Google si objednal energii z fúze. Lidé ji zatím neumí ovládat, přesto si od ní slibují lepší svět
Společnost Commonwealth Fusion Systems by od 30. let měla Googlu dodávat aspoň 200 megawatt čisté energie ročně. Povede se jí to?
Google, respektive jeho mateřská společnost Alphabet akceleruje své jaderné ambice. Podepsala totiž dohodu s americkým startupem Commonwealth Fusion Systems (CFS) o nákupu 200 megawattů elektřiny z jeho plánované jaderné fúzní elektrárny ve Virginii. Jde o první komerční kontrakt na světě pro nákup energie z fúze – tedy procesu, který pohání hvězdy a slibuje téměř neomezenou čistou energii bez radioaktivního odpadu. A který ještě lidé neovládají.
Dohoda má hodnotu v řádu miliard dolarů a energii z elektrárny by datacentra Googlu měla začít odebírat v první polovině 30. let. „Využíváme naši kupní sílu k tomu, abychom poslali trhu signál o poptávce po fúzní energii, a doufáme, že posuneme technologii vpřed,“ vysvětlil Michael Terrell, který má energetiku v Googlu na starosti. Kapacita 200 megawattů odpovídá spotřebě zhruba 70 tisíc domácností a představuje polovinu plánovaného výkonu elektrárny CFS s názvem Arc.
Commonwealth Fusion Systems vznikla v roce 2018 na půdě prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT). Od té doby získala více než dvě miliardy dolarů (48 miliard korun) od investorů včetně Billa Gatese, George Sorose, Jeffa Bezose nebo právě investičního ramene Googlu. Společnost aktuálně staví demonstrační zařízení s označením Sparc v Massachusetts, které by mělo být spuštěno v roce 2027. Komerční elektrárna ve Virginii by pak měla být připojena k síti na začátku 30. let.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsJaderná fúze funguje na opačném principu než současné atomové elektrárny. Místo štěpení atomů je slučuje za extrémně vysokých teplot přesahujících sto milionů stupňů Celsia. Výsledkem je proces, který neprodukuje dlouhodobě radioaktivní odpad, nevytváří emise skleníkových plynů a teoreticky dokáže vyrobit násobně více energie než uhlí či zemní plyn. Palivo pro fúzi lze získat z mořské vody a lithia, takže je prakticky nevyčerpatelné. S trochou nadsázky připomíná bájnou Wakandu z Avengers a její vibranium.
Největší výzvou ovšem zůstává to, že se zatím nikomu nepodařilo postavit fúzní zařízení, které by vyprodukovalo více energie, než samo spotřebuje. CFS patří mezi nejpokročilejší společnosti v oboru a slibuje, že tento milník překoná už se svým experimentálním reaktorem Sparc. Současně společnost využívá nejmodernější vysokoteplotní supravodivé magnety vyvinuté ve spolupráci s MIT, což jí má také dát výhodu před konkurencí.
Pro Google, respektive Alphabet jde o strategickou investici kvůli datovým centrům, která pohánějí umělou inteligenci a jsou extrémně energeticky náročná. Společnost loni nakoupila osm gigawattů čisté energie, ale její celkové emise přesto vzrostly o 11 procent na 11,5 milionu tun ekvivalentu CO2. „Touto dohodou s CFS doufáme, že pomůžeme prověřit a rozšířit perspektivní cestu ke komerční fúzní energii,“ doplnil Terrell.
Dohoda mezi Googlem a CFS ale není úplně ojedinělá. V roce 2023 podepsal Microsoft podobný kontrakt s další fúzní společností Helion Energy, která patří zároveň mezi investice šéfa OpenAI Sama Altmana. Ten investoval i do startupu Okla, který chce stavět malé modulární reaktory.
Helion se ale zavázala dodávat 50 megawattů už od roku 2028, což mnozí odborníci považují za příliš optimistické. Ačkoli se cyklicky objevují zprávy, že pokrok je blízko. „Tohle není jen elektrárna s nějakým vymyšleným datem nebo řídkým dokumentem. Tohle je plnohodnotná smlouva na nákup elektřiny,“ zdůraznil ředitel CFS Bob Mumgaard rozdíl mezi oběma projekty.
Google už dřív navázal spolupráci i se startupem Kairos Power, který sází za konvenční jaderný přístup, tedy štěpení, ovšem za použití tavených solí, do kterých se energie ukládá. Meta, mateřská společnost Facebooku či Instagramu, před pár dny uzavřela pro změnu kontrakt s energetickou skupinou Constellation Energy, že bude 20 let odebírat proud z její nukleární elektrárny Clinton Energy Center v Illinois.