„Připravte se, že tohle bude lepší než horská dráha,“ říká Andrej Čírtek, mluvčí největší české zbrojovky Czechoslovak Group (CSG), která – společně se strojírenskou skupinou Promet Group – vlastní kopřivnickou automobilku Tatra. A má pravdu. Za chvíli už nastupujeme do těžkého nákladního automobilu Tatra Force, který nás sveze po místním polygonu. Právě zde se testují tatrovky, a to na speciálních typech povrchu včetně vozovek s prudkým úhlem stoupání. Místy jízda skutečně připomíná horskou dráhu. Díky řadě akvizic se výrazně rozvíjí i další části velké průmyslově-technologické skupiny.

Náklaďáky Tatry jsou světoznámé – a díky svému speciálnímu podvozku tvořeného centrální nosnou rourou vyjedou i velmi strmé kopce. „Poslední dva roky byly obtížné, a to i kvůli neúprosné legislativě ze strany Evropské unie. I přesto jsme představili řadu novinek,“ říká nám během jízdy šéf vývoje Tatry Radomír Smolka.

Mluví například o nové rodině vozidel s alternativními pohony – Tatra Force e-Drive – nebo o prvním ryze českém obrněném transportéru 6×6, který byl nazván Tadeas. „A teď jsou budoucností autonomní vozidla,“ nastiňuje Smolka a ukazuje prototyp vozu ovládaného na dálku.

V kopřivnickém areálu sídlí i další firma Tatra Defence Vehicle, která vznikla teprve v roce 2016 a je tak nejmladší českou zbrojovkou. V její továrně se na podvozky Tatra integrují systémy protivzdušné obrany nebo elektronického boje, pancéřovaná vozidla Titus i obrněné transportéry Pandur. A vidíme rovněž práce na opravě a modernizaci věže tanku T-72. „Ten pak půjde na pomoc Ukrajině,“ vysvětluje ředitel Tatra Defence Tomáš Mohapl.

Foto: Tatra

+1

Ostatně právě pomoc Ukrajině, respektive ochrana západní civilizace, je nyní jedním ze středobodů filozofie CSG. I proto se zbrojařské impérium miliardáře Michala Strnada spojilo s venture kapitálovou společností Presto Ventures – a vznikl tak fond Presto Tech Horizons, který podporuje startupy v oblasti obranných a bezpečnostních technologií. A že bylo tohle spojení překvapivé? To si Vojta Roček, partner fondu Presto Ventures, opravdu nemyslí.

„Michal i my jsme duší byznysmeni. Rozumíme potřebám mladých podnikatelů a víme, jak je co nejlépe podpořit. Pro nás proto toto spojení vůbec překvapivé nebylo,“ tvrdí Roček. A rovnou potvrzuje, že nový fond nebude investovat do výrobců munice nebo tanků. „My jsme tady od toho, abychom se soustředili na pokročilé technologie, které nám pomohou odradit případné nepřátele západní civilizace,“ doplňuje investor.

Presto Tech Horizons nedávno oznámil první tři investice, další teď připravuje. Od jara už prý fond ohodnotil přes 1 200 startupů z patnácti zemí. Celá skupina CSG už má navíc ve svém portfoliu pár vlastních startupů. Mezi nejnovější projekty patří Lumnio, které vzniklo spojením společností Pocket Virtuality a Smartoo, jež CSG nedávno akvírovalo. Oba projekty se věnovaly rozšířené a virtuální realitě a jejich propojení dalo vzniknout novému řešení pro podporu pracovníků v terénu, a to nejen v průmyslu.

Oficiální start mělo Lumnio na nedávné konferenci Smart Industry v Kopřivnici, kde jsme se mohli projet i zmíněnými vozy Tatry. Cílem Lumnia je vrhnout se na digitalizaci servisních manuálů či postupů oprav, díky čemuž má vzniknout způsob, jak efektivně předávat know-how v průmyslovém prostředí. Toto odvětví se totiž dlouhodobě potýká s nedostatkem kvalifikovaných odborníků.

„Nová generace se učí jinak. Třeba já jsem zvyklý pročítat si stostránkové manuály, mladí lidé si ale raději pustí video. Tomu je potřeba se přizpůsobit, jinak je nezaškolíme. Stohy papírů prostě patří minulosti,“ hlásí šéf Lumnia Bohuslav Paule. Nový projekt proto má doslova uvolňovat ruce servisnímu pracovníkovi, a to prostřednictvím chytrých brýlí nebo i obyčejného mobilu.

Foto: Lumnio

+2

Díky těmto zařízením vidí zaměstnanec konkrétní návod, jak provést servisní úkon, aniž by musel listovat manuálem – a případně jej může zkušenější kolega vést při práci na dálku. Pokyny (jako například vyfoť, nahrávej nebo sviť) lze navíc chytrým brýlím diktovat hlasem, takže člověk nemusí v průběhu servisu nic mačkat ani nic držet. A zároveň se do systému dají nahrávat všechny zmíněné postupy. Nový pracovník si je tak v klidu pustí a nemusí si číst žádné složité návody.

Lumnio teď chystá především rozšíření 3D funkcí, lepší využití rozšířené reality a také vstup do dalších zemí – nejprve chce do zemí, kde už působí i CSG, tedy na Slovensko, do Polska, Maďarska, Itálie a některých balkánských států. Tento systém momentálně testuje patnáct firem. Kromě Tatry jde například o Škodu Auto nebo České dráhy. Digitalizace dokumentace vozidel je pak zajímavá i pro armádu. „Třeba u vozu Titus má manuál 5 500 stran. Voják v poli si to v případě poruchy asi těžko celé přečte,“ připomíná Paule.

Dalším projektem CSG Aerospace je Jatis, který vyvinuly společnosti CS Soft a Job Air Technic. Tento systém má výrazně zefektivnit veškeré procesy při servisu a opravách dopravních letadel. Jatis využívá modely založené na využití umělé inteligence i strojového učení – a dokáže tak předpovídat možné servisní úkony i to, jaké materiály a nástroje k tomu budou potřeba.

„Tento systém jsme vyvíjeli tři roky. Podle prvních dat a zkušeností se ukazuje, že leteckým opravnám pomáhá zvýšit efektivitu až o deset procent. Detailní propočet ještě nemáme, ale i jednotky procent znamenají milionové úspory,“ uvádí Lukáš Hefka, vedoucí oddělení umělé inteligence ve společnosti CS Soft.