Klimatické změny jsou pravděpodobně jednou z největších výzev, jakým kdy lidstvo čelilo, a jedním ze způsobů, jak je zmírnit, je přechod na alternativní zdroje energie. Ty ale, i když jsou ekologicky nezávadné, mají mnoho jiných problémů, k nimž patří i jejich nespolehlivost. Právě to se u větrných elektráren snaží řešit Google a DeepMind.

DeepMind je původně britská společnost zaměřující se na umělou inteligenci. V roce 2014 ji koupil Google a v kombinaci s vlastním výzkumem v oblasti umělé inteligence a strojového učení jejích poznatků využil v mnoha projektech. K těm se minulý rok přidaly i větrné elektrárny Googlu. DeepMind a Google začali implementovat strojové učení a neurální síť na turbíny o celkovém výkonu 700 megawattů, což by mělo odpovídat energetickým nárokům středně velkého amerického města.

Okamžité zlepšení alternativních zdrojů

Problém s nespolehlivostí dodávky energie z větrných elektráren spočívá v jejich komplikovaném zapojení do elektrizační soustavy, která vyžaduje přesné dodávky elektřiny, aby zůstala stabilní a nenastal výpadek. Schopnost dodávat elektřinu větrnými turbínami samozřejmě do velké míry závisí na povětrnostních podmínkách, ty lze ale díky čím dál tím přesnějším meteorologickým modelům stále lépe dlouhodobě analyzovat a následně i předvídat.

Datové centrum Googlu v nizozemském Eemshavenu

Právě v tomto bodě mohou podle Googlu velmi užitečné neurální sítě, jež jsou schopny z poskytnutých dat o předchozím počasí a práci turbín až 36 hodin dopředu předvídat množství energie, kterou může větrná elektrárna vyprodukovat. Na základě těchto předpovědí je možné na celý den dopředu naplánovat dodávky energie do elektrizační soustavy.

Google konstatuje, že se používané algoritmy stále vyvíjejí, už nyní ale poskytují relativně spolehlivé výsledky, to znamená že předpovědi neurální sítě vcelku blízko odpovídají realitě. Tímto se zvyšuje hodnota větrné energie, protože pro elektrizační soustavu jsou užitečnější zdroje, které dokážou dodat potřebné množství elektřiny v přesně stanovený čas. Oproti klasicky spravovaným větrným elektrárnám je tedy hodnota energie elektráren řízených neurální sítí až o 20 % vyšší – to znamená, že se tento způsob její výroby stává více žádoucím a spolehlivějším.

Projekt Googlu a DeepMind má potenciálně hned několik pozitivních dopadů. Z větrné energie činí lepší alternativu, na kterou se lze spolehnout a nahradit jí ekologicky problematičtější zdroje. Ukazuje také způsob, jak technologii větrných elektráren zlepšit nejen do budoucna při výstavbě nových, ale jak zvýšit efektivitu a užitečnost i těch existujících, a to poměrně výrazně. Samozřejmě se díky tomu větrná energie nestane řešením současné celosvětové energetické krize, může mít ale blíže k tomu být jeho součástí.