení Compass Upgrade. 

ITER se zatím řadí mezi největší projekty fúze. Jeho rozpočet je asi 22 miliard dolarů (500 miliard korun) a na jeho financování se podílí francouzská vláda. Podle vědců by se mohlo podařit vytvořit opravdu horké plazma na konci roku 2025, samotná fúze pak o deset let později. Pod slovem horké je přitom potřeba si představit teploty okolo sta milionů stupňů Celsia. 

Na ještě teplejší stupeň se letos na několik sekund dostal rovněž čínský reaktor. Konkrétně se podařilo dosáhnout teploty 120 milionů stupňů na 101 sekund a 160 milionů stupňů na dvacet sekund. Už loni dosáhl korejský tokamak teploty přes sto milionu stupňů na dvacet sekund. 

Za zmínku stojí rovněž vývoj tokamaku, za kterým stojí britská soukromá společnost Tokamak Energy. Jejich reaktor by měl být schopný vytvořit plazma s teplotou sto milionů stupňů. Ve třicátých letech by této teploty měl být podle společnosti schopen dosáhnout i méně nákladný reaktor. I za tímto projektem se objevují známá jména, například Amazon nebo letecký výrobce Lockheed Martin.