Hranice pěti procent prolomena. ČNB opět zvedla základní sazbu, úvěry budou nejdražší od roku 2001

Guvernér Jiří Rusnok a spol. chtějí zkrotit inflaci. Dojde i ke zhoršení dostupnosti hypoték, od dubna navíc platí přísnější pravidla jejich udílení.

cnb

Foto: ČNB

Rada České národní banky

Popáté v řadě přistoupili členové rady České národní banky k nadstandardnímu zvýšení základní úrokové sazby. Od loňského června ji pak posunuli vzhůru už posedmé. Takzvaná dvoutýdenní repo sazba nyní činí pět procent. Jde o klíčový parametr, od nějž se odvíjí výše úroků i u komerčních úvěrů včetně hypoték. Jejich získání bude od dubna kvůli dalšímu zpřísňování podmínek složitější.

Ekonomové to, že ČNB posune základní sazbu o 0,50 procentního bodu vzhůru, očekávali. Bankéři v čele s guvernérem Jiřím Rusnokem naznačovali už před svým zasedáním, že sazbu znovu zvednou. Snaží se zkrotit inflaci, která se v Česku vyšplhala nad 10 procent, dlouhodobý cíl centrální banky jsou přitom jen dvě procenta.

Ještě v prosinci Jiří Rusnok říkal, že nepředpokládá, že bude třeba při nastavování základní sazby jít až na pět procent či nad tuto hranici. Jenže mezitím se zásadně změnila situace: válka na Ukrajině vytvořila další tlak na růst cen, protože vede ke zdražování ropy, plynu a také některých komodit, jako je pšenice. Té jsou Rusko a Ukrajina velcí producenti, na ruském plynu je pak do značné míry Evropa závislá.

Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 2001. Je ovšem možné, že to nebylo ani poslední zvýšení.  Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Cílem bankéřů je zbrzdit půjčování peněz a jejich utrácení, a tak zpomalit zdražování. Začíná se ale objevovat čím dál častěji i kritika, že by ČNB mohla svými razantními kroky zbrzdit celou ekonomiku příliš a zavinit ekonomickou recesi.

„Současný ekonomický vývoj vykazuje stagflační trend, což je obecně pro centrální banky nepříjemné dilema. Nicméně v situaci s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti v tuzemské ekonomice se ČNB rozhodla klást prozatím důraz na boj s inflací a obavy týkající se podvázání růstu ekonomiky jsou prozatím na druhé koleji,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Dodal, že další zvyšování úrokových sazeb již zrychlování inflace v letošním roce nezvrátí. Stagflace, kterou zmiňoval, je nebezpečný ekonomický jev, kdy rostou ceny a současně i nezaměstnanost.

navratil-hp

Přečtěte si takéČeši jsou maniodepresivní investoři. Teď skupují byty, dřív si sami vyrobili krizi, říká hlavní ekonom České spořitelny

Vyšší repo sazba se propíše i do hypoték. Národní banka dlouhodobě upozorňuje, že české nemovitosti jsou cenově nadsazené a že na trhu je bublina. Zvyšování sazeb u úvěrů na bydlení má vést k tomu, že si méně lidí bude kupovat nové byty a domy, takže se realitní trh trochu zklidní a zastaví se navyšování cen. To se už děje, podle České bankovní asociace v únoru poklesl zájem o hypotéky meziročně o třetinu.

Od dubna, od kdy vstoupí v platnost i vyšší repo sazba ČNB, navíc začnou platit i přísnější podmínky pro udílení hypoték. Lidé nad 36 let dostanou úvěr jen do výše 80 procent hodnoty zastavené nemovitosti, splátky hypotéky nebudou smět představovat víc než 45 procent jejich měsíčních příjmů a zpřísní se i maximální možné zadlužení žadatelů.

Proč je limit stanoven na lidi starší 36 let, to nedávno pro CzechCrunch vysvětloval Jakub Seidler z České bankovní asociace: „Z dat vyplývá, že lidem do věku 36 let poměrně rychle rostou příjmy, jak postupují v kariéře. Pak se akcelerace zbrzdí.“

Luboš Kreč

Baví mě technologie, byznys, společenské dění, startupy, knížky, auta... prostě novinář. Zformovaly mě Hospodářské noviny, prošel jsem i Forbesem.

Baví mě technologie, byznys, společenské dění, startupy, knížky, auta... prostě novinář. Zformovaly mě Hospodářské noviny, prošel jsem i Forbesem.