Vlak dorazil do Osvětimi za tmy. Za štěkotu psů, kopanců a nadávek ji vyhnali z vagonu, do tábora šla pěšky. Vytetovali jí číslo a z Vlasty Danielové byla „Cvelfhundrtfynfuntfírcich“. Jako jedna z mála se po válce vrátila domů a mohla vyprávět. Její svědectví dokládá hrůzy, jimiž si za druhé světové války prošli jak Židé, tak Romové. Právě příběhy a zkušenosti přeživších Romů a Sintů z Česka a ze Slovenska z doby druhé světové války jsou nově dostupné v rámci digitální platformy pro Svědectví Romů a Sintů, kterou spustil Ústav pro soudobé dějiny AV ČR u příležitosti Památného dne romského holokaustu.

Tento den připadá na 2. srpna a připomíná tragické události, které proběhly v noci ze 2. na 3. srpna v roce 1944. Nacisté se tehdy rozhodli zlikvidovat takzvaný cikánský rodinný tábor, který byl součástí komplexu ve vyhlazovacím koncentračním táboře v Osvětimi. V inkriminované noci před 79 lety byly téměř tři tisíce převážně německých, českých a polských Romů usmrceny v plynových komorách. Holokaust pak z celkového počtu zhruba 6,5 tisíce českých Romů a Sintů přežilo pouze šest stovek.

Nově spuštěná online databáze Svědectví Romů a Sintů je výsledkem několikaletého projektu Pražského fóra pro romské dějiny, které od roku 2016 existuje při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Databáze obsahuje detailní abstrakt každého svědectví a desítky vzpomínek, které jsou podobné té zmíněné v úvodu od Vlasty Danielové. Například její paměti zachytil na magnetofonový záznam 30. 1. 1988 Ctibor Nečas. Pamětnice v něm mluví nářečím, které je v přepisu zachováno, a součástí textu jsou také vzpomínky, které Danielová později sepsala a zaslala k doplnění své výpovědi.

„Klíčovou myšlenkou našeho projektu je zprostředkovat perspektivu samotných Romů a Sintů, jejich osobní a nezastupitelnou zkušenost z druhé světové války, která je stále opomíjeným tématem, i když důsledky válečné genocidy a pronásledování pociťují romské komunity dodnes,“ vysvětluje Kateřina Čapková, vedoucí řídicího výboru Pražského fóra pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. „I v těch nemnoha publikacích o holokaustu Romů a Sintů totiž často převažuje perspektiva převzatá z dokumentů sepsaných za války státní administrativou a policejními složkami,“ upozorňuje vědkyně.

Databázi se Ústav pro soudobé dějiny rozhodl zveřejnit už letos, i když zatím obsahuje asi jen polovinu všech tištěných svědectví. I tak by již zpracované abstrakty spolu s komentáři vydaly na knihu o 335 stranách. V plánu vědců je, že v dalších dvou letech postupně vyhledají a zpracují všechna válečná svědectví, která vyšla tiskem a jejichž počet odhadují na 250. Vědcům, historikům a dalším kolegům z Ústavu pro soudobé dějiny při vývoji digitální platformy pomohlo české studio SiteOne.

„Věděl jsem, že si musíme dát velmi záležet na způsobu podání informací, na srozumitelném designu, který bude důstojně reflektovat dané téma. Inspirací při tvorbě konceptu mi byl dobový tisk, klasická sazba novin a jejich úprava. (…) Rozložení obsahu a typografie také reflektuje dobový tisk a jeho principy a velmi dobře to funguje i v online prostředí,“ vysvětluje Tomáš Procházka, vedoucí designového týmu SiteOne.

Projekt už nyní zaujal také v zahraničí. „Na podzim ho budeme prezentovat v Muzeu holokaustu ve Washingtonu, databázi představíme i studentům Středoevropské univerzity ve Vídni a o projekt se zajímají rovněž v New York Times,“ dodává Kateřina Čapková z Pražského fóra pro romské dějiny.