Hobiti, čarodějové a skřeti. Před dvaceti lety vyšel filmový Pán prstenů a změnil žánr fantasy i celý svět
„V životě elfů a čarodějů běží čas jinak, milý Frodo, pro obyčejného člověka je to ale už dávno,“ zamyslel se Gandalf a potáhnul z dýmky. I když spolu s hobitem seděl na lavičce před zámkem Valimaru s výhledem na majestátní hory Pelóri, živě si vzpomněl na Hobitín, jako by právě včera koštoval vyhlášený místní tabák. Mnoho věcí se mu z hlavy vykouřilo, navždy ale zůstane sluncem zalitý Kraj s lidmi malými vzrůstem a přitom velkými duchem. Možná ten vůbec největší z nich se sám vedle něj hloubavě díval do dáli. Před dvaceti lety vyrazil na cestu, která změnila celý svět.
Ve skutečnosti ale její počátky sahají ještě o mnoho desítek let dále do minulosti, kdy se britský filolog J. R. R. Tolkien rozhodl napsat fantaskní knížku pro své děti, Hobita. Už tehdy začal načrtávat rozsáhlý svět v jejím pozadí, ale až její nečekaný úspěch a dalších deset let práce trvalo, než vše zachytil v románové trilogii Pán prstenů. Spolu s jeho vydáním v 50. letech také v zásadě započala moderní historie epického (neboli hrdinského) fantasy.
Pro obyčejného člověka dlouhých necelých padesát let trvalo, než se definitivní filmová verze trilogie objevila na stříbrném plátně. Adaptování Pána prstenů v pohyblivých obrazech přitom zvažovali velcí režiséři jako Stanley Kubrick nebo Michelangelo Antonioni, Tolkienovy spisy ale označili za nezfilmovatelné. Teď uběhly přesně dvě dekády od momentu, kdy se to Peteru Jacksonovi podařilo a z jeho velkolepého vyprávění se stala jedna z největších filmových trilogií vůbec.
Pánovi prstenů ovšem zpočátku hrozilo výrazně skromnější zpracování. Když Peter Jackson jako mladý nadějný režisér přišel s nápadem na jeden snímek z Hobita a další dva z Pána prstenů, narazil na problémy s právy a rozpočtem. Hobita kvůli složitému vlastnictví filmových práv jednoduše natočit nešlo, dva filmy podle Tolkienova hlavního díla se zdály jako finančně příliš náročné. Vedení studia Miramax, kde měly vzniknout, dokonce hrozilo, že Jacksona od projektu vyhodí a vytvoří pouze jediný snímek.
Jedním z adeptů na jeho režii měl být dokonce Quentin Tarantino. Šéf studia Harvey Weinstein neustále požadoval nanejvýš dva filmy s celkovým rozpočtem 75 milionů dolarů, což ani sami filmaři dlouho nevěděli. Jak nedávno přiblížil server Polygon, jakmile se o přílišných omezeních ambiciózního projektu dověděli, rozhodli se bez dovolení rozpracované scénáře zveřejnit. Snahou bylo získat v Hollywoodu pozornost a plánovanou epickou adaptaci zachránit.
Velká adaptace přinesla velký úspěch
Podařilo se. O Pána prstenů Petera Jacksona se začalo zajímat studio New Line Cinema, které požádalo rovnou o filmovou trilogii. Režisér dokonce dostal v kreativních rozhodnutích téměř volnou ruku – produkční společnost do finálních děl nezasahovala, jen vznikly kratší verze pro kina. Finální rozpočet pro celou trilogii byl 281 milionů dolarů, respektive přes 430 milionů dolarů po započtení inflace. Takto masivní projekty skoro nikdy nevznikají, jak nedávno ukázala i situace kolem adaptování Duny.
Všechny tři filmy se navíc natáčely najednou a muselo vzniknout mnoho nových technik a vizuálních efektů. U Pána prstenů jsou fascinující i ty nejbanálnější konverzační scény, jejich aktéři jsou totiž na plátně různě velcí. Už tak náročné natáčení rozmáchlého fantasy proto muselo ještě často vynalézavě pracovat s falešnou perspektivou, několika verzemi kulis či pohyblivými sety. Výsledek je ale dokonale přesvědčivý a mnozí diváci pak paradoxně nemohli uvěřit svým očím, když vedle sebe viděli skoro stejně vysokého Iana McKellena a Elijah Wooda.
Jackson se také – vycházejíc ze svých dětských představ – rozhodl Pána prstenů místo přírody severní Anglie zasadit do krajiny Nového Zélandu. Kromě specifické estetiky tím zamýšlel vypomoci své rodné zemi. Pro autentickou atmosféru se přitom v přírodě natáčelo mnoho sekvencí, takže je malá ostrovní země na plátně vidět opravdu hodně.
To všechno dohromady (spolu s legendární literární předlohou) se nakonec ukázalo jako přesný opak riskantního projektu. Filmový Pán prstenů při vydání mezi lety 2001 a 2003 pohltil celý svět a dokázal v kinech konkurovat i Harrymu Potterovi, který byl v té době na vrcholu popularity. Trilogie s obrovským rozpočtem celosvětově vydělala jeho desetinásobek a s globálními příjmy necelé tři miliardy dolarů (76 miliard korun) se dostala mezi nejvýdělečnější filmové série vůbec.
Sám režisér se díky tomu nedávno stal dolarovým miliardářem. Patří totiž mezi spoluzakladatele věhlasné společnosti tvořící vizuální efekty Weta Digital, která na globální trh prorazila hlavně s Pánem prstenů. Právě u ní vznikl například Glum a později i animace pro Jacksonova King Konga, Avatara nebo novou trilogii Planety opic. Společnost nedávno koupil herní vývojář Unity Software za 1,6 miliardy dolarů a jelikož Jacksonovi patřil šedesátiprocentní podíl, jeho už existující jmění se rozšířilo na deseticifernou hodnotu.