Hra s důvěrou. Umělá inteligence stvořila autora, jeho fotku i život, pokoutně vycházely i její texty
Slavný časopis Sports Illustrated publikoval články, které psala umělá inteligence, ale vydával je za dílo redaktora. Kterého ovšem stvořila také AI.
Umělá inteligence pomáhá s tvorbou mediálního obsahu
Komentář Luboše Kreče: O tom, jak umělá inteligence promění trh práce a fungování společnosti, se vede poměrně intenzivní debata. Dotýká se to i světa médií. Klíčovým aspektem celého příběhu pak je důvěryhodnost, což dokazuje i příběh z magazínu Sports Illustrated.
Americký časopis Sports Illustrated publikoval několik článků, které sepsala umělá inteligence, a vydával je za dílo reálného autora. Autora, jehož jméno, fotografie i krátká biografie byly taktéž dílem umělé inteligence. Vydavatel magazínu se za pochybení omluvil a vyhodil několik manažerů.
Je to drobná epizoda, která ovšem dobře ilustruje úskalí nástupu umělé inteligence, který pozorujeme poslední zhruba rok. A v tom, co se stalo v měsíčníku proslaveném svými titulními stránkami, se zračí jak pozitiva, tak negativa tohoto fenoménu.
Články, které umělá inteligence tvořila, byly partnerské texty. Tedy v podstatě reklamní materiály, které jsou v redakcích neoblíbené a nikdo je moc dělat nechce. Proč? Protože to bývá tuctová práce, které neslibuje zrovna velký závan kreativity.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsHlavní přednost umělé inteligence spočívá právě v tom, že nahradí rutinní činnost lidí a umožní jim věnovat se důležitějším úkolům s vyšší přidanou hodnotou. Řeč je samozřejmě o té AI, kterou máme prostřednictvím služeb jako Chat GPT momentálně k dispozici.
I většina tvůrců a průkopníků umělé inteligence argumentuje, že z jejího nástupu budou lidé profitovat, protože je oprostí od toho, co je nezáživné, a dá jim prostor a čas pro něco smysluplnějšího. A pomůže jim rozvinout jejich opravdový potenciál.
Potud se tedy ve Sports Illustrated zachovali naprosto logicky a správně, ostatně nejsou zdaleka jediným médiem, které se umělou inteligenci snaží nasadit do výroby obsahu. Odvrácenou stranou příběhu ale je, že jsme se to dozvěděli pokoutně díky jinému, všímavému médiu.
Tím, že se redakce snažila tvářit, jako by text stvořil reálný autor, se dopustila zásadní chyby. Lhala. Předstírala. Důvěryhodnost je přitom klíčovou součástí hodnoty a kvality každého média.
Ale vlastně nejen média. Je totiž zásadním předpokladem i při vývoji a nasazování umělé inteligence do praxe. Společnost si musí být jistá, v jakých mantinelech se pohybuje a čemu může věřit. Je nutné usilovat, aby systémy a algoritmy, které umělou inteligenci pohánějí, například netrpěly předsudky.
Pokud tvůrci umělé inteligence nebudou s veřejností hrát rovnou hru a pokud se férově nebudou chovat ani ti, kteří s ní pak pracují, celý fenomén začne nabývat nebezpečných rozměrů, což už je teď patrné v debatě třeba o šíření fakenews.
Řešením určitě nejsou zákazy ani zdivočelá regulace. Důvěryhodný a maximálně transparentní výzkum a stejně zodpovědná aplikace ovšem řešením jsou.
Text komentáře vznikl pro rozhlasovou stanici Český rozhlas Plus.