Smithsonův institut zastřešuje hned několik muzeí, vzdělávacích center a dalších institucí spravovaných vládou Spojených států. Jejich návštěvníci se mohou kochat naprosto unikátními předměty spojenými nejen s historií Spojených států. K tomu, abyste si je mohli prohlédnout, však již nemusíte letět přes oceán.

Institut totiž zveřejnil téměř tři miliony fotografií ve vysokém rozlišení, díky kterým si můžete prohlédnout největší poklady institutu v pohodlí svého domova.

Mají muzea dávat své digitalizované sbírky volně k dispozici na internet? Dilema, ke kterému každá z institucí přistupuje po svém, což může vést i k vyhroceným sporům, jak se nedávno stalo v případě vystavované busty královny Nefertiti.

Zcela opačný postup než Egyptské muzeum v Berlíně nyní zvolil Smithsonův institut, který dal celému světu možnost prohlédnout si alespoň virtuálně největší poklady, které ve svých sbírkách uchovává. Navíc lze s fotografiemi nakládat zcela podle vlastního uvážení, a to díky otevřené licenci.

Institut pojmenovaný po britském vědci a svém zakladateli Jamesi Smithsonovi byl založen roku 1846 coby nástroj pro šíření znalostí na území postupně se formujících Spojených států. Institut se od té doby rozšířil na dnešních 19 muzeí, 21 knihoven, devět výzkumných středisek, a dokonce i zoologickou zahradu.

Dodnes se o něm mluví jako o národním muzeu Spojených států, protože ve svých sbírkách uchovává na 155 milionů exponátů, které se ve většině případů váží právě k této části světa. Návštěvníci mají vstup do všech zařízení institutu, která jsou rozmístěna po celých Spojených státech, zdarma. Většinu financí dodává institutu americká vláda a zbytek financují soukromí dárci, licenční poplatky či členské příspěvky.

Ročně instituce navštíví až 30 milionů návštěvníků, kteří se mohou kochat skutečně unikátními exempláři. Pokud se spokojíte alespoň s jejich virtuální prohlídkou, můžete tak učinit díky 2,8 milionu zveřejněným digitálním fotografiím a trojrozměrných modelů ve velmi vysoké kvalitě, které zachycují část celé sbírky i s podrobnými popisky.

Na snímcích jsou k vidění různé dobové artefakty, umělecká díla, písemnosti a modely. To vše pod licencí Creative Commons Zero, která umožňuje s publikovaným materiálem nakládat zcela libovolně bez nutnosti uvádění autora. Smithsonův institut doufá, že tento krok přispěje k hlubší edukaci všech zájemců a zároveň podpoří některé výzkumné projekty, popřípadě pomůže vyřešit některé prozatím nezodpovězené otázky.

Digitalizace exponátů trvala roky a stále se jedná jen o její zlomek. Muzeum se bude snažit i nadále digitální galerii rozšiřovat, již nyní ale ví, že některé exponáty raději zveřejňovat nebude. Důvodem jsou například stereotypní a etické otázky, které by mohl daný materiál vyvolávat.

„Ve svých sbírkách máme věci, které podporují stereotypy různých kultur, protože to je produkt našeho světa, my je chceme zachytit, abychom jim lépe rozuměli, nechceme však tyto stereotypy dále udržovat,“ vysvětlil pro magazín Wired jeden z důvodů nezveřejňování celé sbírky Effie Kapsalis, jeden z hlavních autorů projektu.

Americké dědictví na jednom online místě

A co patří mezi vůbec nejzajímavější exponáty? Zájemci si mohou například prohlédnout boxerskou helmu Muhammada Aliho nebo tréninkové rukavice Cassiuse Claye. Na své si přijdou i milovníci létání, kteří mohou obdivovat leteckou kombinézu i letadlo Amelie Earhartové či letadlo, se kterým poprvé letěli bratři Wrightové.

Nechybí ani fotografie živočišných druhů desítky až stovky let konzervovaných v alkoholu. Značnou část galerie tvoří fotografie uměleckých děl od obrazů a sochy až po do dobové reklamní cedule či nákresy květin z herbářů.

Vypsat jen základní kategorie by zabralo několik odstavců, takže vám spíše doporučujeme nahlédnout do galerie a vyhledávat vše, co vám přijde zajímavé. A nemusíte se omezovat pouze na Smithsonův institut. Ke zveřejnění svých digitalizovaných sbírek se v poslední době rozhodla celá řada světových muzeí.

Evropské sbírky v digitalizované podobě si můžete prohlédnout například na portálu Europeana Collections a exponáty umístěné v tuzemských muzeích zase na portálu eSbirky.