Měl to být největší obchod v historii trhu s polovodiči, které pohání počítače nebo mobilní telefony. Před rokem a půl oznámila americká společnost Nvidia, že za 40 miliard dolarů koupí svého britského rivala Arm. Společně by obě firmy vytvořily hegemona čipového světa, jenže teď z očekávaného dealu definitivně sešlo. Nvidia a japonská společnost SoftBank, která je majitelem Armu, oznámily, že dohodu o převzetí kvůli regulatorním překážkám ruší.

Právě SoftBank stál o to, aby Nvidia jeho Arm pohltila. Za britského výrobce procesorů, které pohání zejména chytré telefony většiny značek, v roce 2016 vysázel 32 miliard dolarů. Tehdy se do byznysu s procesory obří japonská investiční společnost vedená Masajošim Sonem opřela ve velkém, aby z něj však už po pár letech pomalu odešla. Jelikož prodej do rukou Nvidie nakonec nevyšel, plánuje teď SoftBank poslat Arm na burzu.

V době oznámení chystaného obchodu, tedy v září 2020, činila jeho hodnota 40 miliard dolarů. Nvidia měla japonskému majiteli Armu poslat 21,5 miliardy dolarů v akciích, 12 miliard v hotovosti a dalších 5 miliard v akciích či hotovosti bylo vázáno na výsledky společnosti v dalších letech. Podle agentury Reuters se hodnota celé transakce v posledních měsících díky růstu akcií vyšplhala až k 80 miliardám dolarů (1,7 bilionu korun). Místo toho se ale nakonec během fiskálního roku končícího na jaře 2023 vydá Arm na burzu.

Zatímco Nvidia je známá především výrobou čipů, které se používají v grafických kartách a jsou jimi osázené počítače a notebooky, ve světě mobilních telefonů se tolik neprosadila. Proto plánovala koupit Arm, který se z britského univerzitního města Cambridge vypracoval v lídra čipového trhu pro většinu mobilních telefonů a tabletů. Jeho technologie využívají největší firmy v čele s Applem, Samsungem či Huawei, tedy největší světoví výrobci chytrých telefonů.

Foto: Nvidia

Nvidia je nejvíce známá pro své grafické procesory řady GeForce

Právě i skutečnost, že Arm dosud jako nezávislý dodavatel prodával své součástky největším globálním konkurentům, však vyvolala obavy, zda by pod novým vlastníkem zachoval otevřený přístup k poskytování licencí na své technologie. Ty využívají například Microsoft nebo Qualcomm pro výrobu svých procesorů, a tak proti obchodu protestovaly. V prosinci podala žalobu s cílem transakci zablokovat také americká Federální obchodní komise (FTC) a dohodu vyšetřovala rovněž Evropská unie a Velká Británie.

„Navrhovaná dohoda by poskytla jedné z největších společností vyrábějících čipy kontrolu nad výpočetními technologiemi a návrhy, o které se konkurenční firmy opírají při vývoji svých vlastních konkurenčních čipů,“ namítala FTC ve svém prosincovém prohlášení. Právě regulatorní překážky se pak dle společného vyjádření Nvidie a SoftBanku staly hlavním důvodem, proč velkou transakci, která se měla uzavřít letos, vůbec nedokončí. Japonská strana uvedla, že jí s ohledem na zrušení dohody připadne 1,25 miliardy dolarů.

Do dalších let, v nichž se z Armu stane veřejně obchodovatelná společnost, povede původem britského výrobce nový výkonný ředitel. Stávajícího CEO Simona Segarse s okamžitou platností nahradil Rene Haas. „René je tím správným lídrem, který urychlí růst společnosti Arm v době, kdy se začíná připravovat na návrat na veřejné trhy,“ cituje server CNBC Masajošiho Sona, generálního ředitele skupiny SoftBank. Arm dle svého vyjádření v aktuálním fiskálním roce, který končí v březnu, očekává rekordní příjmy i zisky.

„I když nebudeme jedna společnost, budeme se společností Arm úzce spolupracovat. Významné investice, které Masajoši Son uskutečnil, umožnily rozšířit záběr procesorů Arm i mimo klientské výpočty na superpočítače, cloud, umělou inteligenci a robotiku. Očekávám, že Arm bude nejdůležitější procesorovou architekturou příštího desetiletí,“ uvedl Jensen Huang, zakladatel a výkonný ředitel společnosti Nvidia. Ta zároveň potvrdila, že nadále platí její dvacetiletá licenční smlouva na technologie Armu.