Mělo by jít o jeden z největších vstupů na burzu v historii českých firem. Původem český Home Credit se během let vyprofiloval v jednoho z největších poskytovatelů úvěrů na světě a v Číně dokonce v absolutní jedničku. To vše chce teď zúročit právě na tamním trhu vstupem na hongkongskou burzu, díky čemuž by mohla finanční skupina získat prostředky ve výši až jedné miliardy dolarů, tedy téměř 23 miliard korun.

Vstup na burzu Home Credit plánuje prostřednictvím své dceřiné společnosti Home Credit B.V. (HCBV), která operuje právě v Hongkongu, kde zároveň firma podala žádost o povolení obchodování s akciemi. O plánech na získání jedné miliardy dolarů informovala již dříve agentura Reuters, ČTK nyní na základě vlastních zdrojů potvrdila informace o podání žádosti.

Home Creditu by v Hongkongu měly se vstupem na burzu pomoci banky Citigroup, Morgan Stanley a HSBC. Pokud vše půjde hladce, obchodovat by se mohlo již v průběhu října. Samotná částka, se kterou operovala agentura Reuters, ovšem nemusí být zdaleka finální a Home Credit si tak nakonec může jít i pro více či méně prostředků. Záležet bude i na aktuální situaci na trhu.

Nejbohatší Čech Petr Kellner

Pokud na burzu skupina nakonec skutečně vstoupí, v případě úspěchu by měl Home Credit odprodat investorům minoritní část firmy (dle odhadů 10 až 20 procent), ve které drží aktuálně největší podíl ve výši 91 procent miliardář Petr Kellner. Nejbohatší Čech si ostatně nedávno od svého společníka Jiřího Šmejce odkoupil další dvě procenta společnosti. Právě tento obchod ocenil celou skupinu Home Credit na zhruba 8,5 miliardy eur (218 miliard korun).

Home Credit aktuálně působí mimo Číny také v České republice, na Slovensku, ale také například v Rusku, Indii či ve Spojených státech, kde spolupracuje s jedním z největších tamních operátorů Sprint. Podobně velký vstup na burzu by se v historii českých firem dal počítat na prstech jedné ruky.

Z těch nejbližších technologickému světu to byl jednoznačně Avast, který vstoupil na londýnskou burzu, kde díky tomu získal více než 4 miliardy korun. Dalším případem byla těžařská společnost New World Resources.