Když Soudní dvůr Evropské unie v roce 2014 schválil zákon na tzv. právo na zapomnění, způsobilo to nejen v technologickém světě velký poprask. Kontroverzní nařízení totiž Googlu, Bingu od Microsoftu a dalším velkým technologickým hráčům nařídilo ve svých vyhledávačích skrýt na žádost uživatelů výsledky vyhledávání, které obsahují odkazy s informacemi o jejich osobě.

Od roku 2014 pak Google v této záležitosti obdržel neuvěřitelných 700 tisíc žádostí, jejichž cílem bylo z výsledků vyhledávání odstranit přibližně 2,7 milionu odkazů. Google, který proti rozhodnutí dlouhodobě bojuje, zatím vyhověl méně než polovině žádostí, když smazal zhruba 44 % výsledků. Navíc dané výsledky odstranil vždy jen z lokálních domén svých vyhledávačů, čímž regulátory příliš nepotěšil.

Ostatně to, jak Google toto nařízení vnímá, dokazuje vyjádření jednoho z jeho právních zástupců z roku 2015. „Žádná země na světě by neměla mít možnost ukládat své předpisy občanům jiné země, zejména pokud se jedná o naprosto legální a zákonný obsah. Přijetí takového pravidla by povzbudilo ostatní země, zejména méně demokratických režimů, aby se snažily aplikovat své hodnoty a představy i na občany ve zbytku světa.“

Nyní však amerického giganta v tomto ohledu čeká další důležitý, dost možná rozhodující souboj, jehož výsledek může mít globální dopad. Příští úterý se u Soudního dvora Evropské unie bude konat zasedání, během kterého panel patnácti soudců vyslechne návrhy a připomínky zhruba 70 zúčastněných stran.

Na jejich základě by měl následně počátkem příštího roku vydat rozhodnutí, zda tzv. právo na zapomenutí bude aplikovatelné nejen na lokálních doménách jako Google.de, Google.fr, nýbrž i na globální doméně Google.com a tím pádem klidně i mimo Evropskou unii.

Pokud by Soudní dvůr Evropské unie rozhodl příští rok v celé věci proti Googlu (a dalším vyhledávačům), bylo by tak kontroverzní nařízení, proti němuž se staví i některé lidskoprávní a mediální organizace, aplikováno v podstatě celosvětově. Navíc by mohlo ovlivnit také sociální sítě.